čtvrtek 18. listopadu 2010

Dospělost



dospělost je stav
mysli a ne věku
život ti říká plav
přes celou řeku

pomalu u břehu
chvíli prostě trvá
zvyknout si na něhu
která není prvá

a pak dál proti
proudu, co valí
tvé obavy a bortí
to, co je už v dáli

tak teče řeka
a kdo nemá dost
druhý břeh čeká
tvoje dospělost

Michal Zachar
-----------------------------------------------
mému synovi

Děti mohou jen žít, dospělí musí zápasit. 

V tmavé noci


a pomalu zas přichází
toulavá a pomalá noc
co nechává na zápraží
vašeho času svou moc

my jsme si radši strnulí
bez hnutí v peřinách
a dusíc se tu k zalknutí
v těch našich tmách

naučil jsem se až od tebe
a nikdy mě to nenapadlo
klíčem k tomu jít do nebe
je napnout prostěradlo

co jsem si vysloužil v lásce
čekání, strach a smíření
a to vše bez života v masce
láska je dvou srdcí víření

Michal Zachar
...........................................................................
Tři slova, jimiž Řekové označují lásku: erós, filos a agapé. Eros je krásná přitažlivost jedné lidské bytosti k druhé. Filos je láska ve formě přátelství, je to něco co cítíme k tobě a k druhým. Když uhasíná plamen erotu, spojuje dvojice filos. Avšak jen agapé je totální láska. Kdo zná a zakouší agapé, vidí a cítí, že jediné, co je důležité na tomto světě, je milovat. To je pak láska, která je tak velká, že otřese hvězdami a změní běh lidských dějin. I kdyby jenom právě těch Vašich...

TE AMO



první chci mít
říkám miluji
a chuť pít
kdo ví

přijmout úděl
pohladit svět
lásku ber
a to hned

odpustíš-li sám
sobě i jiným
cenu znám
já sdílím

povzbudit jiné
nehledat mít
lásko zpívej
další hit

Michal Zachar
--------------------------------------------------------
O lásce nemusíte nic říkat, není němá.

neděle 14. listopadu 2010

Zaklínám 900x


co o lásce víš?
když ti šeptá
ať sám povíš
ticho se neptá

máme-li lásku
v sobě a krásno
a v očích sázku
vidinou jasnou

dáváme tvým
úsměvem rtů
šepotem svým
radostem snů

věnuj ji sebe
ať dar je ti dán
otevři své nebe
já bránu znám

stlačíš-li kliku

zlatou a s ní stín
dostojím slibu
zaklínám, já vím

Michal Zachar
......................................................................
Není třeba dělat nic než přijímat a vychutnávat to, co nám život nabízí.
Dovolte lásce vstoupit do svého života.
Vždyť, co by mohlo člověka víc naplnit?

sobota 13. listopadu 2010

Otázky XII.



přes všechny pohledy
přes všechny ty křivdy
přes to vše, co se stane...
nemáme rádi ohledy
stejně od oběda zbytky
normou diet stravované...
a aniž za to můžeme
přestože nemůžeme vše
špatné v lidech i nad mraky...
přesto zase půjdeme
bez lásky je nám zle
hledáme anděly, hvězdy a zázraky...

Michal Zachar
...................................................................
věnováno Gabriele

Život je jinde


nesmíme ustrnout
 v nalézání
platíme podlehnout
nejsi k mání

dojdeme k místům
který zvou
navzdory pístům
motory řvou

do života na pohled
od počátku
tady a teď na dohled
svátku svátků

nechtít být lepší
ale zjistit
co na tom větší menší
mávni křídly

středem je pochopit
naprosto klidně
a s tímhle můžem žít
život je jinde

Michal Zachar
--------------------------------------------------------
Ale žít jenom proto, aby člověk žil, to je dost málo. 
Život musí obsahovat hodnoty, pro které stojí za to žít.

Soucítění (Is this love)

photo by © ViCOOLya & Saida

žít život
dle podstaty
svého lidského já
být pilot
uniknout vraty
až ti zas zavolá

žít život
neznamená
uvidět zas jen sebe
on lodivod
ne podle jména
prostupujíce mne i tebe

život žít
vidět ho ve všem
a to je přístup k životu
dáváme být
v dobrém, ve zlém
nemajíc godota, ani golgotu

Michal Zachar
-----------------------------------------------
Na cestě nechť tě provází souputník, v životě soucit.

Za zen (tonight)


zkušenosti není nikdy dost
říkávala mi spousta lidí
a tak ode všeho prost
dívám se a nezávidím

po celou dobu života
kdy smysly konají to své
to v nás jenom kolotá
to, co každý druhý chce

a zažíváme různé věci
vidíme, slyšíme, cítíme
přemýšlíme o nich přeci
či samozřejmě dychtíme?

po zkušenosti, která zcela
promění a přetvoří náš život
dá nám věčné štěstí, je skvělá
dá věčnou slast, možná i to pivo

a tohle hledání nám brání
zažívat skutečnost jaká je
my stále jen vyrážíme za ní
a ona tu už přeci dávno je

máme problém s životem
a hledáme zkušenost osvícením
a věříme, že tam, tam za plotem
bude konec všech utrpení

jenže je to přesně naopak
a ne každý má to nadání
pochopit, že existuje slunce i mrak
přestaň hledat a skončíš shledáním

Michal Zachar
..........................................................................
Dělte se o svou zkušenost. Je to cesta jak dosáhnout nesmrtelnosti.
Dalajláma

O svícení


osvícení přicházívá
obyčejně pozdě k ránu
křesŤaň při tom zívá
a budhista je ještě v pánu...

myslím si, že počátkem
skutečného osvícení a ne krachu
je najít ten malý lem
oddělující nás našemu strachu...

pochopení světla
jako naši bytostnou prosbu
k čemu by duše vzhlédla?
jen utrhnout si tu pár hroznů?

u svícení je důvod zřejmý
každý ví hned, kam se dát!
ale náš život obyčejný
kdo je připravený ochutnat?

