středa 10. prosince 2008

Obsidián


Slzy černých kamenů,
co zprůhledněli docela
a jakou barvou plamenů
řve země ztemnělá?

A náhle silná pýcha,
lesk ohně v pádu,
zpívá si píseň tichou,
tuhnoucí do kamenného řádu.

Potěžkat, pohladit a sobě
říkáš, miluji a omlouvám,
odpouštím a díky tobě
ta bolest rozpuštěná odplouvá.

MZ
............................

Ivě

Vlkodlak


ty připomenula jsi mi věci
co v sobě tajně nesu
jsi strunou mé duše
jak půlnoční vítr z lesů

jsi můj tajný dech noci
a i když hádanka ti splývá
vytrhnout ze sna bez pomoci
studánka jsi moje milá

a se stříbrnou něhou valí
se svit měsíce, co mě mění
zas zuby ceníce do dáli
to světlo v nejtišším chvění

znáš tu svou po probuzení?
úplněk, když halí ti tvou tvář
svůj a změněn k nepoznání
víš, co za ní vlastně máš

MZ

úterý 9. prosince 2008

Stožáry II.

kam vedou stopy slunce
co je zlatou skobou
na oblohu přibitý

svět je jeden půlcent
se svou podobou
skoro už zabitý

jak se tvoří děje osudu
co snáší další z nebe
a vyvolává anděly

když být, směj se ze sudu
ať sejdeme se, kde zebe
a nebo už další pondělí

MZ

Pohled do slunce


jak často stojíme
na prahu vzpomínek
co hřejí nás, jak slunce
a tak nějak vidíme
jen malý plamínek
co chytá hlavně sumce
rybáři mlhou pronikající
přivedou na břeh rybu
co splní nám tu ty tři přání
1. vědět na, co mám svou palici
2. už neudělat stejnou chybu
3. ať láska není, jen tak k mání

MZ

Stožáry


stožáry napětí
vedoucí k obzoru
slova vzápětí
přeruší oporu
slova, co jdou
uvnitř drátů
jen tak naleznou
mámu i tátu
říkají jdi
a nevracej se
překračuj zdi
ke kráse
s pomocí kovu
přeneseš vše
zas a znovu
co nezdá se

MZ

pondělí 8. prosince 2008

Sviť na večnost


poutáni pouty doplňků
a večerních rób
jsme lidmi póz a večírků
a zbývá mnoho slov

co dal by jsi za usměv
jen tak s láskou
na tváři, co dal zjev
možnost být ne maskou

víš, že usměv, cos uviděl
neni jen jeden
masku jsem odhodil
a byl jsem veden

kolik je vztaženo tváří
v tom, co jsi
podobni snad až ve snáři
jen nezhasni

hledáš z těch, co září
která je pravá
máš víc než ti lháři
jsi cestou, sláva

cesta je hodně nerovná
a šlapeš dál
díváš komu se vyrovnat
jsi zase sám

s úsměvem zapůjčeným
jdeš si dále
říkaš sviť vzdáleným
sviť mi neustále

jdem kolem svých osudů
a dáváme úsměvy
co budu až nebudu?
snad to jednou objevím...

MZ

neděle 7. prosince 2008

Phantom


probudit draka z jeho spánku
když zdá se, že máš na kahánku
vlnka se hází na klidné hladině
a cestá jeho ani tvá není ve vině
není to rovná dálnice spojující úsvit
s temnou silou noci, být či nebýt?
ty, kdo ses rozhodl vést, následuj
když upadneš, upadneš sám, pamatuj!
a postavíš-li se, kdo povede tě zpátky?
phantóm vede tě jen do pohádky
kdyby má slova zářila, jak sluneční jas
co hudbu sfér by okouzlila zas a zas
slyšela by jsi s té hudby všude v nás
vycházet i můj vlastní hlas?

MZ

Myslel sis... (Think of me)


odkrýváš svou hruď a nabízíš srdce
říkáš jen buď a tluče ti prudce
zkoumáš-li touhy odhalíš i sebe
zlomek pouhý a možná jen vedle
záhyby látek nejsou však upnuté
v hlavě zmatek, slyšíš vše semknuté
ač veden maskou, dostal jsem sebe
život je sázkou, krásné jen nebe
ošklivou tváří veden jsi do hlubin
duše jen září, kdes nechal ty svůj stín?
nikdo z náš netouží sundat si masku
každý se pokouší, vyhrát svou sázku

