V blízkosti plamene (Close to the Flame)

v blízkosti plamene

se těžko hoří

kdo z nás vzpomene

jak láska boří

v blízkosti plamene

chmury tmí

čekáš, kdo zažene

lampičky zní

v blízkosti plamene

je nevědomí

čisté já je spálené

co se zlomí

v blízkosti plamene

vaříme krev

srdcem se prožene

jen, co jsme

Michal Zachar

..............................................................................

Upřímný vztah sama k sobě, který nepřehlíží realitu smrti a pomíjivosti. Kvůli němu se necítíme ve své kůži a jsme úzkostliví.  Když plně zakusíme beznaděj a přestaneme doufat v něco lepšího než je prostě přítomný okamžik, začne se v nás rozvíjet radostný vztah k vlastnímu životu. Spoléhajíc na sebe, v přátelství se sebou, neutíkající, navrátivší se k holým faktům.

Bezpečí (Flight Song)

hledal jsem jisté bezpečí
přitahoval na chvíli smrt
když v noci ze sna zaječím
svěží vzduch, dýchavičný chrt

podstatou života je tíha
sladká strnulá bez uvolnění
a cestářovou rovina je pýcha
to dál odděluješ svoje probuzení

jsem živý i když bez sedla
chytám se stonku, mít to rád
na území nikoho chuť dosedla
žít znamená znovu a znovu umírat

Michal Zachar
------------------------------------------------------------------------

Každá připomínka smrti v nás probouzí úzkost. Nikdo nechce vidět, že díky ní naplníme svůj život vhledem a soucítěním. Naší snahou je si smrt nepřipouštět. Neustále se snažíme popírat, že proměnlivost je přirozenou vlastností všech jevů a že nám vše protéká prsty jako voda. Klidně spočinout v přítomném okamžiku, uvolnit se v beznaději a s vědomím smrti se nevzpírat tomu, že nic nemá trvalou podstatu. Kromě lásky. I takhle vypadá lidská láska.

Znovu a znovu (Time after time)

autor foto zde...

znovu a znovu vyhlížím
tě v očích všech žen
vystaven soudním beztížím
jen tak tvůj dotyk pohledem


a nechat si ukázat cestu
bez odpovědi jdi
vzdávám se lásky protestu
v chrámu zas zvoní moji mši

Michal Zachar

Pláč ve tmě (Crying in the Shadows)

zas někde slýchávám

úzkostný pláč ve tmě

a dát všem enklávám

to, co dáváš jen mně

jsme prahem světů

mnoha nekonečných

prostoru dej tu větu

dotyků nesrdečných

nejvíce mne teď děsí

nekonečno toho nitra

a má tvář je koncesí

aby tvá láska svitla

Michal Zachar

............................................................................................

Mají-li se volnost a láska vylučovat, volím volnost. 

Raději černá křídla než růžová pouta. 

Karel Čapek

Zlomkem (floating in the night)

tajemstvím lásky je zlomkem života

roztáváš jako zamrzlá bystřina

zpíváš-li svou píseň je to jistota

poznat svou bolest s něhou nevina

zraněný vlastním pochopením lásky

krvácím radostně a dobrovolně

 a probouzím se srdcem bez otázky

vzdávám dík za další den, co prolne

usínat modlitbou za milovanou bytost

s písní, co všemu dává melodii

plakat a smát se, že nevyhraje lítost

tam celým smíchem a slzami si žiji

Michal Zachar

Dary

dýchám dál před tvou tváří

chceš zdobit šperkem slov

tam stál měsíc, jen tiše září

odhalující děsíc spěšný lov

chystáme se jít teď a nebo

utíkat pohledem k psanci

chci naplno žít sám s tebou

pro život mám jednu šanci

věčnost tam, kde dýchám

krása chyb být momentem

smrt rozdává a já míchám

sejmout si a být studentem

Michal Zachar
-------------------------------------------------------------------

Dávám ti prázdnotu a dávám ti plnost. Kamkoli půjdeš, půjdou s tebou a kdekoli budeš, budeš se usmívat a žasnout nad plností, k níž není co přidat, a nad prázdnotou, jež můžeš naplnit.

I Just Want You...

Alice Vegr

jsem jen odrazem své duše

když slepí obracíme životem

a že nám srdce stejně kluše

vnímáme, že jsme sami za plotem

za plotem přání postáváme

dospělí lety možná trochu

zavření v sobě sebeklamem
na každý pád padáme do lenochů
a než sfoukneš denní svíčku
ovaneš hvězd noci prach
i když slzy možná na krajíčku
chci jen, aby tě nepřikrýval strach

Michal Zachar
------------------------------------------------------------------
Nevidíme věci a lidi kolem takové jaké jsou, ale takové jací jsme my.

