pátek 11. února 2022

Dobrý člověk ještě žije

 

Jdeš k Bohu beze zkratky.
A s vědomím všech ztrát.
A láska žehlí tyhle zmatky.
Když si tě Bůh teď bude brát.
A taky ty sandály a kutnu.
V nich modlil jsi se za nás.
Než osud životu řekl, utnu.
A teď my modlíme se zdrávas.
Chybíš nám bratře do slova.
Cos vždycky srdcem hlásal.
Chvíle s tebou, byla obnova.
Slibu, že věřím, že přijde Spása.

neděle 30. ledna 2022

Remember

 

láska je slib, co dávám
že na bolest zapomínám
smělé otevření zprávám
podobná jsi laskominám


jsme slunečnice ve tmě
co hladovíme po úsvitu
ty barvy dotykem letmě
schovávám si do úkrytu


a budíme se rozmazaně
vzpomínka na skutečnost
vstávání až zpoza dlaně
láska je víc než minulost


čtvrtek 23. prosince 2021

WITHOUT YOU 💖

mám sílu překonat bolest
mám sílu překonat smutek
až když tě jde život poplést
najdi srdce a udělej skutek

mám touhu uvidět tě celou
mám touhu políbit tě všude
všechno je zemí zdivočelou
démoni slábnou a co zbude

mám chuť dotyku zpřesnění
mám chuť shořet, i ti dohaslí
vím, jen bolest nás nezmění
srdce moje, pouze nás odhalí

pátek 22. října 2021

XYZ

žijeme časem, až z něj zbydou okamžiky
nemluvíme hlasem, který je pro romantiky
přítelem běhu, co odpočítá tempo marše
nehledáme něhu, dovedla by nás jen k arše
jazykem slov pijeme poháry slz na řasách
okamžik vdov, když radost nahradila strach
vykřičet lásku, co nahradila hloupé pověry
a dostaneš v sázku bez srdce různé poměry
zapomínáme věrnost životu vzít si do krve
nádech je věčnost, vydechni prosím poprvé

čtvrtek 30. září 2021

Duna

cokoliv se ti stane, jdi dál až k branám pekla
všichni umíráme na vlastní smrt v zběsilosti
že žádný pocit není nekonečný, jsi mi řekla
ze zrcadel života nikdo nevyvázne nemilostí
celá věčnost mnou na kolena smekla

a tak vtažen do světa za stínem vlastních vin
celý den pěší poutě pouští představ v horku
pouště, co buší zrnko za zrnkem do kovadlin
důkazy objevují se, mizí v expedičním morku
dotkneme se radosti bytí z rozvalin

hlava, jediné místo v němž je voda a já plavu
plno emocí, málo místa a spousta trnů bolesti
utíkám pískem skrz skály v milimetrech davu
cesta hledání hvězd navždy v pokoře oklestí
poslední, čekání na poslední zprávu

jedna za druhou spadla každá tvoje maska
to jediné, co ještě uvidíš je čisté noční nebe
miliardy hvězd svit radosti, když strach praská
zbláznil se, abys ty našel normální kus sebe
tak už se ho pusť, líbá tě tvá láska

mé sestře Blance






neděle 15. srpna 2021

NEZNÁMÉ

tak jako se ozve zvuk z tamburin
hrajeme melodie, jen já a můj stín
zpívala jsi se přesně, jak v mém klíči
a když utichne ticho, tak srdce křičí
nechci být kapelou, co hraje sama
beru do dlaní polibek od neznáma
a všechno, co ve mně ťuká rytmus
říká nejsi sám nikdy, jen věřit zkus
ve všech divokých snech běžet dál
a tak tu stojím na silnici nahý král
blues stojí, běží, krásné věci naříká
tvůj klíč neznámé ničí a do dalších ... proniká

neděle 11. července 2021

Držím tě


Prší, a kapka za kapkou padá.
Vytrvalostí v objetí gravitace.
Řeknou si vůbec, mám tě ráda?
Na chvíli vládkyně a abdikace.

Letící svými polibky protnou.
To zpívání drobností hlasem.
V pokoře pádu nebe zkrotnou.
Každičká jdoucí svým časem.