MZ

všem účastníkům mikulášského kurzu BLL 2008, 
kteří měli odvahu sejmout své masky

pátek 5. prosince 2008

TEXT


omlouváš květy, že opadaly
jsi stále yetti, jen málo zralý
na vztahy vážné jsi totiž krátký
lehkovážně máš srdeční splátky

pustíš se do nich vybaven čidly
nemusíš, no nic, ale jsi klidný
láska se trhá až pozdě zjara
barvíš jak duha, jsi moje stálá

společnice blahých vzpomínek
nečekáš, že hodím kamínek
a taky nevíš, co je to zlost
snad, že ti povím -"na věčnost"

omlouváš ploty, že zadržely
máš své světy, jen jeden je celý
to je tvá ruka, co drží papír
na něm kluka, co láká na mír

o proti tomu, jak jsme to stihly
tudy jdem domů, pramenům s vřídly
co nesou vodu, z pramene na vrch
copak je láska nakonec podvrh?

společnice blahých vzpomínek
nečekáš, že hodím kamínek
a taky nevíš, co je to zlost
snad, že ti povím -"na věčnost"

MZ
.................................................................................................


Silou


Silou lásky rosteš
nad břehem řeky,
kde leží otěž,
koňů, co vzlétli.

Teprv až oblaka
zastaví tělo,
svítíš, jak alpaka
i světlo uletělo.

Do moci vesmíru,
letí ta pravá
bez formy omphyru
láska je zpráva!

MZ

středa 3. prosince 2008

Bílá vrána


Odešla před svítáním,
noc jedna malá,
nevěděls jestli ptaním
a nebo byla hravá.

Jen pár mžiků
a koukáš zas na ráno,
celtu máš v nadhlavníku
a den má rozestláno.

Když ses přikryl nocí
s tebou hvězdy a tma,
teď už zas bez pomoci,
zas rosou táhneš sám...

MZ

Úsměv


Jak málo stačí k úsměvu,
někdy i výkřik ptačí,
když slyšíš dáš se do zpěvu
a někdy mrknout stačí.

Jak málo jdeme pro radost
i když ji všude máme,
Jak snadno řekneme si dost
a myslíme, že známe.

Ten recept na dny úsměvů
je bezesporu dřina,
chce to jen mrknout ke zpěvu,
lepší než kovadlina.

MZ
.......................................


neděle 30. listopadu 2008

Víla


vílou jsi se stala
a já byl ještě chlapec
když jsi vedle stála
a já lezl na pec...

v hlubinách přání
chtěl jsem tě uvidět
aby uvěřit mohla
má ruka i duše

v knihách jsi k mání
a splynout v květ
abys mi pomohla
ochutnat úsměv

poseděl na peci
posmutněl, jak dým
polena nehoří
a víla zimohřivá

odešla do přeci
stal ses jen tím
komu láska zahoří
vílou, co je živá

MZ
............................................

Jsme spolu


když dostaneš
polibek na rozloučenou
a odcházíš, tam
kde mi to neznáme

jdi a zůstaneš
mužem nebo ženou
který se vydá sám
do země neznámé

kroky těch
co s námi tady žili
stejně neznáme
a nejdou vzít zpět

vše nastalo v pět
a v jednu chvíli
namísto skoku padáme
a zbývá nám jen zpěv

jdou chvíle
a s námi zustanou
vždycky jsou pravé
obrazy krásy

jsou milé
jen tak se namanou
ať nejsou popelavé
okamžiky spásy

MZ
.............................................. 
všem, kteří věří, že jsme stále spolu...

Sdílení


když v sobě hledáme
co dokážem
a není nad ránem
že si nezalžem
když sebe čekáme
nebo si sami
silou krájíme
čekání na braní
hodnot, co jdou ven
a která je a není?
nesmrtelnost je jen
ve sdílení...

-------------------
všem, aby věděli, že není tak důležité umět vytvořit, ale podělit se...

Jillian


když hvězda v dáli zhasíná
smrt a život po paprsku letí
kdo ví, co vlastně začíná?
vlastností, co zdědí naše děti?
když nebe svítí hvězdami
a říká, že tma bude až zítra
tak snadné je uvěřit čekání
že stal ses hvězdou jitra...

MZ

...................................................................................
Nikdy nevysvětlujte.
Přátelé to nepotřebují a nepřátelé vám stejně neuvěří.

pátek 28. listopadu 2008

Infinity


nekonečno máš
a nikdy nehlídáš
komu se dáš

kam jdou
tvou tmou
ti, co milujou

jsi připraven
zaplatit a jít ven
pro jeden sen

co možná zažiješ 
když nenajdeš
nekonečno "cash"?

MZ
........................................

Valkýry


kolikrát jsi člověkem?
kolikrát jsi sebou sám?
kolikrát boj s nevděkem
kolikrát kolikrát?

oheň, voda, vítr, zem
jsou teď tady pro radost
když kříčíš ze svých jmen
a čekáš, kdy už bude dost

jak jdou hloubky ran
když vytahuješ světlo
tmy z hloubek rán
tys nemohla být metlou

jdou příčiny a pády
kdy zároveň jsi cizí
a valkýry jsou rády
za oběťi tvých krizí

MZ
........................................