neděle 11. března 2012

V radosti a smutku (In Joy and Sorrow)


v radosti a smutku
uvízne každý z nás
srdce po rozsudku
rozkrájí ten náš čas
a kočky na stěnách
krčí se stejně jak my
je omítkou zazděná
čekající na svou myš
v umění a v lásce
se nedá opisovat
je to jen na otázce
vyjádřit - neschovat

Michal Zachar
---------------------------------------------------
Láska, radost i smutek žije v tom, kdo miluje,
nikoli v tom, kdo je milován.

sobota 10. března 2012

V blízkosti plamene (Close to the Flame)


v blízkosti plamene
se těžko hoří
kdo z nás vzpomene
jak láska boří

v blízkosti plamene
chmury tmí
čekáš, kdo zažene
lampičky zní

v blízkosti plamene
je nevědomí
čisté já je spálené
co se zlomí

v blízkosti plamene
vaříme krev
srdcem se prožene
jen, co jsme

Michal Zachar
..............................................................................
Upřímný vztah sama k sobě, který nepřehlíží realitu smrti a pomíjivosti. Kvůli němu se necítíme ve své kůži a jsme úzkostliví.  Když plně zakusíme beznaděj a přestaneme doufat v něco lepšího než je prostě přítomný okamžik, začne se v nás rozvíjet radostný vztah k vlastnímu životu. Spoléhajíc na sebe, v přátelství se sebou, neutíkající, navrátivší se k holým faktům.

pátek 9. března 2012

Bezpečí (Flight Song)


hledal jsem jisté bezpečí
přitahoval na chvíli smrt
když v noci ze sna zaječím
svěží vzduch, dýchavičný chrt

podstatou života je tíha
sladká strnulá bez uvolnění
a cestářovou rovina je pýcha
to dál odděluješ svoje probuzení

jsem živý i když bez sedla
chytám se stonku, mít to rád
na území nikoho chuť dosedla
žít znamená znovu a znovu umírat

Michal Zachar
------------------------------------------------------------------------
Každá připomínka smrti v nás probouzí úzkost. Nikdo nechce vidět, že díky ní naplníme svůj život vhledem a soucítěním. Naší snahou je si smrt nepřipouštět. Neustále se snažíme popírat, že proměnlivost je přirozenou vlastností všech jevů a že nám vše protéká prsty jako voda. Klidně spočinout v přítomném okamžiku, uvolnit se v beznaději a s vědomím smrti se nevzpírat tomu, že nic nemá trvalou podstatu. Kromě lásky. I takhle vypadá lidská láska.

Znovu a znovu (Time after time)

autor foto zde...

znovu a znovu vyhlížím
tě v očích všech žen
vystaven soudním beztížím
jen tak tvůj dotyk pohledem


a nechat si ukázat cestu
bez odpovědi jdi
vzdávám se lásky protestu
v chrámu zas zvoní moji mši

Michal Zachar

čtvrtek 8. března 2012

Pláč ve tmě (Crying in the Shadows)


zas někde slýchávám
úzkostný pláč ve tmě
a dát všem enklávám
to, co dáváš jen mně

jsme prahem světů
mnoha nekonečných
prostoru dej tu větu
dotyků nesrdečných

nejvíce mne teď děsí
nekonečno toho nitra
a má tvář je koncesí
aby tvá láska svitla

Michal Zachar
............................................................................................
Mají-li se volnost a láska vylučovat, volím volnost. 
Raději černá křídla než růžová pouta. 

