Korálky vztahů

lidský život jde stopou

v stínu nicoty

a tak nás strachy kopou

i naše šlápoty

svou prázdnotu nevyplníš

předměty či lidmi

když hlouběji nesestoupíš

hřát svými křídly

jsme ochotni srdce vyléčit?

korálky vztahů

když bijí prudce jenom být

složeny na prahu

jednoty přátelství s duší 

je stvol klásku

možná, žes aniž, kdo tuší

pohladil lásku

-------------------------------------------------

Odpuštění je větším důkazem lásky než žárlivost.

Proudy

bůh ukryl peklo

uprostřed ráje

tak se nám řeklo

že láska taje

co bude dál

nikdo nevíme

věř, že vítr vál

i když zahynem

tak jako řeka

za zákrutem

neví, co ji čeká

kluk s prutem?

když nejde jít

zpátky a to hned

starej se, jak žít

nejlíp stále vpřed

Michal Zachar

----------------------------------------------

Radce

Čas je cosi jako řeka událostí a dravý proud.
Neboť sotvaže se co objeví, už to uchvátí a už přináší něco jiného, co také odnese.

Empty room - prázdné místnosti

jak prázdné místnosti

míváme srdce svá

kde místo hojnosti

jen tiše okorávám

jen najít své vnímání

světa přede mnou

zbytečně svázaní

představ krajinou

jak díváme se do sebe

prázdných místností

když krása vybledne

tajemstvím bez zlostí

Michal Zachar

...............................................................................

Peklo je prázdné, ďáblové jsou mezi námi.

Summer rain

hloubku samoty ti dám

a věčnost omlouvám

tak si někdy říkávám

jaký jiný než já sám

s věčností v nitru máš

strach, že i když dáš

tak, že vlastně nevydáš

ani, za to co byl jidáš

jsi sobě vstupní branou

když správce měl malou

naději dostat na vybranou

zůstat sám svou skálou

každý je jiný, s ním i svět

srdeční krajiny teď hned

rozhodneš se naposled

jestli vyroste tvůj květ

Michal Zachar

--------------------------------------------------------

Samota může být strašlivá. Záleží na tom, s kým ji sdílíte.

Flashing Lights

blikající světla zapalují

v srdci nenávist

kdo z nás vítězí v sluji

tvrdých gest a míst

máš všechno, co chceš

a přeci nemáš nic

přežít peklo, kam se hneš

když budeš mít víc

fakt chceme žít život

co nemá směr?

tak zastavil se přívod

tak jdeš? ber

každý trvá a žije si osud

na věčnosti se míjí

tak to šlo pořád až dosud

s životem i s ironií

Michal Zachar

---------------------------------------------

Láska je nesmrtelná a činí všechny věci nesmrtelnými.

Ale s nenávistí hyne každou minutou.

Usmíření stáří

samotné ticho

pohlcuje prý

slýcháváš břicho

když ti zakručí

bojíme se stárnout
když slyšíme čas
stačí jen mávnout
zastavíme zas
využíváme chvíle
možností plné
 zdi stavíme bílé
bez poskvrnek
často jdem dál
aniž víme kam
tak než bych stál
hnu se raděj tam
kam míří život
když se vše děje
srdeční vývod
krev dobroděje
jak splýváme
stáří se směje
že plně vnímáme
už bez naděje
tak spouští se
usmíření cest
touhou halím se
směla nás vést

Michal Zachar

---------------------------------------------

Mladí potřebují radost a lásku, dospělí práci a přátelství, staří mír a pokoj.

Otvírám

otvírání je, jako strčit nit

ouškem malé jehly

každý hledáme svůj klid

myšlenky, by slehly

otvírání je zkouškou doby

plné zvláštního světla

kdo nešel dál ten nepochopí

toho by vlna smetla

otvírání jdeš vstříc bezhlavě

za pokladem hodnot

všechno dát za perly bělavé

všechno, i pot z bot

otvírání neprahne po dálkách

odbočka k zázraku

pomíjivý jas zve k láskám

věčnosti bez mraků

Michal Zachar

-------------------------------------------------

Zdeně Debelkové za její obsidián a Františkovi za to, že je...

Největší chyba, kterou v životě můžete udělat, je mít pořád strach, že nějakou uděláte.

