neděle 11. září 2011

Nezaniknou (Don't Fade Away)


výměnou za oslavy
bereme slunce
sklouznout do zástavy
a cejchovat puncem
tváříc se milostivě
chceme si svoje
záře tvář jdoucí křivě
schystáme zdroje
dokončit zrcadlení
přání svých snů
jsme tu my zdivočení
přejíc si TY stůj
a tak nás zaháním
když víš, že nezaniknou
že se tělu ubráním
dokud se nerozkřiknou
a mocí všech světel
myšlenky neutichnou
to dobro ze všech pekel
ty víš, že nezaniknou

Michal Zachar
.............................................................................

Láska je bezvýhradná touha být bezvýhradně milován.
Touha se nejlépe překoná tím, že se uspokojí.

Říkají, že je to báječný (They Say It's Wonderful)


říkají, že je to báječný
možná, že jen dotyk
těch tvých srdečních
očí, co dáš mi do noty
kolikrát posloucháš
zasněná lehce z krás
stačí říct, kráso pouhá
zůstávej Bože v nás
pohledem přebírající
s holuby popel a hrách
a my jsme takříkajíc
popelkou na řasách
říkají, že je to báječný
pohled, co dává svět
co až snem skutečný
tvé lásce vrátíš zpět?

Michal Zachar
....................................................................

Čím víc jí dávám, tím víc jí mám.

Taneční vlna (Man in the mirror)


tančíme v rytmech vln
nikdo nepřišel nepozván
když jsi tu hudby pln
a spolčován

máme svá trápení
každý se chvílí zapomněl
to srdcem zmámení
tak abys šel

tančit si sóla diska
o tom, kdo je nyní král
vidět se zblízka
bych vám přál

radost je slz prokletí
co neupadnou nazbyt
až když si baletí
lásky blankyt

Michal Zachar
.............................................................................

Poděkování patří všem cca 150 účastníkům za dnešní (10.9.2011) půlnoční akci na facebooku, kterou spustilo několik známých, kteří mne požádali o klipy s disko hudbou  a skoro 2,5 hodiny jsme pak všichni tančili v různých místech ČR i světa doma v obývácích na improvizovaných párty (asi 15 míst v ČR, Londýn a Itálie).


Díky vám všem za úžasnou vlnu...

sobota 10. září 2011

Přípitek před válkou (Drink Before The War)



jsem tvá voda snivá
toužící varem žil
ty jsi, kdo se nepodívá
abys pochopil
syčící si tlakem páry
hanějíc úmysly
přípitek jen láry fáry
jsi, co přečíslí
jen najít svou odvahu 
pryč s morálkou
přišels k mému prahu
přípitku před válkou

Michal Zachar

-------------------------------------------------------------------------

Příčinou každé války je touha krást.


pátek 9. září 2011

Věčnost (My Immortal)



vyprávíš svoje příběhy
když srdce mlčí
a rukou od něhy
držíš i zuby vlčí
zkoušíš nás velikou
touhou propadnout
rovnou s oklikou
smíš posednout
omlouvám tvou milost
co vyráží si dál
než končí povinnost
a kde jsem hrál

Michal Zachar
........................................................................

Cesty nás v životě dovedou vždy jen tam, kam chceme.

Dovolte mi věřit (Laisse-moi y croire)


jsi jedna z mnoha
jsi ta, co ční mezi tisíci
a možná jen dohad
odpouštějící
šeptám ti z řas
odkoukávám pohyby
jsou milující v nás
pochyby
vedu boj o moc
držící zpátky bolesti
je to tvá pomoc
s neřestí
dovolte mi věřit
že svět získáváme zpět
miluji tě zpronevěřit
ne naposled

Michal Zachar
-------------------------------------------------------------------------------
Neexistuje obchod, v němž by prodávali laskavost, musíme si ji vypěstovat sami v... sobě. Můžeme transplantovat srdce, ale laskavé srdce transplantovat nelze.

Pojď se mnou (Come away with me)


své city nebudem už skrývat
bez obvinění z podvodu
v duši se srdcem si splývat
až lásko lehnem na vodu

soudíme ostatní utočením
na sebe ti nemyslící psi
vinu si dáváš podezřením
s následným slovem chci

tak plavem životem si sami
a kolikrát ještě spatříme
tu chuť dávat sílu, co hladí 
jak vlny na tvojí hladině

Michal Zachar
----------------------------------------------------------------------------
Přestanu obviňovat ostatní a budu jim dávat. Ne nadávat! Dávat. Když se naučíme dávat místo obviňování, osvobodí nás to ze situace s níž si mnohdy nevíme rady. Uduste dnes všechny svou láskou. Zaslouží si to...