Karel Čapek

středa 7. března 2012

Zlomkem (floating in the night)


tajemstvím lásky je zlomkem života
roztáváš jako zamrzlá bystřina
zpíváš-li svou píseň je to jistota
poznat svou bolest s něhou nevina

zraněný vlastním pochopením lásky
krvácím radostně a dobrovolně
 a probouzím se srdcem bez otázky
vzdávám dík za další den, co prolne

usínat modlitbou za milovanou bytost
s písní, co všemu dává melodii
plakat a smát se, že nevyhraje lítost
tam celým smíchem a slzami si žiji

Michal Zachar

úterý 6. března 2012

Dary


dýchám dál před tvou tváří
chceš zdobit šperkem slov
tam stál měsíc, jen tiše září
odhalující děsíc spěšný lov

chystáme se jít teď a nebo
utíkat pohledem k psanci
chci naplno žít sám s tebou
pro život mám jednu šanci

věčnost tam, kde dýchám
krása chyb být momentem
smrt rozdává a já míchám
sejmout si a být studentem

Michal Zachar
-------------------------------------------------------------------
Dávám ti prázdnotu a dávám ti plnost. Kamkoli půjdeš, půjdou s tebou a kdekoli budeš, budeš se usmívat a žasnout nad plností, k níž není co přidat, a nad prázdnotou, jež můžeš naplnit.

neděle 4. března 2012

I Just Want You...

Alice Vegr
jsem jen odrazem své duše
když slepí obracíme životem
a že nám srdce stejně kluše
vnímáme, že jsme sami za plotem
za plotem přání postáváme
dospělí lety možná trochu
zavření v sobě sebeklamem
na každý pád padáme do lenochů
a než sfoukneš denní svíčku
ovaneš hvězd noci prach
i když slzy možná na krajíčku
chci jen, aby tě nepřikrýval strach

Michal Zachar
------------------------------------------------------------------
Nevidíme věci a lidi kolem takové jaké jsou, ale takové jací jsme my.

Milující (Old L.A. Tonight)

Alice Vegr

většinou jsem černobílý
ty začínáš mi kecat do života
i když možná jen na chvíli
když vídávám tě o sobotách

vetšinou jsem rozpustilý
to hledám cesty k jádru země
sakra, kytky se sami nezalily
já vím lásko vykvétáš tu ze mě

většinou jsem odraz světel
co vysílá vlasů temné rozhraní
že by anděl na zem sletěl
aby tě přede mnou zachránil

většinou jsem rudým koněm
a ty jsi stejná jako já, jen cestující
ten příběh lásko není jen o něm
zdroj všeho je jedno slovo - milující

Michal Zachar
----------------------------------------------------
Když na cestě od lpění k lásce využíváte svého vědomí jako meče odřezávajíc svou závislost na druhých, mějte na paměti tohle: NEPOSPÍCHEJTE, NEBUĎTE NETRPĚLIVÍ a NEBUĎTE K SOBĚ NENÁVISTNÍ.  Mohla by snad z některého z těchto přístupů vyrůst vaše LÁSKA? Držte se raději soucitu a střízlivosti. A najednou najdete paradoxně sami sebe v situaci, kdy předmět lpění milujete a těšíte se z něj mnohem víc než dřív, avšak zároveň se stejně tak těšíte i ze všech ostatních věcí a bytostí. A to je lakmusová zkouška, kterou zjistíte, jak milujete. Zbaveni veškeré ho napětí, jenž vám dodávalo dříve ulpívání. A teď se těšíte ze všeho a z ničeho. To protože víte, že to, co vás těší, je ve vás. A i tomu se říká lidská láska. Jak říkávali: "Miluj bližního svého, jako sebe samého."

pátek 2. března 2012

On (Αυτός)


pomalu tančím tancem srdce
stříbřité kapky slz odrážení
klid duše je smíření a ne strpme
v spirále života jsme poražení

smíření slovy, co jsou už marná
nastává krok, odpuštění čas
láska a led nerostou na farmách
tání je duše klíč, kterým otvíráš

jsi hlupák a sám jdeš tmou, i když
tvé stopy v písku příboj smyl
já hledám dál tvá ústa, jsou výš
ta hra, co pohltí nás, uvěřím v sny

víra jde srdcem než rozkvete v nás
když laskáš, co žije večer rty
jsme piáno ze svíčky, lidský plášť
strnulý vesmír, list růže z organzy

kytara hraje píseň listu vzájemnosti
tanec hlubin nesl plamene klid
odchod do deště nás přemostí
miluji a jdu tě lásko znovu otevřít

