středa 15. února 2017

Rainbow


láska je cesta dovnitř kruhu
k tomu, aby se narodilo nic
a že nejsme všichni z druhu
v hloubce sebe najdeme víc

kdy laskavost dáváš darem
vycházejíc ze své brutality
v kuráži srdce je teď harém
jen plný vzteku a zneužitý

nestrpět ticho a klidně křič
nenasytnost dělá lakomce
plného zisku a je nyní pryč
skromnost zbývá dokonce

beze cti poběží jenom lež
na sobě trikot prolhanosti
chytrou chtěla jsi být, leč
nejde se cpát jen dosytosti

pijan, co sahá po sklence
aby si zkrášlil iluzí svět
moc měkký pro milence
když realitu chce nevidět

darem skleniček je touha
po jemnosti, bezpečí krytu
splynout se vším se rouhá
zpěněná lehce do blankytu

láska není posedlost činem
ani struktura hodnot dobra
když na svatbě křtil vínem
vodou, co přišla mu shora

zázrak bytosti světla a tmy
není v tom, že láska je Bůh
zázrak je v tom, že srdce ví
která jsi barva, v duze duh


sobota 11. února 2017

Death Is The Road To Awe


milovat bez času to, co není zjevné
je jako v spánku života tvá chůze
co bylo drahé srdci je mi nyní levné
vědomím najít smrt je cesta k hrůze

kapkami života, když pramen kolotá
nebojím se být sám, žít bez tvé krásy
provázky z nití časů mi smrt rozmotá
naber si omylu, třebas na věčné časy

lidé prohrávají a nebo se i zblázní
v hodině opojení ztratit pro pohodlí
umíráš v tichu údolí jen srdce zazní
tam nikoho neslyšel jsem se modlit

v křiku od řevu nelze rozeznat pláč
a z lhostejnosti obětí děsu z lásky
alfou i omegou je zůstat jenom hráč
ze zbytků nechat klíčit trochu spásy

sobota 4. února 2017

SVATOZÁŘ


i když vás srdce bolí
a sem tam spolkne trochu pláče
psi bijeme ze stran holí
to, aby opustil nás pocit spáče

i když vás srdce bolí
a do hromů guláše vmíchal se i med
se šetříme dokud nezasolí
když chceme všechno mít teď hned

i když vás srdce bolí
a po tom, co upadla do prachu tvář
svázaní v kolotoči rolí
a hledáte dál svou masku svatozář

středa 1. února 2017

ALGIZ


k tomu uvidět pravdu
stačí podívat se na sebe
než oslepneš tě zmatu
zahraješ si sama na nebe

obarvi si oči stínem
dívám se a nic nevidím
rozplynu se s vínem
ani nevím, zda závidím

když úsměv navždy
překryje tvé srdce z ledu
nadechnout doopravdy
za ruku tě držet nedovedu

vtrhneš do temnoty
uvidíš srdce bez domova
co to bylo za životy?
kde byla krev Adamova?


úterý 24. ledna 2017

Sacrifice


zeptal jsem se z lásky
dostal jsem bolesti hrst
když Hádes nese sázky
v ruletě, kde ztratíš srst

kůže, jak znovu zrozená
po srázu cest ke hvězdám
srdce je bouře slyšená
v tichu, kam nespěchám

zde vidíš všechny jizvy
uvnitř sténající pohybem
dech doby, kdy vznikly
vítr zla končící poryvem

a teď, když už nezbývá
než modlit se za lásku
do duší, jak se nazývá
pár mořských oblázků

pondělí 23. ledna 2017

Jsem tvůj stín (I Am Your Shadow)


jdeš časem na místo smrti
tam, kde jsou stíny zrušeny
a čas zadrží dech, jak chrti
co po závodě leží sečteny

a v tom běhu být životem
jak chudý herec na jevišti
smrt nezaženeš bonmotem
ani tmu světlo neroztříští

když dojdeš k bodu lásky
ne každý, kdo bloudí je sám
pro ty odpovědi na otázky
kdo stoupá srdcem neklesá