Milující (Old L.A. Tonight)

Alice Vegr

většinou jsem černobílý

ty začínáš mi kecat do života

i když možná jen na chvíli

když vídávám tě o sobotách

vetšinou jsem rozpustilý

to hledám cesty k jádru země
sakra, kytky se sami nezalily
já vím lásko vykvétáš tu ze mě

většinou jsem odraz světel
co vysílá vlasů temné rozhraní
že by anděl na zem sletěl
aby tě přede mnou zachránil

většinou jsem rudým koněm
a ty jsi stejná jako já, jen cestující
ten příběh lásko není jen o něm
zdroj všeho je jedno slovo - milující

Michal Zachar
----------------------------------------------------

Když na cestě od lpění k lásce využíváte svého vědomí jako meče odřezávajíc svou závislost na druhých, mějte na paměti tohle: NEPOSPÍCHEJTE, NEBUĎTE NETRPĚLIVÍ a NEBUĎTE K SOBĚ NENÁVISTNÍ.  Mohla by snad z některého z těchto přístupů vyrůst vaše LÁSKA? Držte se raději soucitu a střízlivosti. A najednou najdete paradoxně sami sebe v situaci, kdy předmět lpění milujete a těšíte se z něj mnohem víc než dřív, avšak zároveň se stejně tak těšíte i ze všech ostatních věcí a bytostí. A to je lakmusová zkouška, kterou zjistíte, jak milujete. Zbaveni veškeré ho napětí, jenž vám dodávalo dříve ulpívání. A teď se těšíte ze všeho a z ničeho. To protože víte, že to, co vás těší, je ve vás. A i tomu se říká lidská láska. Jak říkávali: "Miluj bližního svého, jako sebe samého."

On (Αυτός)

pomalu tančím tancem srdce

stříbřité kapky slz odrážení

klid duše je smíření a ne strpme

v spirále života jsme poražení

smíření slovy, co jsou už marná

nastává krok, odpuštění čas

láska a led nerostou na farmách

tání je duše klíč, kterým otvíráš

jsi hlupák a sám jdeš tmou, i když

tvé stopy v písku příboj smyl

já hledám dál tvá ústa, jsou výš

ta hra, co pohltí nás, uvěřím v sny

víra jde srdcem než rozkvete v nás

když laskáš, co žije večer rty

jsme piáno ze svíčky, lidský plášť

strnulý vesmír, list růže z organzy

kytara hraje píseň listu vzájemnosti

tanec hlubin nesl plamene klid

odchod do deště nás přemostí

miluji a jdu tě lásko znovu otevřít

Michal Zachar, Táňa Bubeníčková, Pavla Mrzenová, Karite Lakato
a Ilona Louženská

Kouzlím (I Put Spell On You)

kouzlím tím kouzlem největším

a věřím těm, kdo jej slyší

že láska nás k tomu přesvědčí

vyndejte srdce ze svých skrýší

kouzlím tím kouzlem největším

co zrodilo se z panny

když seješ, nejsi nikdy v bezpečí

jsi sám a nikdy ne milovaný

kouzlím tím kouzlem největším

a lidé říkají mu láska

snad i Vás vzadu přesvědčím

o tom, že led v srdcích praská

Michal Zachar

Pomoz mi ať žiju (Help I'm Alive)

tak tedy hop a zase

skáčeme do neznáma

zmazaní a slzy v čase

co řekla by si máma?

naše kůže nás změní

ve snaze utišit hlad

počkej jde o souznění

mocný strach spad

držíš slovo, když si vír

slovem pomoc zatočí

já naživu, co chci víc?

talíř mlhy tvých úbočí?

kapky mléka jsou bílé

kocouři šli zase pít

mraky mocné a chvíle

srdce začalo zas být

Michal Zachar

Besoin de vous

bojíme se milovat

toužící po jistotách

to, že se snad má každý rád

bojíce, že láskou omotáš

bojíme se otevření

touhou svou posedlí

zahrajeme hru život den po dni

tušíce jsme sami poslední

bojíme se být bytím

zamrzlé kry v srdcích

jak list protrhává ledu krupobití

než rozplyne se s naší krví

Michal Zachar

Medově-slaná (Choir)

hrající hry nedospělé

mažeme si med kolem pusy

andělé posmutnělé

někdo nás přec milovat musí

chodíme procházkou

po stráni větrem voníš ty a čas

jsi otázkou ukázkou

toho, jak je tvé moře plné řas

se slanou solí v oku

osladíme si vlny života medem

ty z toho šoku v skoku

že srdce je vší lásky středem

Michal Zachar

............................................................................

Život každého člověka je cestou k sobě samému.

If I Could Be Where You Are

pokud bych mohl být tam, kde vy

možná by srdce řeklo: hladovím

jak sdílím životy a k tomu si sním

možná, že sytý neuvěří hladovým

pokud bych mohl být tam, kde vy

tou cestou s tebou jít vnímal bych

když na času je kolik dne i tmy

dáváme těm, co tady žijí tvými rty

pokud bych mohl být tam, kde vy

natáhnu ruku k tomu, co jsou švy

tou životu náležící otázkou, kdy?

dotkni se srdce srdcem, už navždy

Michal Zachar

.........................................................................................

Někdy jsou cesty klikatější než jeden lidský život. Pokud při své cestě neseme vědomí toho, že každý náš krok ovlivňuje miliardy dalších, můžeme jít s pokojem třeba do...

