What's Wrong With Me

tak pobledla mi víčka

z pohledu čaroděje

ty oči nejsou hříčka

co se to se mnou děje?

mých míst se dotýkáš

nehraj si na zloděje

když mě celou máš

co se to se mnou děje?

vším v srdci zápasím

zbavit se beznaděje

k tobě se přihlásím

co se to se mnou děje?

Patřím

tak ti říkám dobré ráno

když ti šaty oblékám

a ty zas necháš odestláno

a jdeme si bůh ví kam

kam mi zase zmizíš

když mi sejdeš z očí?

co zasadíš to sklidíš

a já do života skočím

ty upoutaná na místo

které nelze opustit

a v myšlenkách jistot

jsme poslední hřích

tak ti přeju dobrou noc
a dívám se než usneš

jak dáváš mi svou moc
bez toho, že si dupneš
------------------

http://www.vozejkmap.cz/

Doma

foto: © Ilona Shevchishina

okolo srdce tkáš pavučinu

z pocitů, které nevnímáš

a v sobě nosíš vinu

až kde ji máš?

okolo srdce jdou otazníky

z lektvarů vypitých

co s dryáčníky

sítí vyrytých

okolo srdce jde i probuzení

a dlouho tady nečeká

chuť, co chutí není

uviděl´s člověka

Bůhví možná

je to jen pár slov, na které se zítra zapomene

jdem krokem, co zvoní jak prasklý kov

a spěcháme být první u pramene

je to jen pár slov, co splaší hustou mlhu

a jako se říká mužům dobrý lov

a mne Bože nikam neuvrhuj

je to jen pár slov, u kterých nikdo nebyl

zpíváš je v tónech, co nemaj sloh

a drží, jak zrezivělé hřeby

je to jen pár slov, co ale srdcem říkám

mé kapky krve tančící na proslov

to jenom Bůh ví kam

Modlitba pro OP

foto KAREL ZAKAR

VŠEMOCNÁ LÁSKO

PROSÍME O MILOST

DEJ AŤ TĚ NIKDY

NIKDO NEMÁ DOST

JSI DÁVANÁ BRANÁ

KRÁSNÁ BEZMOCI

JSI SVĚTLEM RÁNA

A TMOU DO NOCI

A HLASEM MÍRU

ZPÍVEJ ODVĚKÁ

JSI SPÁSOU K DÍLU

STVOŘIT ČLOVĚKA

------------------

 věnovánu panu Dominikovi Dukovi

Ptám se

Par Zachar Rise

stejně jako se obracíme zády

chceme jen něžně milovat

než pochopíme, že ne rády

ptám se, co chceš slepovat?

stejně jako jsme tuze líní žít

chceme brávat daním

já chtěla rosu tvoji pít

a já se ptám, kdo ti brání?

stejně jako chceme být málem

aby nás ocenil zvláštní svět

srdce my tiká cvalem

a ptá se, co chceš uvidět?

Rozdávám

rozdávam fotky starých tváří

že skoro nejde vydechnout

každý se vidí, jak jen září

než pohltil nás proud

žluté fotky berem do dlaně

komu patří proudy slzí

když nechtěli zplanět

řekne mě to mrzí

jsme jenom malou vinou

v paměti Boha mizící

prachu domovinou

obrať se ty věřící

HERETIC: JAM romantické lásky

HERETIC: JAM romantické lásky: Tolik jsem ze svého života strávil hledáním a toužením, že ani nevím čeho. Tolik okázalých cílů, tolik věcí, o kterých jsem si myslel že je ...

Sníh představ

ponořila ses celá do víry

až z duše na anděla padá

i ďáblové dali trošku síry

padala dlouho vločka mladá

scházíme ke svým prahům

čekající na zázrak i hřích

a svobodu dáváme vrahům

omluvou jsou z posledních

my první do čela z pýchy

otvíráme i vrata kostelů

vločky rozpuštěné smíchy

kapou do srdcí z výstřelů

myšlenek, co teď zabíjejí

žebráci u vrat líně leží

i když už padáš pomaleji

dívám se k nebi, zase sněží

Smrti

potoky sluncem vylitých

do slz, co slaně plují

z pohárů lásky vypitých

čekala´s až dohodují

nápoje lásky slané

vyprodávajíce cit od koní

co vlastně v sedle máte?

schválně si oči zacloním

do bitev strachu jedu

obavy schovám za plotem

v srdci mlčet nedovedu

platí-li se životem

Slovo se stalo tělem

foto: © Stas Kadrulev

třepetá se srdce v dlani

podáváš svou ruku slovům

svaté jejich přijímání

to my muži věřící kovům

ani svou kapkou krve!