Až země nastavující své tváře.
Déšť je tvé srdce, co tu kluše.
Láska kapek miluje i ty lháře.
Co čekají až doběhne i duše.



sobota 29. května 2021

Kolotoč bezedných dnů

Každičký pohyb vesmíru,
mi připomene tebe lásko.
Srdeční tlukot na míru
odvíjí niť, jak život krásko.
A tak hledám i tvé dotyky,
co bolestí i steskem straší.
A chci vypadnout z putyky,
kde chlast je čím dál dražší.
Když večerní špunty létají,
hospoda na tobě nechce tratit.
Radost už žádnou nedají,
zaslechnou jen platit, platit.
Dívám se plačky na měsíc,
nádobí myju za ten chlast.
Mačkajíc slzy srdcem vězíc,
v deliriu představ, co je slast.
Ještě poslední pár půllitrů
a mám zas chvíli vystaráno.
Tak se po jitru dívám na dno,
až bude další nadbytečné ráno.
Ten kolotoč bezedných snů,
končívá každý večer sázkou.
Zaklínám Boha všech nocí i dnů
a šeptám LÁSKO, LÁSKO LÁSKO ...



čtvrtek 4. března 2021

Mlčení srdce

na vlnách měsíce si pluje
ta moje touha po objetí
a mlha dál mlčí, zakazuje
zvlhlá křídla už neodletí


nesvítí místo odrazů světa
když doběhne to prokletí
a hlavě se vzpírá ta silueta
slov, co zničila to objetí


pokaždé dáváme v sázku
srdce se dotkne koloběhu
a slzy slunce svítí pro Lásku
co se nedostala do oběhu


čtvrtek 18. února 2021

Neopouštěj mě


nebe zas odívá se temně
a kolik z nás jej vnímá?
já kladu své ruce jemně
kdo hříchy naše snímá?

do zimních nocí vylétáš
a tvé stopy pálí most
plynoucí život tady máš
a ty pozvaný jsi host

kolikrát zaklínání slovy
pomůže navrátit duši?
kdo ví, už mi neodpoví
milujeme víc než tušíš


pátek 22. ledna 2021

Sto tisíc andělů (A Hundred Thousand Angels)


bolí mě usínání bez tebe
hvězdy si tančí za zenitem
žijeme v mrazu, co nezebe
sami sobě zemí i satelitem

lampu zhasíná překvapení
poprosit vše o odpuštění
láska je tady bez kradení
to červánky jsou rozluštění

zhasínáš lampu a vychází
sluneční záblesk nevídaný
oči jsou jak okna vitráží
a smutný čaj bez snídaní

jak často slyšíš miluji tě?
bez tisíců andělů, co musí
šeptat naposled při úsvitě
kdo nevěří, ať si to zkusí


pátek 8. ledna 2021

Odemknout


láska je klíč ke všemu
a nikdo neví, co se s ním otevírá
skoro, jak sáhnout do džemu
a do dlaně radost z větru odebírám

láska je sluncem v moři
a racci a hudba cikád tančí opilostí
to, když víno v žilách shoří
srdce chce volnost, kdo ho omilostní?

láska je poslední mašlí
a ty volánkem z živůtku tanečnice
odemkneš, protože jste našli

bolest na dně poslední vlásečnice

zamykám lásku beze slova
dotyky klavíru říkají jen, co kdyby?
milovat znamená zase znova
odemknout všechny své pochyby



neděle 13. prosince 2020

🤍 Sirkou


dnes zapalujeme na věnci svíci
a přejeme si srdcem dobrou věc
nejsem bdící, jen stojící a spící
a tak čekáme, co přijde nakonec

zabývá se dobrem možná příliš
každá z těch svíček, co uhasíná
kdy je víc než dobro to, co sdílíš?
když tvůj čas na zlo se sám stíná


pýcha je to, co naši lásku přezírá
vraždí motýlí křídla snů a dostává
plat za to, že další zmatek předstírá
škrtnutím sirkou tvé srdce dozrává


snad malá chvíle tím, vším otřásla
neptám se tě pane zda jsi požehnal
kouzelná láska prý byla otázka?
a na co ses člověče vlastně ptal?