dech smrti je tvým grálem
z popela oheň znovu vzplane
nekorunovaný bude králem
obnoví to, co bylo polámané

neděle 15. ledna 2017

Mé stěny


uši dávno neslyší pláč
rty necítí chuť malin
kůže jsou mé stěny, nač?
když jsme srdcem lhali

prsty nemající trochu citu
oči, vidící svou pýchu
duše s nálepkou k použitu
směřující lásku k tichu

jsi malý krok své krve
co září plnou barvou
nestačí říct lásce setrvej
někdy se i srdce zatnou

kolikrát přehraješ si zlo
hrot srdce je vyměněný
zaklínáš se do svých slov
tvou bolest drží mé stěny


sobota 14. ledna 2017

Komár


v hranici planoucí vrchem
láska podobá se slámě
hrající si se srdcem
odpověz mi, znáš mě?

jak komár toužící po krvi
způsobíš bolest všem
a kdo bodnutí nestrpí
neumře sám spokojen?

mít křídla ne pro okrasu
jen navždy zmizet
oči nedávají spásu
stačí se podívat cize?

umět létat, až do vesmíru
okny chceme unikat
Bůh dává draze víru
kolikrát musíme umírat?

úterý 10. ledna 2017

Oči nočních sov


průsvitné steskem jsou oči sov
svítící uhlíky, tmou žhnoucí
vítr, co zbyl z tvých slov
stébla pro tonoucí

o svět, co vznikl z plamene
láska znamená se rozdělit
když řekneš tušené
neboj, bude líp

led pokryl vše, co v tobě žilo
zamrzl život, dech i les
možná se zachytilo
co jde do nebes

zpívají oči nočních dravců
třpyt hvězd tu sílu nemá
jako křik mořeplavců
srdce, co jsou němá


„Dříve či později se však svých konfliktů přestaneme bát – 
také proto, že duchovní cesta je cestou lásky jako každodenní zkušenost.“
– Paulo Coelho

pátek 6. ledna 2017

Slepý ďábel



když hořeli jsme tvojí dlaní od lásky
co na pokraji rýmu utečou
když dávali jsme sobě jen nezřetelné obrázky
to abys prošla oblevou

když láme slova vzdech tvých plic
a na palouku přede tiše sníh
chtěl jsem být všechno a nejsem těch u zřítelnic
slepý ďábel a jeho smích

když plavem kam vítr fouká pěnu
z říčního jezu slyším pláč
kdo se točil dříve, Viktorky pláčou bez prstenu
vítr hřímá točící jsi hráč

když myslíš, že přišla tvoje chvíle
ústa ti srdce sprostě zkrvaví
kdo mění víru nemá žádnou, zůstane jen bílé
člověka nepředěláš, jen se vybarví

a teď víme, kdo je kdo...


sobota 17. prosince 2016

Třísky Boha


na kraji šílenství se hroutí tma
vyplivne všechno, aby si všechno vzala
a jako u starců, které pokroutila dna
je bolest přede mnou i za mnou, aby ukázala
plující třísky Boha potažené kůží
co se tak kmitající vzdali chutí z boje
teď už se jen ten dech ducha zúží
a smrt jde dřív, než řekneš si, o kom to je?
jsme kůrou neznámého stromu
který by poznáním prý přinášel i plody
to kdyby nehráli jsme malá domů
kde blbost kvete, daleko od svobody
krajem šílenců je černočerná tma
v ní my pohlceni vírem, co už nelze zastavit
kde se umírá, a venku křičí, to je hra
pro ty, co chtěli bez lásky najít božský klid

SPIRITUAL IMAGE - 6 TVÁŘÍ ČLOVĚKA: DOSPĚLÉ VÁNOCE

SPIRITUAL IMAGE - 6 TVÁŘÍ ČLOVĚKA: DOSPĚLÉ VÁNOCE: Vzpomínám si na jednu pasáž ze starého anglického humoristického románu: “ Babička Shelbyová byla během vánočních svátků předmětem neuvě...