dáváme si taky tělem sebe?

křičíme rozkoší trvej!!!

a se sluncem bouráme nebe

do hloubek scházím

do duše nevidíš temný díl

do stínu slunce sázím

do studny vody, abych pil

prohlížím si bolesti

jsou většinou až tam u dna

všechnu vodu přenésti

do míst, kde není stud na 

sekáme mečem slova

hledajíc tu harfu utopenou

potápíme se znova

s láskou jen na zapřenou

a všechny mince slov

vhodily sem jiní s láskou

tvoří mým rukám rov

poslední mince je maskou

chtěly jste vodu živou

zasadit, porodit syna, mít klíč

mince slov v nás plynou

z harfy zní jen chladný chtíč

zas stojím u studny

kam křivda zavalila lásku

z mincí slov bludný

kov tvořící bohatou masku

Popsané dny

foto: Belovodchenko Anton

popsané sny v kalendáři
ostrůvky samoty nízké
třetího druhu a září
stačí dotyky blízké

kam dlaní píšeš mi vzkaz
o tom, jak se mi bráníš
kopřivu nespálí mráz
srdce jen dotýkání

potichu zvoní mi polibek
otázkou znějící zpívá
poslední láska je lék
na lásku, co zbývá

Zmatky z matky

foto: Belovodchenko Anton

muži prý děti nerodí

obava z matky braná

strach ženám vévodí

zmatky otevřená brána

dítě je duše a tělo?

kdo dává a kdo přijímá?

které srdce víc chtělo?

kde já končí, já začíná?

od věků předávaná vina

dotyky těl jsou neznělé

hříchem lásky je člověčina

a ďábel je zase andělem

Uvnitř

mluvíme abysme se skryli

dřív než přijde ráno

aby se naše slzy za omyly

slily v tom, co je psáno

díváš se a vidíš bytost?

tu, co ti žena nese

strach, slzy, smutek, lítost?

sama karkulka v lese

války můžů za peníze žen

hledání prahů duše

kdo vytržen a podroben?

Amor od Venuše?

láska je možná fantazie

co můžeme i prožít

a noc z ní mnoho neupije

střepy, co se složí

Poslední květina

vracíš se a tím vše začíná

kolikrát ještě utrhnutá?

chceš být poslední květina

co vadne po minutách?

nápoje lásky v duši klid

pomohly najít prince?

opravdu lásku pochopit

hned teď, ve vteřince?

andělské prožití Boha?

nepřináší tu spásu

co čekala srdce mnohá?

jsi bláznem v času

Nakreslete meče (Draw Your Swords)

a tak stojím sám a říkám

nakreslete meče

je už konec tvým lyrikám

když se čas vleče

co dáváš srdci jako lék?

k tomu, že umírá?

stačila by jen vůně fialek?

a mír tě nesvírá

to jenom ty jsi slovem

života do výseče

neřeklas mi ani s Bohem

nakreslete meče

Smíš (Take me somewhere nice)

www.facebook.comStefSabby/9

smíš se mě dotýkat, ale jemně

i na místech, co ti pošeptám

já láskou v dlani uzemněn

tiše otvírám, pronikám

vezmi mě někam, kde je pěkně

ty vzkazy psané linkou oční

blok skály ve mě měkne

zas zvu tě na půlnoční

láska je požehnáním člověka

studánko za všechny křtíš

vodou živou z daleka

srdce v srdci, smíš

JE

© Greg Lotus

je možná lepší nechat srdce plakat

protože pak odpustí se skály

je možná lepší nechat rukou mávat

protože pak bysme se bály

je možná lepší být jen vodou

protože ta sama dolů teče

je možná lepší za pohodou

protože čas se jen tak vleče

je možná lepší jen tak vzlykat

protože rozpouští se skály

je možná lepší srdcem dýchat

aby se s láskou vzaly

Tvé doteky

tvé doteky jsou jako kůže

co v objetí se hladí

dotyk někdy hodně zmůže

když sevření je hadí

tvé doteky jsou jako samet

co tiše láskou splývá

a v buňkách zbylo pár gamet

která je ta živá?

tvé doteky jsou láskou samou

co křičí, ber mě, ber

v náručí tvém mé city plavou

s láskou za úsměvem

Křídla krásy

www.facebook.com/StefSabby/25

a já pro ten úsměv jediný

rozpínám křídla krásy

zvednu se větrem z hladiny

kam odešel jsem do spásy

chtěli bez ptaní říct mrač

se ty mraku bez lásky

v tom přišel další pláč

padají z nebe obrázky

a já pro ten úsměv jediný

sbírám odvahu ke skoku

za všechny kapky hrdiny

skočím si okem k oku