V stínu (Shadows)

víra nás jednotí

v ty řádky času

stíny kol loukotí

hledajíc spásu

a uvěřit v lásku?

a spolykat si slzy

slovo mi hláskuj

zazníš zas brzy

stíny vyháníme

ze svých pocitů

světlem pálíme

duši ve skrytu

ničícím chrámů

rozvrat je dán

kolik je šrámů?

vidoucím brán

víra je radost

laskavým klid

srdce slavnost

jdeme si být

Michal Zachar

-----------------------------------------------------------------------

Být člověkem znamená, být věřícím. Být věřícím znamená, nebýt lhostejný. Nebýt lhostejný znamená, všímat si. Všímat si znamená, posvětit bytí.

Láska je dost na záchranu světa (Is Love Enough To Save The World)

mícháváš z večera silnou polevu

pracující vidoucí, co je povinnost

já v tobě zapomínám na to objevuj

každodenní skvělá srdce účinnost

v radosti z nás se sama proměňuje

tajemná duchovní podstata té moci
jazýček krás na váhách z dračí sluje
nechává nikoho sudbou bez pomoci

myška v drápech kocoura se neosolí
zpěvy mohly měnit stav duše s tělem
pročpak nás až dneska bolest bolí?

když jsme se stali sobě nepřítelem

Michal Zachar

....................................................................................

Strach ze smrti je trýznivější než sama smrt. To, co pak lidé nazývají štěstím, je okamžik, kdy přestanou mít tento strach. Láska totiž zvítězí, ať je strach sebevětší. A proto se nenechme zastrašit dlouhými slovy. Všechny skutečně důležité věci jako život, smrt, hlad, strach, den, noc i láska mají krátké názvy.

Slova a slova...

nořím se do hloubek slova

vznášejícího se prostorem

to čerstvá krev vábící znova

lovce soupeřícího se vzdorem

těch slabik, co tvoří náš děj

kořenů vzletných poselství

čárou jsi čmáral, jen čaroděj

vypráví slova o čem si asi sní?

a jsou-li slova částí mojí duše?

říkají vždy pravdu o mých činech!

a i když někdy zní tak zle a suše

v lásce první s posledním si splyne

být jimi pozván k prohloubení

všech skutečností mého vesmíru

každý jsme vybrán ke spojení

všech vod, co slévají se ke smíru

Michal Zachar

---------------------------------------------------------------------

Nic na světě nemá takovou cenu, 

abychom se kvůli tomu museli vzdát toho, co milujeme.

foto: Radka Szabó

Vzkaz (A message)

uzavíráš se slovem srdci svému
jak satan v bibli zahrazuje cestu
a písmem podobajícímu se znakovému
pláčeš, jak matka pro nevěstu
v chaosu změn jsi rostoucí trní
to sluncem spaluješ naše obaly
a zisk tou je ztrátou až to brní
a budí spolu ty, co teď zaspaly
bolest nás dusí nebo probouzí
tenounká vrstva pokrývající skály
semenem, co zkusí růst či popouzí?
dobří zlí, jsme tím, čím jsme se stali

Michal Zachar
--------------------------------------------------------------------------
Lence Buriánové za to, že jsem nedošel
na tu její dnešní autorskou četbu, ale průjem je průjem...


foto: Radka Szabó

Už (Už)

co a jak vidím, určuje jaký jsem

obtíže maj překážky k překonání

a všem nezávidím, že dohořel sen

slyším narážky, krev se neodklání

slunce, co svítí, v každé situaci

do duší jde náš život dokonalost

buňky uvíznouc v síti, co neobrací

to, že máš ze srdce pozůstalost

dávám si slabost uhlazením duše

nastaly potíže, láska je přijímat

tu naši dravost a tvářit se hluše

srdcem bez tíže o klid se zajímat

Michal Zachar

..........................................................................................................................

Bolest je hlubší než myšlenka.
Smích je nad veškerou bolest.

Nespi (No sleep)

přinášíš lístek svými dlaněmi

maličký přípitek naší lásky

to z nás mi hlas zase oněmí

a nezbude v něm ani hlásky

jen když jsi tak blízko srdci

a v sobě ukrýváš ten lístek

dolujeme k sobě jako krtci

co si narazili na čtyřlístek

věřím, že ukrýváš mé světlo

svou láskou jsi jako ten list

a já, aby se to pěkně pletlo

zapomněl, že v něm máme číst

Michal Zachar

-----------------------------------------------------------------

Nemůžeme každý den pravdu vidět, ale každý den můžeme být pravdou.

SACCA (Pravdivý - na konci sebe)

jen jeden vždycky vyhrává
když však splynu s tebou v objetí
kdo pak si v koutku postává?
soucitný dotyk tvého dojetí

jsme pasažéři ledových ker
co si zas přitahují lásku k sobě
když na nějakou z tvých her
srdcem odpovím - jdu k tobě

jsme ptáci na poušti, co si

stěhujeme duše ze svých hnízd
co jen tak chodíme si bosí
mohu tě lásko láskou sníst?