sobota 10. prosince 2016

EXIT MUSIC


v setkáních stopy udržuje pláč
ptá se, cos nepochopil, co jsi zač
míváme sny, co dají sílu vstát
když z prachu smyt je součet ztrát?

miluje potají a nezřetelně bdí
láska v okrajích srdce, kde jsme zlí
jsme jako sníh, když taje žárem
v co promění se smích tvým tvarem?

v životě pro život přicházívá tedy
každý je lodivod, jen někdo naposledy
zasáhneš plnou dlaní a srdce puká 
a nebylo to po snídani a nebyla to ruka?

a vločky nikdy neklesají v přímkách
ptáš se když vznikly, zda letí v linkách?
zrození smrt jsou jenom dva body
běžící chrt zašlápl vločku do svobody?

to padá na chvíli darovaná radost
a v tíze bílí a vloček černých bylo dost
nevím, proč hraje se tahleta sudba
až dopadne poslední, tak končí hudba

„Lidská zloba vždy chválí minulé a s pohrdáním hledí na současné.“
– Publius Cornelius Tacitus

středa 7. prosince 2016

pondělí 5. prosince 2016

Dát svoje srdce světlu...


dát svoje srdce světlu
znamená shořet pro víru
zrnko popela proti větru
v očích lásky slz safíru

dát své oči dávat lásku
plamen, co hoří vysoko
když z temnoty v sázku
nezhasne, co je hluboko

dát světlo je upomínka
v noci bez lásky na příděl
že nejsi sama samotinká
tmou, cos ještě neviděl

a jeden přes druhého
"chci ti dát světlo": řvu!
smrtí srdce bez padlého
co je to přijmout tmu?

miluješ a nevíš koho?
ale víš odkud až kam
láska je kousek i mnoho
vědět, že jsi poznáván

jsem věrný i ve tmě
dát očím srdce slibuji
shoříš lásko má ve mně
já, který ti říká miluji

neděle 27. listopadu 2016

WITCHER-WIZARD-WANBLI: NERVOZITA BOHATSTVÍ

WITCHER-WIZARD-WANBLI: NERVOZITA BOHATSTVÍ: Možná si někdy přejeme dávat lásku partnerovi snad až příliš velkolepým způsobem. Často nás k tomu svede doba. No, doba. Co třebas naše v...

čtvrtek 24. listopadu 2016

Labyrint


chyceni v protiproudu smluv
hledá si hlava cestu vpřed
neumlčíš, cos měla slyšet na mluv
to když se pravda mění v led

volávám tvé jméno k půlnoci
a někdy se mi taky zdáš
myšlenky plavou jako žraloci
a já chodím na naši pláž

věci kolem jsou tvým odrazem
a to uvnitř zase naopak
tak cestuješ sebou, jak obrazem
po kterém zbyla potopa

pocity přichází, jak horké jiskry
ty nevíš, proč se slzy nesmyli
explodující se jen srdcem kmitly
zhasnut je teď celý labyrint

úterý 22. listopadu 2016

Heart of Gold


sbíráme hvězdy po útulcích
od kraje ke kraji radosti nebe
ve filmu je láska po titulcích
v životě s ní napíšeš sebe

tam, kde se láska prodává
srdce nic nekupuje, ale píše
jen v krvi sobě slova létavá
o klišé, že tíže jde výše

vzít slovem srdce do dlaní
zlaté je to, co umí brzdit
člověk se srdcem na dlani
nikoho nedrží v hrsti

neděle 20. listopadu 2016

SPIRITUAL IMAGE - 6 TVÁŘÍ ČLOVĚKA: Bones - kosti

SPIRITUAL IMAGE - 6 TVÁŘÍ ČLOVĚKA: Bones - kosti: Na podzim máme častěji než jindy v roce pocit, že neseme na bedrech tíhu všech minulých životů. A jelikož je hranice mezi věkem dávno min...