Michal Zachar, Táňa Bubeníčková, Pavla Mrzenová, Karite Lakato
a Ilona Louženská

Kouzlím (I Put Spell On You)


kouzlím tím kouzlem největším
a věřím těm, kdo jej slyší
že láska nás k tomu přesvědčí
vyndejte srdce ze svých skrýší

kouzlím tím kouzlem největším
co zrodilo se z panny
když seješ, nejsi nikdy v bezpečí
jsi sám a nikdy ne milovaný

kouzlím tím kouzlem největším
a lidé říkají mu láska
snad i Vás vzadu přesvědčím
o tom, že led v srdcích praská

Michal Zachar


Pomoz mi ať žiju (Help I'm Alive)


tak tedy hop a zase
skáčeme do neznáma
zmazaní a slzy v čase
co řekla by si máma?

naše kůže nás změní
ve snaze utišit hlad
počkej jde o souznění
mocný strach spad

držíš slovo, když si vír
slovem pomoc zatočí
já naživu, co chci víc?
talíř mlhy tvých úbočí?

kapky mléka jsou bílé
kocouři šli zase pít
mraky mocné a chvíle
srdce začalo zas být

Michal Zachar

čtvrtek 1. března 2012

Besoin de vous


bojíme se milovat
toužící po jistotách
to, že se snad má každý rád
bojíce, že láskou omotáš

bojíme se otevření
touhou svou posedlí
zahrajeme hru život den po dni
tušíce jsme sami poslední

bojíme se být bytím
zamrzlé kry v srdcích
jak list protrhává ledu krupobití
než rozplyne se s naší krví

Michal Zachar


Medově-slaná (Choir)


hrající hry nedospělé
mažeme si med kolem pusy
andělé posmutnělé
někdo nás přec milovat musí

chodíme procházkou
po stráni větrem voníš ty a čas
jsi otázkou ukázkou
toho, jak je tvé moře plné řas

se slanou solí v oku
osladíme si vlny života medem
ty z toho šoku v skoku
že srdce je vší lásky středem

Michal Zachar
............................................................................
Život každého člověka je cestou k sobě samému.

středa 29. února 2012

If I Could Be Where You Are


pokud bych mohl být tam, kde vy
možná by srdce řeklo: hladovím
jak sdílím životy a k tomu si sním
možná, že sytý neuvěří hladovým

pokud bych mohl být tam, kde vy
tou cestou s tebou jít vnímal bych
když na času je kolik dne i tmy
dáváme těm, co tady žijí tvými rty

pokud bych mohl být tam, kde vy
natáhnu ruku k tomu, co jsou švy
tou životu náležící otázkou, kdy?
dotkni se srdce srdcem, už navždy

Michal Zachar
.........................................................................................
Někdy jsou cesty klikatější než jeden lidský život. Pokud při své cestě neseme vědomí toho, že každý náš krok ovlivňuje miliardy dalších, můžeme jít s pokojem třeba do...

Kdybych měl srdce (If I Had A Heart)


já jsem ostří nože
kterým jsem se vryl
tys vzdechla Bože
a zase jsem se skryl
vnímáš doteky boje
sen bere i dává nůž
přeřezávám ti spoje
tys žena a já muž
kalichem květů rty
dostávají své vůně
síly chvění a kdy
vtrhnem ke koruně
vlastnit mít lásku
krví stou stvrďte
a život pro krásku
kdybych měl srdce

Michal Zachar
---------------------------------------------------------------
Velký člověk má dvě srdce - srdce, které doufá, a srdce, které trpí.