Prostor mezi námi (The space between us)


bojím se připoutat
a při tom toužím po dotyku
váhám, co mohu dát?
když tělo mizí v okamžiku

svým srdcem naslouchám
učím ho vést kroky, ať neulpějí
a oč víc hloupě vypadám
ptám se tak, co je za nadějí?

vlastním víc než očí jas
pronikající tvou nocí dnem
a hlavou se mi žene hlas
že milovat nemusí být snem

nemohu dát víc než kousek místa
budoucnost bez jistot v okolí
a i když vím, co mi osud chystá
láska se smrti nikdy nebojí

Michal Zachar
..............................................................................

čtvrtek 8. září 2011

Tajná řeč andělů (The Secret Language Of Angels)


otevíráš se jako růže
co slyší hlasy andělů
kdo z nás koho zmůže
za posledním z předělů?

pomalu květ otevíráš
sluncem a vodou života
jak Petr se nezapíráš
před tím, co je Golgota

lístkem jsi na usušení
vzpomínkou trnů zraň
láska než v srdci zakoření
tak krvavou máš dlaň

Michal Zachar

...............................................................................................

Vše, co se v životě člověka odehrává bez lásky, je nudné,
unavuje člověka a vyvolává v něm deziluzi nad smyslem života.

Kočka na zádech (space weawer)


hledáme v moři nejistot
místa, co jsou si jistá
že nezlomí se starý kód
že duše má být čistá


hledáme lásku dotykem
to až u samého dna
ta noha proplým kotníkem
šátrá, kam by ještě šla


hledáme v těle označení
kam ukládá se dech
takže než dojde k utopení
té kočky na zádech

hledáme sebe v osamění
odraz vln mysli své
odrazit se až k uvolnění
kočky, co k tobě lne

Michal Zachar
..............................................................................

Lásku si nelze vynutit ani vyloudit lichotkami, 

přichází sama, nehledaná, nečekaná, nežádaná...


Láska je štít (love is shield)


jak naplňují slova?
a jak zavoní smích?
to tvá bosa nova
vrůstá z přátelství
tím, co jsi řekla
a neznělo to hluše
ústy jsi lásku s pekla
v polibku do mé duše

Michal Zachar
--------------------------------------------------------
Je lepší být nenáviděn pro to, jaký jsi,
než být milován pro to, co nejsi.



úvodní obrázek - www.kampe.cz

úterý 6. září 2011

Breathe me (Dýchej mnou)


volám tě teď zpátky
svým dechem
posvátné jsou počátky
tvým nádechem

a tak volám dýchej
pěstí do slova
ty srdcem dmýchej
úder do lvova

trápení naslouchej
té dlani z vln
den uhání, dlouhej
jsi z lásky, vrň

Michal Zachar
---------------------------------------------------------------------------
Lidé se často bojí požádat o pomoc nebo ji i přijmout, neboť se domnívají, že tím nějak dávají najevo svoji neschopnost. Kdyby se nad tím chvilku zamysleli, uvědomili by si, že náš systém života je přímo koncipován pro prokazování a přijímání pomoci. Protože, kde je láska, tam je i pomoc.

Všechno, co dělám (Everything I Do)

Proti všem přesvědčením žiji. Dneska oslavuji další krok na cestě, jak dál ve svém životě.  Po prognóze, kterou byla rychlá  transplantace srdce, a která byla na spadnutí v únoru letošního roku 2011, jsem dnes poněkud oddálil tento výkon do budoucna.


I když dle diagnozy I420 - Dilatovaná kardiomyopatie - onemocnění srdečního svalu provázená poruchou srdeční funkce, (kdo chce více, je více zde) jde o pouze dočasnou záležitost a jednou mě ta mrška kudla asi potká, rozhodl jsem se, že v našem závodě s životem pro život budu pokračovat stále dále.