Michal Zachar
-----------------------------------------------------------------------

Láska sama o sobě může být mnohdy slepá. Proto ji doprovázejte pravdou! Ale pravda naopak může být někdy bezcitná. Proto ji čiňte prostřednictvím lásky přijatelnou. Někdo tvrdí, že Bůh je láska. Někdo že láska je Bůh. A já jen říkám, že láska je posvátná...

Sacca

Jen chci, abys...l (I Just Want You)

otevíráme snaze naplnit

vnímajíce jsoucí v dráze

že paprsky mohou i oslnit

otevíráme všemu plnému

důvěřujíc obvazové gáze

a nepodléhající mýtnému

otevíráme spolu konzervy

ty obalů našich temnot

a život nám jde na nervy

otevíráme se čím dál víc

se smyslem pro tajemno

jen chci, abys...ale nic

Michal Zachar

----------------------------------------------------------

Láska je jediným klíčem, který dokáže otevřít všechny dveře. A ty nejlépe zavřené dveře jsou ty, které můžeme nechat otevřené. Ale my své dveře otvíráme mnohým, svá srdce málokomu.

Když jsem pryč II. (When I'm Gone)

my lidé zbožňujeme pohyb
všímáme si i malého zachvění
jak dopadá na břeh vln ohyb
slunce a louky podzim mámení
vše živé se pohybuje rádo
a my ten pohyb nazýváme růst
to srdce řekne jdi plejádo
posvátná touha Boha ukončit půst
a nerušit se při určení směru
plynulá křivka a vychýlení malé
člověk je nomádem záměru
a ten je bez plánu měněn stále
možná chcete taky změnit
cokoliv cítíte, co nechce už bič
co chcete dále směnit?
strach srdce klepe jsem pryč?

Michal Zachar
.................................................................................................................
link na autora fotografie ZDE

Nesmíme podléhat strachu.
Strach je psychická smrt.
Nechte strach projít jako bouři okolo Vás.
Bude pryč, zůstanete jen Vy.

Potřebuji tě lásko (Need You Now)

potřebuji tě lásko
zůstat kukuřičným polem
potřebuji tě lásko
se nezačít lámat větrem
potřebuji tě lásko
zůstat prostřeným stolem
potřebuji tě lásko
se nezačít měnit přes den
potřebuji tě lásko
když zafoukáš čelit tvé síle
potřebuji tě lásko
ty mi dáváš spojení života
potřebuji tě lásko
když pavouček tká bez cíle
potřebuji tě lásko
ty mi dáváš víc, jak jistota
potřebuji tě lásko
jak vlákna sítě pružné napětí
potřebuji tě lásko
k tomu vyladit se na působivou
potřebuji tě lásko
jak hudbu tebe slyším vzápětí
potřebuji tě lásko

k tomu nebýt srdci direktivou
potřebuji tě lásko

Michal Zachar
--------------------------------------------------------------------------
Když napneme struny příliš, prasknou. Když je vyladíme tak akorát,
vydrží i silný nápor a vydají ze sebe i něžnou a působivou hudbu.

Duch podzimu (Fall spirit)

tak zase padá listí do Vltavy

kolem se toulají lidé

bolem zkoumají, kdo je pravý

a kdo si tu zbyde

jsem sám na cestě s láskou
za lidmi, listy v městě
a nevidím místy vycházkou
že stojím si v cestě
jen malý kousek popolétni
prosím list srdeční
kdo jsi rukou jist pohlédni
na ten rej taneční
představy listů si dopadají
tvoří svět vzápětí
hoří v nás hned v jinotajích
záleží kam až doletí

Michal Zachar
...............................................................................

autor kresby = GOLDEN WOOD STUDIO - Ruth Sanderson

Za strukturu a vývoj svých představ neseme částečnou odpovědnost;
plně zodpovědní jsme za způsob, jakým je používáme.

Konec (The end)

čekáme na konec

co zas nepřichází

každý je lakomec

když láska schází

provádíme činy

lidsky dobré i zlé 

a sníme bez viny

co žalem schne
vědomí je tělem
tělem mojí duše
ďábel s andělem
v ní dvojmo kluše
za okny své mysli
vidím dny míjející
z kříže stojí svislí
pohledy stavějící
čas je jenom síla
to ta je pomíjející
a vždycky jsi byla
věčnost kupující
vlna za vlnou plyne
času jde děsný let
a minuty stále jiné
věčně se řítí vpřed

Michal Zachar

-----------------------------------------------------------------

autorem fotky je Zdena Debelková - Fotokrystal

Jsme kvintesencí toho, co je ve zvířatech dobré a zlé.

A proto osel, naložený relikviemi,
se domnívá, že se lidé klanějí jemu.

Bůh vykouzlí úsměv na vaší tvář (God Put A Smile Upon Your Face)

tělo je zrozeno v mžiku
srdce je pořád na vahách
děláš ze zkušeností kliku
až tvá podstata jde do naha
křtíme se modlitbou
očekávajíce tvou ochranu
stvořením tváře ikonou
až čekám, že lásku dostanu
cílem života je srdce
se svojí tváří usměvavou
že odevzdáš se smrtce
až když Styx nepřeplavou
a možná že, ne luxusně

strhneš si svou svatozář
až Bůh vykouzlí úsměv
až tou tmou na tvou tvář

Michal Zachar
---------------------------------------------------

Kdož ví, zda není život umíráním a smrt životem?

