středa 5. května 2010

Praze


i tady kdysi byla poušť
než se sem přihnala řeka
a přes všelijakou spoušť
pořád nevíš, co tě čeká


zastávka pod skalou říční
upoutává pozornost všech
i když dneska nejsou místní
zrovna ti, co znají slovo vděk


přemýšlím o tom, co nás nutí
se aspoň někde chvíli zastavit
tak díky za to zadrhnutí
v zátoce řeky jsem začal zase žít

Michal Zachar
................................................................

Bez lásky se dá založit vojenský tábor, ale ne domov.

Elafonisi Petřín


jak pluje měsíc s hvězdami
tak svítí tvoje krásné vlasy
na kopci Petřína nad námi
to když v trávě ulehla jsi

nahá a zářící, jak věže Týna
poznávám zákoutí dotyky
a jdu k branám tvého klína
neberu tě vůbec za kliky

první máje tvoří radost těl
za nocí studených až běda
není to, že jsem tě jen chtěl
pohladit tam, kde nejsi snědá

nestydět se za svá rozhodnutí
ukázat sobě a svým světům
že láska není jenom pnutí
táhnoucí srdcem tělo k tělu

Michal Zachar
...................................................

krásným písničkám Yorgose Kazantzise

pondělí 3. května 2010

Jablko Viléma Tella


je těžké psát ti
k narozeninám
možná, že se ztratí
i tenhle dopis sám

v průběhu věků
jdeme za svými
přáteli, co řeku
přebrodí se stíny

a smyslem všech
je užívat si všeho
jenom ty nesnášíš
někoho sevřeného

neví, že nejsi kluk
kolem jde Vilém Tell
když vím, ty držíš luk
řeknu ti klidně - střel

Michal Zachar
------------------------



Srdeční hypotéka


zas minul první máj
zas minul lásky čas
lákal jsem tě k hrám
sms neodpovídáš

na srdeční hypotéku
úvěr jsem překlenul
nezbývá mnoho dnů
splátky jdou na půl?

jak dlouho vydržíš
splácením dospělý
čas prostě zadrží
jen, kdo se osmělí

Michal Zachar
-------------------------

Problém krize, před níž dnešní společnost stojí, se dá asi vyjádřit takto: Je taková láska, která je spojena s trvalým a bezpodmínečným závazkem vidět štěstí druhého, opravdu cestu k osobnímu uspokojení a pravému naplnění? Nebo má člověk raději zůstat volný a lidskými vztahy nezatížený, aby mohl zakoušet rozkoš, moc a nejrůznější prožitky, které život nabízí? Je osobní uspokojení a radost tím nejlepším životním cílem - nebo je nejhlubším smyslem života žít v závazném a trvalém vztahu lásky? Máme se druhému dát všanc, nebo je lepší nikdy neříci "navždy"?



Píšu tvému srdci



zas píšu tvému srdci
cítím jenom nenávist
jsme oba dva trpcí
když nechceme číst

možná jsi v právu
a nebo možná já
kdo má 1 z mravů,
kdy se to dohádá?

kolikrát jsem tě viděl?
otevřená srdce nádoba
jsi naší lásky mstitel
kdo se lásce podobá?

Michal Zachar
.......................................

Láska a nenávist jako noha nohu doplňuje,
aby byl možný pohyb, jsouce obě poslušny jedné vůle.



Dream It's Over


tak je zase vidím
z dáli za mezí
přilétají, myslím
sny od řeky Zambezi

možná, že odlétají
když nemáme mít nic
co dát a potají
věřím, že jich je tam víc

když se ti sny vrací
tak nezapomeň
okna i ty větrací
osvětlit je svým snem

a večery, co jsou
si dávám do oken
svíčku hladovou
krátíš život, ne však sen

Michal Zachar
.........................................................
foto P. Bokvaj

Člověk nikdy nesmí přestat snít.
Sen je potravou duše, tak jako jídlo je potravou těla.

Kam zahazujeme srdce ?


kam zahazujeme srdce
když nevnímáme tep
že tlučou příliš prudce?
a tak to bylo milióny let

když já a já si svedli
o srdce nelehký boj
my od lásky zběhli
a trvá věčný nepokoj

jednou až si ukážeme
jak svoje srdce vnímat
možná už dokážeme
že jsme i lásky případ

Michal Zachar
-----------------------
Sebeláska - to znamená nutit duši jásat
nad sebou samým a ruce aby tleskaly
nad vypískanou komedií svého já.

No broken heart


když vidíme v sobě Boha
možná, že je to mámení
když muž se ženě poddá
spojením vzniká znamení

že těla přestala jen brát
spojením duší můžem být
dotýká se nálezů a ztrát
svítání v nás dává klid

víc než vše je poznání
co dává jeden druhému
z kostela zvon vyzvání
k tanci srdci milému

Michal Zachar
.....................................................

čtvrtek 29. dubna 2010

Krása



hledání krásy je pravé
je pravé tajemství života
krom jiného je zdravé
když krev při tom kolotá

ti, kdo umí, tvoří sebe
přímo do krásných děl
hloupé, jak hledat nebe
v očích přenádherných těl

a poeta ze všech největší
je na život prostě nepřipraven
možná, že být nejmenší
a z pruměrných budeš okouzlen

Michal Zachar
------------------------
Žijeme ve věku, který příliš mnoho čte,
aby byl moudrý a příliš mnoho myslí, aby byl krásný.