Za prvé je to sranda. Má skvělá lékařka z IKEMU byla dost silně "překvapená" když ji sestřička řekla výsledek měření krevního tlaku a to byla hodnota 110/80. To jsem měl dneska ráno po pěti letech. Tak se zvedla ze židle a šla si mě přeměřit sama. Kdy zažijete takovou legraci, že nadzvednete doktora?
Za druhé spotřeba léků na kvartál klesla cca jen na 1.400 korun. Takže pozitivní přínos v ušetření peněz, předtím to byla ta samá částka za měsíc. 
Za třetí je ještě větší legrace se dívat na lidi, kteří s vámi smutní a prožívají vaši nemoc a ztrátu a pak vás pošlou do prdele za to, že jste opravdu neumřel....protože to, že makáte a perete se o život a zatím vyhráváte jim přijde nefér, protože, když přeci doktoři řekli že mám umřít, tak mám přeci umřít...


Uvědomil jsem si to, když mi lékařka dneska ráno říkala, že pokud vydrží tlak dole a srdce se začne rovnat máme dobré šance to zvládnout v nějakém čase a režimu. A chci to tu nechat jako varování pro podobné blázny...


Pracoval jsem dostatečně silně, protože jsem si kompenzoval svou neschopnost být milujícím partnerem své ženě a pak dalším partnerkám. Nezbavil jsem se tehdy ještě následků minulosti a kompenzoval tvrdou prací špatné pocity, neřeším, že mě těmi špatnými pocity zásobovali hlavně ty partnerky, byl to můj problém, že jsem je takto přejímal. Někdy totiž, když tvrdě pracujeme máme pak pocit, že tím představujeme ostatním své nejlepší já, ale workholismus je spíše poukaz na cestu nazpět do minulosti, k něčemu čeho jsme se zcela nezbavili.


Existuje nějaký pocit, odsudek, konflikt a bolest a my se jej zuby nehty držíme. Až když se od něj oprostíme, začneme být v rovnováze. Když totiž ubereme na plynu v práci, budeme mít dost času vnímat své tělo, srdce a mysl v tom, co nám říkají a reagovat na to. Když máte tlak cca více jak 145, tak zde se odpojí přední mozek a přestanete slyšet a vnímat svými smysly veškeré podněty z vnějšku. Dostat se z tohoto kruhu smrti je dost těžké...


Nicméně jde to. Stojí to všechno, co máte, protože hrajete o život. A tam se nic méně než všechno nesází. Zatím mám možná vyhráno. Nevím na jak dlouho. Ale to nevíme nikdo. Já budu dělat všechno proto, aby to bylo co nejdéle. Aby jsem si co možná nejdéle užil život s láskou. A co budete dělat vy? Jaký život žijete a s kým?


Láska je úmyslné rozsvícení světla uvnitř sebe sama.
Světla vnímání, která osvítí i ty nejtmavší kouty mechanismů svých rolí, svého JÁ, svého individuálního krunýře falešné osobnosti, která není mnou.
A z toho co najdu, tady teď zkusím žít.

Michal Zachar
------------------------------------------------------------------------


pondělí 5. září 2011

Přístav požehnání (Here without you)


když roztančíš zem
opadá ta vlna rozkoší
nad hlavou mi visí den
z nás dvou zas sousoší

tak zase ahoj a těla
rozlétla se do práce
jak bys žít asi chtěla?
splývat jemné vibrace?

kolikrát protkáváme když
vidíme ztrácejíc se z krás
tak tiše svým srdcem piš
na záda dopadá tvůj vlas

ať ti světlo dá vždy jas
tak jako já na mou hlavu
zapomenu, že dál jde čas
 dám ti své srdce do přístavu


Michal Zachar
----------------------------------------------------------

Svět redukovaný mužskou logikou potřebuje trochu ženské nevypočitatelnosti a tajemství. Ale také - svět decimovaný mužskou agresivitou potřebuje ženskou něhu. Co si však počít s chudinkami, které si nechaly vsugerovat, že něha je přežitek, že muž je vlastně soupeř nebo dokonce nepřítel, kterého je třeba deklasovat, a nejlépe mužskými metodami? Svět je sice zařízen spíš pro muže než pro ženy, ale sotva se zlepší tím, že místo mužů a žen budou jen muži různého pohlaví.


Odnést si do srdce (carry you home)


přicházím k sobě
branou vnímání
otevřenou v tobě
zábranou v hledání
slunečním vojem
mraky se rozhání
nejsem jen dojem
se srdcem poznání
říkám ti, co je
láska je zpívání
tělo je zdrojem
tohoto zlíbání
slovem teď tobě
za branou hledání
tvé krve v sobě

Michal Zachar
------------------------------------------------------------------------------

Nevím, je-li láska štěstí.
V každém případě však
je to nejpůvabnější neštěstí, 
jež nás vůbec může potkat.