Timšel - můžeš

můžeme zastavit - 

svět

můžeme tady žít - 

hned

můžeme vymýšlet - 

plány

můžeme nabízet - 

lhaní

můžeme získávat -

moc

můžeme milovat - 

noc

můžeme ulpívat - 

světlem

můžeme dospívat - 

s peklem

můžeme pohladit -

to cenné

můžeme mít - 

co chceme

Michal Zachar

----------------------------------------------

pro sdružení TIMŠEL

Timšel = můžeš!
Slepota je tragická, ale my nesmíme připustit, aby tragický byl i život s ní.

Svítání stínů

čekám až zavoláš

a nevím jestli vůbec

říkám si, jak se máš

slovo probudíš dnes

vypadáš zasněná tmou

co narazila na spáče

a zatím jsi teď mnou

a chceš nabírat do pláče

řekni, jak sbíráš sílu

paprsek vyrazil už k nám

zůstaneme spolu k dílu

i když sluncem budu sám

scházíš po cestě, cos šel

do hlubin světla nahlédnout 

teď dát ti ne, abys záviděl

se v tobě lehce rozplynout

Michal Zachar

------------------------------------------------------

Mládí biologické neosvobozuje od blbosti a hlouposti,
stejně jako stáří nezaručuje moudrost. Jsou blbí dědkové a hloupé děti.

Kdybych tě mohl znovu vidět - If I Could See You Again

milovaný, proklínaný

zvedáš hlavu

vášnivý, obehraný

všemi z davu

možná, že i potěšený

svítající shora

skal i moře, líbíš se mi

proniknu-vší slova

pohledný a milosrdný

chceš-li posedět

vždycky být tím dobrým

můžeš zaletět

jistota, že jsi blíž tomu, kde

žijeme na věčnost

uvidět Krétu a pochopit, že

i to málo je víc než dost

Michal Zachar

--------------------------------------------

autorem fotografie Petr Bokvaj

I kdybys z moře nabíral, nenabereš do džbánu víc, než se do něho vejde.

Znovu napojení - Reconnection

viděl jsem vlnu

co nesla kapky

možná, že zprvu

byly jen zmatky

které jsou nyní

dobře schovány

 v tvé srdeční síni

a tím jsou za námi

jakkoliv kapka

nemůže běžet

jsi otec i matka

i vlna umí brečet

a napříč vlnami

která je ta pravá?

spojujíc, to za námi

které se nepotkává?

oceán dokonalý

je kapek plný

nikdy se nepotkali

na hřbetu vlny

Michal Zachar

.....................................................................

Zapálený kamínek

i tak věřím, že hoří

i když vím, že zhasli

v kostelíčku v moři

a snadno byste našli

tolik přání hořících

tou zapálenou dlaní

smývá pláč i smích

jak moře před snídaní

vezmi ten plamínek

do srdce dokud hoří

a zapal malý kamínek

a hoď ho zpátky moři

Michal Zachar

---------------------------------------------------------

Viktorovi

Záleží na tom, co jsi, ne na tom, co máš.

Úsilí

když hledání zafouká čas

zkoušíme dojít na konec

možná, že je jenom v nás

touha nezvonit na zvonec

klopýtáš sám svým snem

a říkají mu teď náš život

sluncem v srdci zasažen

že najdeš lásky přívod ?

prcháme před svou bolestí

až na druhý konec světa

jen malý krůček od štěstí

teď platí všechno je veta

co umí dopravit tě k ústům

však nevyvolává žádnou chuť

v posteli docházívá k půstům

to je úsilí, lásky potměchuť

úsilí může svěřit tajemství

ale nedá ti žádnou důvěru

potlačit sebe v hájemství

tak co chci, beru neberu?

úsilí nepřekoná ani zeď

co z myšlenek postavila

chuť říct si o lásku teď

s vědomím, že jsi tu byla

Michal Zachar

.........................................................................

věnováno řeckému ostrovu Kréta

Pin-up girls

dala jsi mi to

co prý nemá cenu

lásku, smích a

pohled do očí

taky úsměvů sto

a patřily jen jemu

tištěných z knih

co s tebou zatočí

na dotyk skoupá

vždy matně zařící

stoupavou spirálou

upnutě vážená

jak se tam houpá

potem mi vonící

tak zítra na malou

chvíli jsi má žena

Michal Zachar

----------------------------------------------

Nejtěžší zkouškou lidské statečnosti je, když člověk zůstane sám.