Kdybych měl srdce (If I Had A Heart)

já jsem ostří nože

kterým jsem se vryl

tys vzdechla Bože
a zase jsem se skryl

vnímáš doteky boje
sen bere i dává nůž
přeřezávám ti spoje
tys žena a já muž
kalichem květů rty
dostávají své vůně
síly chvění a kdy
vtrhnem ke koruně
vlastnit mít lásku
krví stou stvrďte
a život pro krásku
kdybych měl srdce

Michal Zachar
---------------------------------------------------------------

Velký člověk má dvě srdce - srdce, které doufá, a srdce, které trpí.

Hladoví (Heaven's Hung In Black)

hladoví láskou se vracíme zpět

z návratů vzpomínek, co jsou
tak jako popel z ohně spálil svět
jsme světlem, zářící mstou

a chceme patřit v nebi tmavém
plni strachu z přijetí mraků
to křížoví rytíři ve smrti tkaném
krájíme hlad si ze znaků

hrající železem si na místech
jsou srdcoví si otázkou
co čeká doma, v těch v zdech
když hladoví šli za láskou

Michal Zachar

---------------------------------------------------------

Na světě jsou dvě mocnosti: meč a duch.
Duch vždycky zvítězil nad mečem.

Dnes v noci, Miluji tě (Tonight, I Love You)

všichni jsme partneři, obzvláště někteří
to, když se nám sám neosladí čaj 
nebo nedonesou všechno k večeři


i k snídani máme nějaký pochod, styl
a říkáme-li, hrej si jen si hraj
na rozhodnutí se pro společný cíl


a jako proud mysli v hlavách kamení
vzniká vyrovnanost i tvá milost
tak my hledáme jen ta naše znamení


ale pro úspěch celku není, co kdo byl
snad jen dvě srdce a zběsilost

jak dalece žijeme pro společný cíl?

Michal Zachar

------------------------------------------------------------------------

Začni svůj den tím, že se ještě v polospánku nevykradeš z postele, ale zůstaneš ležet a chvíli si představuj, co chceš dneska se svým partnerem dělat. Jaký máte dnes společný cíl? Zkuste si představit, jak k němu společně kráčíte. Totéž si klidně opakujte v případě všech ostatních partnerství - s dětmi, s rodiči, se sourozenci, s obchodními a uměleckými partnery i se všemi ostatními. A pak zjistíš, že nejkrásnější společný cíl není to, kam dojdete, ale je jím vlastně to vaše partnerství.

A way of life

jsme nevinní a to je dar, 

co dáváme si v ranním tichu

ustojím, cos vlastně dal?

to lechtají tě slova k smíchu

nemusíme už nikam jít

dosahuj neviny v přítomnosti

mít vše znamená být

partnerem být i bez náplasti

důkazů své ceny vlídné

nevina znamená, že nemusíme

trestat sebe a srdce klidné

znamená, že svět je zpět a víme

kdy pochopíme bludy kruhu
čáry bolesti toho, co nás odděluje
jsme dva z jednoho druhu
červení z toho, co nás zabarvuje


láska zná lásku, dávat je darem
nevinu žijem právem veta
nejpravdivější pravda je, že hrajem
silou zdroje k uzdravení světa

Michal Zachar
---------------------------------------------------------------

Dejme pryč vše, co stojí v naší cestě k své nevině. Zavři oči a představ si, že stojíš před Bohem, který ví, že jsi nevinen. Láska zná jen lásku a nevina zná jenom nevinu. Soudit by tě měla jen tvá vlastní nadutost.
A čím více jsi nevinen, tím více můžeš dávat a přijímat vše. Mistrovství života v partnerském vztahu je ochota být nevinen v přítomnosti toho, koho miluji.

pro Boha (I Dreamed A Dream)

foto: Martin Císař

nedávám nic víc než to, co mám v sobě

přátelství, lásku a vroucí něhu míst

ty oči jsou tím, co nepodléhá době

tím něžným zmatkem, co se nedá číst

nepronikající mocné nekonečné kouzlo

svůdné, jak pohasínající obloha

melancholické by nocí sklouzlo
přicházející v sobě k tajemství, co se zdá

co objevíš a co způsobí v pohledu ženy

že v nás začne klíčit láska tvá

protože ty nejsi pomsta, vážený

donutíš nás všechny se tvé lásce vzdát

Michal Zachar

.................................................................

Láska je to, co je na světě nejsilnější, 

přesto si nedokážeme představit nic pokornějšího.

Patříme (We belong)

vzlétni, když dáváš lásku

povětšinou staženou sny

pádly povídáš na otázku

kdo tě samou láskou sní

byla jsi loutkou minulost

co žila si z nepochopení

odrazila a loďkou most

letící píseň vysvobození

duše čas ženské krásy

každý samostatný svět

nemáme zapnuté pásy

stačí srdcem povel vzleť

začnu novým příběhem

odvanu tyhle bouře pryč

prokousám se sama ven

jsem si sama v sobě klíč

kam patřím zas hledám

já teď tomu, kdo odpoví

jen své srdce ti předám

patříme k sobě, srdcoví

Michal Zachar

----------------------------------------------------------------

Krásné je všechno, na co se díváme s láskou.