úterý 8. prosince 2020

Tesaři hříchů

 

hledáme svobodu ve všem, co není
že zapomínajíce na jméno
sázíme hned vše pouze na příjmení
pečeti démonů hlásí: zlomeno
 

láká tě medové nic v náruči stínů
pomezí tmy na mezi duší
bez krve jsou ruce všech asasínů
mrtvá srdce nikdy nezabuší

cokoliv nabídneš dát do řeky pláče
rozpustí se polibkem smrti
a utěšit duši, co tu bezhlavě skáče
za mrazivý úsměv, co zdrtí

stačí vše vyměnit za kousek viny
tesař hříchů říká, že přebije 
jen láska je světlo, co nezná stíny
a ty jizvou duše, co přežije


středa 25. listopadu 2020

Jídelní lístek

nikdo z nás netuší, jak získat lásku
jestli jen stačí dávat dárky
a nebo venčit srdce na provázku
a v mrazu sníst dva párky


až mezi námi místa plná prázdnoty
na která se radši zapomíná
vzpomenout si srdcem na dobroty
to když chuť byla jen jiná


podáváme si do rukou nebe a zemi
a z nich náš jídelní lístek
kterému tak moc chybí pohlazení
tak to je život bez pojistek


láska je i v prázdných místech snů
tvořených motýlími křídly
radost chuti milovat, Bože nezhasnu
zaplnit i místa, co už zřídly



úterý 27. října 2020

Přání

 
každý z nás je jiný
ale sny, ty máme společné
nehrajem si na hrdiny
jen se srdcem smát, už konečně

a tak se mi asi zdáš 
jsi něco, co sama vytvoříš
v sobě vírou to dáš
a jen ty to všem láskou vyzdobíš

jsi dortík plný chutí
písnička, co se zpívá sama
najdi si k rozmáchnutí
křídel místo a naskoč si do pyžama

ať je s tebou vždycky
tvá víra v sebe a chuť si lítat
a tvé srdce magneticky
přitáhne zázraky dříve než bude svítat


čtvrtek 22. října 2020

CO DÁL SHAKESPEARE?

proč svět je dané jeviště?
a většina z nás nezná ani svou roli
co vstoupí na něj do příště?
smrt, láska, život co dává smysl a bolí


v prostoru svých zemí nebýt
sobcem je dnes samý kousek reality
šílenství vynáší trumf a přebit
je kousek dobra, co chce překvapiti

my dívali se dlouho na západ
slunce, co si nad pláží osvětlilo letmý
okamžik krásy, co chce nechápat
někdy je třeba vykročit srdcem do tmy


úterý 6. října 2020

ZAPOMÍNÁM

 

jsi hranicí mezi prostory
rozdílem mezi Bohem a realitou
co když mě hladí, tak napoví
vášnivá dlaň vede tě přes hlasitou

zpověď, co do všeho dala
trochu sténání z ticha bolu lásek
a pak beze slov jsi povídala
a já jsem ti svlékal z šatů pásek


v sobě vlásek po vlásku
hledáme bez dechu tiše a jemně
zapomínám tu svou lásku
dík za to, že ty tu svou zas ve mně


středa 30. září 2020

Everybody Hurts


chtěl bych tě jen pozdravit
pošeptat několika slovy
že nezapomínám a, i když líp
vím, co bolí se nezahojí

já odmítám věřit zázrakům
co nechrání milované
a nepodléhat všem náznakům
života hry neprohrané

vidím tě pořád v úsměvech
a dík tobě je nemožné
být slovem v dalších údělech
považujíce za bezmocné

všichni někdy bolí a ty taky
a je bez tebe smutno
vyletět zas duší mezi draky
jít minutu za minutou

bez tebe...

mé sestře Blance


středa 26. srpna 2020

Ráno


Když ráno vystupuje stínem ze tmy
A všechno noční bytí v světle utichá
Sluneční paprsek zalije zlé sny, to abys ty
Prožil okamžik krásy, kdy ani srdce nedýchá

Pomalu šplhá do korun stromů z hor
V údolích živou rosu po kapkách si pije
Po nahých stéblech trávy skáče za obzor
To láska přišla podívat se, jak se nám tu žije

Jsme barvou, co kreslí smíchem obrazy
A štětcem v paletách, z nichž svět se tvoří
Okamžik míru skrývající pravdu až zamrazí
Tak vzplanul zase jeden den a naše srdce hoří