Probarvená


hledáme-li probarvená ústa
jen vyrýsovaná tužkou
měl jsem ti říci zůstaň
abys nebyla jen služkou

role do nichž se vybarvíme
se hrají prostě lépe
anebo si my jen tiše sníme
o tobě i po 100 letech

měl jsem ti tenkrát ještě říci
že nevadí mi tvá rtěnka
i když s barvou po pšenici
hrana byla dosti tenká

když barvíme si své tváře
zapomínáme na svět
bereme srdcem slabikáře
a pospícháme dospět

Michal Zachar
------------------------
Kdo si ustavičně obléká cizí životy, jeho vlastní mu sežerou moli.

O dívání se


o dívání se mluví
kdo, přeci náš zrak
tenhle typ samomluvy
umí vidět i naopak

za roztodivným
možná i milé pousmání
mohl by zůstat klidným
kdyby svět nebylo zdání

na co se dívám
rozhoduje v spleti sítí
někdy jen tak splývám
jindy jde o živobytí

někdy pousmání však
vytvoří zdání roztomilé
nasadíme si brýle tak
aby neviděna byla chvíle

Michal Zachar
....................................
Monice

Lidé, jejichž oko nikdy nesmočila slza, mají špinavý pohled.



Odpouštějí



jsme jako malé děti
co na dvorečku hodují
máme v rukou smetí
v očích ty, co nás milují

po čase, který zrádně
soudí zas zlotřile ty samé
my vzorem jsme na dně
dědovy mísy otloukané

jen zřídka, bůh ví zda-li
dáváme srdcem, co chtějí
a k čemu nás vychovali
jestli vůbec kdy, odpouštějí

Michal Zachar
...............................................

Takové manželství, to není nějaká betonová stráda.
A právě to je celej ten kumšt a celej ten vtip,
že v manželství, když si dva lidi rozumějí
a mají se rádi, dovedou si vodpustit a můžou se i přát.



středa 28. dubna 2010

Svoboda



všichni vyrůstáme a měníme se
všímáme si slabostí, které chceme napravit
a i když někdy pýchou dávíme se
stejně zase zkoušíme pokračovat dál a být
otevírej své srdce a naslouchej
všemu, co ti říká a následuj sny do ticha dáš
kde se nestydíš a život měj
pro odvážné hledání lásky i když nedoslýcháš
její volání, které po tobě touží
když tě miluje člověk, pak nás všichni milují
my žijeme v zajetí, co nás souží
a svobodu známe jen jako hry, co se slibují

Michal Zachar
-------------------------------
Život se skládá z prostých věcí
a my jsme často unaveni hledáním něčeho,
aniž přesně víme čeho
...

neděle 25. dubna 2010

Jen tak II.


a jen tak si šlapu životem
přemýšlím si o svých slastích
možná, že všichni stojíme
jednou nohou nad propastí

a jen tak nad chodníkem
co vlastně děláme s tou druhou?
kývá se mi nad patníkem
a v srdci kreslí si duha s duhou

a jen tak si zvolit z cest
zavrhnout ostatní a jít jedinou
smítko prachu jemně nést
jdeš po všech, žádnou neminout

a jen tak dojít až tam
záleží, jestli čekáš na znamení
bůh přišel až k nám
proč sem musel dojít po kamení?

a jen tak poznáváš
cestu svou, pro sebe jedinou
důležité, že ji prostě máš
a jen tak chtít ji vesmírnou...

Michal Zachar
---------------------------
Je-li jejich vzájemná láska ušlechtilá a svobodná,
může nalézt hrdinné vyjádření v tom,
že se oba dobrovolně stanou otroky.

Jarní dech... (spring breathe me...)


říkáš si, já teď zmizím
život čeká nádherný
až dojde ke krizím
pochopíš, že svět jsme my

není těžké zbudovat
si všechno znova
vědomě si hrát
odlíváš dobro a do slova

Michal Zachar
...................................

Léto pro zábavu, zima pro práci a jaro pro lásku.


Armagedon


kroky jenž vedou do malých zátočin
říkáme nashledanou odstínům starých vin
nasednout, vyletět se svým strachem
objevit nový svět nezašpiněný prachem
máme své nádoby kam stáčíme med
tváříc se rádoby utrhnout z lásky květ
kroužíme si kolem hlavního srdce toku
jsme pracující polem krajinou bez potoků
a taj vše rovné jsme bezchybná linie
člověk je skromné zvíře, co možná přežije
upoutáni k země zemi lítáme v tom
říct dobře je mi než přijde armagedon

Michal Zachar
...........................................

Jediná spása je pro přemožené: již nedoufat v spásu.
(UNA SALUS VICTIS: NULLAM SPERARE SALUTE)

Čtvrtá brána


někdy je těžké zastavit
svítí zelená na přejezdu dní
před očima běží touha mít
víc a než si řekneš být s ní

nasedneš a jedeš po trati
vlakem, co usnadňuje poznání
a snad podléháš i závrati
z té rychlosti zvané vnímání

dorostem sami k vystoupení
z vlaku i sami nazpět do sebe
za čtvrtou branou už nic není
odtud se jde rovnou do nebe

Michal Zachar
--------------------------------

Láskou člověka k člověku se otvírá brána nebeská dokořán.