Co to má společnýho...


v očích je smutek, co bys nehledal
záblesky touhy zkroucené do kovů
když tavič dávný ohněm plál
a teď tu touhu hledáš znovu
když sebe stavíš v přední řadu
a voláš tiše všemu směry pochopení
váhavě natahuješ ruku, čekáš i zradu
dostávajíc čekané, nelidské utrpení
a tak si láskou říkáš o bolest
co všem světům rozprodáváš v utajení
a když jim vládne závist, lest
představy to nejsou stavy pro spojení
poslední věta určuje příští děj
jedno duše vyřčená s láskou i psaná
tak nemusíš být zrovna čaroděj
bys světlu smrti řekl s láskou ti zvoní hrana
jsi hledačem z nálezů a ztrát
a ty jsi tvorbou řádu ze všech svých světů
tak čeho se chceš vlastně bát?
dávajíc srdcem krásnou víru z očí - je tu

Michal Zachar
--------------------------------------------------------------------------

QUIDQUID ERIT, SUPERANDA OMNIS FORTUNA FERENDO EST
Cokoli dá ti osud, to snášej, a zvítězíš nad ním.

neděle 4. září 2011

Potřebujeme vás (Besoin de vous)



potřebujeme vás
odpouštět naši sílu
s vašimi pocity krás
že myšky řádí v sýru
potřebujeme vás
při zkoumání světa
to pro váš štíhlý pas
hledaná stínu silueta
potřebujeme vás
už jen pro pomyšlení
bez vás není náš čas
na smrt ani na zrození
potřebujeme vás
pro to zastavit blázny
měnící sebe v jeden ráz
když stačí být už navždy

Michal Zachar
------------------------------------------------------------

Žádné množství pokusů nikdy nemůže dokázat, že jsem měl pravdu. Jediný pokus však kdykoliv může dokázat, že jsem se mýlil. A proto dovolte otázku? Je pro vás láska pokus nebo pravda?

Trošku hluboko (In too deep)



vlažně se pohybující
odpoutáváš své srdce od mysli
a skrytě sám pochybující
kam vstoupí a s jakými úmysly
neočekávej nic a to málo
cos měla zmizí s představou snů
útěkem říkáš, co by se stalo
darem pro zajíce je příliš mnoho psů
ochotně vzdávám obrany
postavené generací blízkých potřeb
předáváme si klíče od brány
hluboko sepětím těch dvou protřep
vstupními testy rozehrán
prstoklady pohybů svádějí k vypětí
souboj řecko-římských bran
silou tvé touhy chrám sladce vysvětí

Michal Zachar
----------------------------------------------------------
Neočekávej nic, a něco ti bude připadat jako všechno. Pokud něco očekáváš, bude ti všechno připadat jako nic. - Sam Hazo


To musí být láska (Il faut se faire l'amour)


kde jsi, ptáváš se rozechvěle
vládnoucí dne, máš se skvěle?
odkud a kam vyprávím ti srdcem
ukrývám tě s láskou před úprkem
kráčíš-li stejnou cestou do nikam
a já lhostejnou šestou pronikám
ptám se tě, kolikrát mě odvedeš
dám pečetě za touhou, že jdeš
obklopen korunou paprsků síly
světla, kde i černý pocit je bílý
otevřený ke všemu, co přichází
tebou místo zázraků svých extází
nevinně spoléhajíc, že dobro snů
zapadáš v Boha, tak na svou tmu
a ptám se místo toho tebe z krás
kterou vybereme ze všech tras?
co k nám přijde dnes? co se stane?
říkám žijte, láska je pro pozvané

Michal Zachar
------------------------------------------------------------------

Skutečná hrdost mlčí. Pýcha říká, že je velice hrdá.


sobota 3. září 2011

Co když (What if)


a zbyli jenom kapesníčky
do očí slz se vyplakali
stopy slov od písničky
co si jeden druhým ukázali

stopa, co nikdy nezhasíná
po lásce toužící tma
to vezmeš ruku syna
pocit vidoucí tři a ne dva

objevit se, ponořit a vyhrát
pocitům najdeš skrýš
tak si tam jdeme vystát
to své nepokradeš, co když?

Michal Zachar
......................................................................................

Rodinné konstelace jsou metoda rozvoje osobnosti, sebepoznávání a psychoterapie. Umožňují názorně ukázat a pocítit souvislosti a vztahy mezi členy rodiny, případně členy širších systémů.  Metoda je používána v terapii a poradenství.

pro Filipa a celou dnešní konstelaci...