když odkazuješ do nikam...
a ruce se ti chvěli...
tos pustil kámen do tvých bran...
a abychom se měli...
ta naše hloupá jistota...
je zcela bez zármutku...
když skončí jedna prostota..
a den je plný smutku...
tak otevři se chvění...
co dělá v lidech zmatky...
a zkus do rozednění...
číst i mezi řádky...
je jedna naše vlastnost...
je předučená k dílu...
a je to naše tvořivost...
tak dávej s ní svou sílu...
když odkazuješ do nikam...
a tvá jistota tu není...
a nikdy nevíš, kterou z bran...
ať je tma či rozednění...
MZ...
a ruce se ti chvěli...
tos pustil kámen do tvých bran...
a abychom se měli...
ta naše hloupá jistota...
je zcela bez zármutku...
když skončí jedna prostota..
a den je plný smutku...
tak otevři se chvění...
co dělá v lidech zmatky...
a zkus do rozednění...
číst i mezi řádky...
je jedna naše vlastnost...
je předučená k dílu...
a je to naše tvořivost...
tak dávej s ní svou sílu...
když odkazuješ do nikam...
a tvá jistota tu není...
a nikdy nevíš, kterou z bran...
ať je tma či rozednění...
MZ...