Michal Zachar
.....................................................................................
Pochopení svého strachu je počátek skutečného osvícení.

MUDITÁ (Radost)


já se určitě vrátím
řekla jsi a byla radost
mezi námi neztratím
ani jeden schod a dost!

život je v krátkosti
nečekat na jednoho!
a jen na velké radosti?
když jich není mnoho?

umění žít je milovat
a nikdy nemít dosti
dokázat se radovat
i z drobných maličkostí

narodíš se a jsi zde
a umřeš bezpochyby
když mezitím nalezneš
radost, co ti ještě chybí?

Michal Zachar
...........................................................................................
Zármutek sneseš sám, ale radost musí být sdílena.



Brahmavihára v pálí i v sanskrtu znamená „Vznešený příbytek“. V buddhismu se tímto pojmem označují čtyři stavy mysli (přesněji mentální formace), jejichž rozvíjení je velmi doporučováno :
  • mettá - nepodmíněná a nesobecká milující laskavost 
  • karuná - soucit ke všem bytostem bez rozdílu a úsilí být užitečný sám sobě i ostatním 
  • muditá - radost z radosti druhého 
  • upekkhá - vyrovnanost, klidná mysl 
Jsou nazývány „vznešené“, protože představují správný způsob chování k druhým bytostem. Jsou nazývány „příbytky“, protože by se měly stát stálým rysem osobnosti, spíše než místem krátkých a řídkých návštěv. Jsou také označovány za „bezmezné“ (appamaňňa) stavy mysli, protože by neměly zůstat ohraničené na jednu skupinu bytostí, ale měly by být rozvíjeny stejnou měrou ke všem živým tvorům. Jsou neslučitelné s nenávistnými stavy mysli (dosa).

Aby byly tyto kvality plně rozvinuty, doporučuje se je mít nejen za principy jednání a náměty k přemýšlení, ale také je používat jako témata systematické meditace. Ta navíc vede k hlubším meditačním pohroužením, neboli vyšším stupňům mentální koncentrace, tzv. džhánám, které dále slouží k rozvíjení vhledu do pravé povahy jevů a tím k dosažení nirvány.

Láskyplný



láska se platí mincemi
které si sama razí
a zmoženými plícemi
vynáší smrt na zápraží

láska je plamen, co zahřívá
vášeň je požár, co ničí
tak na co máme kladiva?
když kolem vítr křičí?

že láska je hra s vášní
jdeš za ní, jak za znamením
být vášeň je zvláštní
bez lásky je totiž utrpením

Michal Zachar
..............................................................................
Život je vlastně celkem jednoduchý a zkomplikuje se jen tím,
že sami na komplikovanosti trváme.

Svítání (daybreak)


úsměv je světlo
a stačí pohled, co má
sílu naznačit, že vzlétlo
tady je srdce doma

světlo je tou první
láskou tvého života
ještě ti oči trochu zrní
před tebou cosi kolotá

spolu s tvým smíchem
vzlétnout nejen do očí
bloudit tmavým tichem
kde ti leccos doskočí

a tak umíráme hříchem
nedůstojní svého tvůrce
pochopit svým smíchem
že láska je světlem srdce

Michal Zachar
.........................................................................
Miluji lásku! Ale prahnout po lásce není ještě milovat.

pátek 12. listopadu 2010

Pouze hluk (only noise)



zase chodím a zkouším
poslouchat kolemjdoucí
hledám jen lásku, prosím
kde jsou ty srdce skvoucí?

tak chodím a neslyším nic
jen ticho a pravidelný hluk
v lidech brodím, plných pizz
čekám na ten jedinečný zvuk

tak čekám, jako na tramvaj
tam na zastávce u Tesca
neslyším, že lidi srdce MY
možná, ho velká voda odnesla

Michal Zachar
------------------------------------------------------
Nemohu usnout, slyším pulsující srdce polštáře.

Okenice (Crack The Shutters)


ideály potřebují křídla
to, aby mohli vzlétnout
a taky pevná sídla
kde si mohou usednout

a cena ideálů stoupá
říkají ti, co je prodali
úspěšně kývá hloupá
hlava, tvoje zpovzdálí

a když jedni umírají
kvůli ideálům svým
ozývá se rána zbraní
jsi navždy mým

a tak možná, že rána
šla rovnou do palice
znáš? pomohla sama
otevřít i tvoje okenice

Michal Zachar
--------------------------------------------------------------------
Neměníme skutečnost, aby odpovídala ideálu. 
Měníme ideál - to je pohodlnější.


- věnováno RADIMOVI a FRANTIŠKOVI -