Jsem tu (Here for you)

chvěješ se tak, že rozletím se
a kdyby jen na tisíc střípků

stojící na úzké římse
za zády skřítků


díváš se na můj svět teď tady
a možná se jen usmíváš
přemýšlej nad obřady
to tys pohádkář


miluješ život svobodnými dary
a jsi nevinný zázraky krásy
požehnáním pro lazary
jsme jedné rasy

Michal Zachar
--------------------------------------------------------

Je jenom jedna cesta za štěstím 

a to přestat se trápit nad tím, co je mimo naši moc.

Duch podzimu (Spirit Fall)

když jsem připraven přijímat

ty dary svého podzimu

láskou být a ne se jen bát

co dám tomu prvnímu

nesem si náš svět v dlaních

tajemstvím spadlých listů

slet mnoha křídel vraních

šeptá mi ránem při mě stůj

překonat strach vedlejším

účinkem té ranní rosy

tak tvou duši v mé konejším

zas na svět přijdem bosí

Michal Zachar

........................................................................

autorka obrázku

Připrav se na to, abys mohl přijímat. Dělej to, co ti říká intuice, abys dovolil sám sobě přijmout dary, po kterých toužíš. Pokud víme, že si dar zasloužíme a žádáme o milost překonat vlastní strach můžeme se otevřít a přijímat vše, co přijímat chceme.

Lady in the Water (Lady in the Water)

Když klopíš oči

skromná, mlčící,

i slunce skončí,

cesty všech trpících.

Přinášíš jaro,

do světa tmy,

vzácný to nárok,

dnů bezesných.

Po noci dlouhé,

otevřeš skály,

mrknutí pouhé,

plamenem vzplály.

Lásky, co neseš,

si sama v sobě,

smrt přepereš,

navzdory době.

Jsi sama skálou,

i srdcem a plamenem,

co tvoří hru stálou,

tu, co nezapomenem.

Michal Zachar

---------------------------------------------------------------------

Pověz mi a zapomenu; ukaž mi a já si vzpomenu; 

ale nech mne se zúčastnit a já pochopím. 

A proto kamkoli se vydáte, jděte s celým srdcem.

Láska je (Black is the colour)

láska je srdce zpívání

láska je rukou podanou

láska je tvé skrývání

láska je za bezbrannou

láska je úsměv tmy

láska je krásné pohlazení

láska je den bezedný

láska je bytí každodenní

láska je krůpěj rosy

láska je smrt i život sám

láska je chodit bosý

láskou je život dokonán

Michal Zachar

-------------------------------------------------------------

Všichni hledáme.
Všichni ulpíváme.
Všichni spojujeme.
Všichni očekáváme.

A kdo z nás miluje?

Slzy v zrcadle (Tears In the Mirror)

tak se zas dívám do zrcadla

ty slzy tvořící most do tranzitu
a noc stmívám, jak propadla
srdcem bořící zlostí použitu

uchopit si sám svou vnitřní sílu
stávat se vlastní autoritou
autorem mých činů bez rozdílů
soucitu s bytostí jednolitou
než nasadím si masku moci
jak a co s ní vlastně smíme?
že láska spočívá v pravomoci
naděje způsobit, že uvěříme

Michal Zachar

--------------------------------------------------------------------------------------------

Jenom pár lidí nic nedluží své reputaci, když se k nim dostanete blíž.

Důkaz (Proof)

obrazy dne jsou důkazy snů
rozkazy tvé hrou oázy, lžu
vidíme slunce letící rychlostí
střežíme unce věřící oprostí
blýskavá světla sálají do očí
houpavá smetla prodají ji kočí
jen jízdenku srdečních cest
čten sázenku tanečních gest
opatřen razítky poskytnou třpyt
nespatřen skřítky, výhybkou být

Michal Zachar

.............................................................................

Velká láska může trvat celý život, ale přitom celý život nevyplní. Doživotní spojení dvou lidí se nesmí stát vzájemnými okovy, jež se ani čas od času neuvolní. Je třeba, aby každý, místo aby žárlil na svobodu svého druha, byl šťasten, může-li mu k ní pomoci.

Chemie (Rolling In The Deep)

hledáš klíč ke štěstí
životem plným existence
spousty čar sevřených do pěstí
na tváři výraz zasvěcence
možná se ho zeptám

smyslem je to, co udělá?
a že už dokonalí jsme, šeptám
odkrývaná chemie dospělá

odkrývám se rozvoji
toho, co si sami chceme
štěstí nachází ten, co se nebojí

výbuchu po extrémech
dávám do celého nitra
možnost výbuchů a difúzí
aby tvá duše láskou procitla
naplněna štěstím infuzí

Michal Zachar

---------------------------------------------------------------------

Jak má člověk vědět co očekává od budoucnosti,
když ani neví to, co chce od přítomnosti.