úterý 28. února 2012

Hladoví (Heaven's Hung In Black)


hladoví láskou se vracíme zpět
z návratů vzpomínek, co jsou
tak jako popel z ohně spálil svět
jsme světlem, zářící mstou

a chceme patřit v nebi tmavém
plni strachu z přijetí mraků
to křížoví rytíři ve smrti tkaném
krájíme hlad si ze znaků

hrající železem si na místech
jsou srdcoví si otázkou
co čeká doma, v těch v zdech
když hladoví šli za láskou

Michal Zachar
---------------------------------------------------------
Na světě jsou dvě mocnosti: meč a duch.
Duch vždycky zvítězil nad mečem.

Dnes v noci, Miluji tě (Tonight, I Love You)


všichni jsme partneři, obzvláště někteří
to, když se nám sám neosladí čaj 
nebo nedonesou všechno k večeři


i k snídani máme nějaký pochod, styl
a říkáme-li, hrej si jen si hraj
na rozhodnutí se pro společný cíl


a jako proud mysli v hlavách kamení
vzniká vyrovnanost i tvá milost
tak my hledáme jen ta naše znamení


ale pro úspěch celku není, co kdo byl
snad jen dvě srdce a zběsilost
jak dalece žijeme pro společný cíl?

Michal Zachar

------------------------------------------------------------------------
Začni svůj den tím, že se ještě v polospánku nevykradeš z postele, ale zůstaneš ležet a chvíli si představuj, co chceš dneska se svým partnerem dělat. Jaký máte dnes společný cíl? Zkuste si představit, jak k němu společně kráčíte. Totéž si klidně opakujte v případě všech ostatních partnerství - s dětmi, s rodiči, se sourozenci, s obchodními a uměleckými partnery i se všemi ostatními. A pak zjistíš, že nejkrásnější společný cíl není to, kam dojdete, ale je jím vlastně to vaše partnerství.

sobota 25. února 2012

A way of life


jsme nevinní a to je dar, 
co dáváme si v ranním tichu
ustojím, cos vlastně dal?
to lechtají tě slova k smíchu

nemusíme už nikam jít
dosahuj neviny v přítomnosti
mít vše znamená být
partnerem být i bez náplasti

důkazů své ceny vlídné
nevina znamená, že nemusíme
trestat sebe a srdce klidné
znamená, že svět je zpět a víme


kdy pochopíme bludy kruhu
čáry bolesti toho, co nás odděluje
jsme dva z jednoho druhu
červení z toho, co nás zabarvuje


láska zná lásku, dávat je darem
nevinu žijem právem veta
nejpravdivější pravda je, že hrajem
silou zdroje k uzdravení světa

Michal Zachar
---------------------------------------------------------------
Dejme pryč vše, co stojí v naší cestě k své nevině. Zavři oči a představ si, že stojíš před Bohem, který ví, že jsi nevinen. Láska zná jen lásku a nevina zná jenom nevinu. Soudit by tě měla jen tvá vlastní nadutost.
A čím více jsi nevinen, tím více můžeš dávat a přijímat vše. Mistrovství života v partnerském vztahu je ochota být nevinen v přítomnosti toho, koho miluji.

pátek 24. února 2012

pro Boha (I Dreamed A Dream)

foto: Martin Císař
nedávám nic víc než to, co mám v sobě
přátelství, lásku a vroucí něhu míst
ty oči jsou tím, co nepodléhá době
tím něžným zmatkem, co se nedá číst

nepronikající mocné nekonečné kouzlo
svůdné, jak pohasínající obloha
melancholické by nocí sklouzlo
přicházející v sobě k tajemství, co se zdá

co objevíš a co způsobí v pohledu ženy
že v nás začne klíčit láska tvá
protože ty nejsi pomsta, vážený
donutíš nás všechny se tvé lásce vzdát

Michal Zachar
.................................................................
Láska je to, co je na světě nejsilnější, 
přesto si nedokážeme představit nic pokornějšího.