jdou stopy v písku rozplakané
za záda hází pochybnosti chmur
soumraku slunce tma ve dne plane
ve stopách ničeho jsem plul
je tohle to, co jsem chtěl?
padá průsvitný dým z plamene
slunce teskní po hostině z holých těl
co zítra? kdo si vzpomene?
vycházet ve tmě k tomu bodu
pouštím, co milosrdně vítr zafuní
a srdce žhne, jak slunce při východu
já stopy lásky cítím ve vůni
očima žen se prohlíží můj stín
a ruce mužů čerpají vodu života
bílým klínem pahorku bez propadlin
kde srdce je tvá Golgota
Golgota (také hora Kalvárie) je místo, kde byl podle Bible v 1. století ukřižován Ježíš Kristus, které se původně nacházelo vně Jeruzaléma. Jeho přesná poloha je tradována od starověku.
Původní označení Gûlgaltâ v aramejštině a podobné v hebrejštině znamenalo lebka, zřejmě označení kopce obsahujícího lebky nebo skalního útvaru lebku připomínajícího. Označení podle lebky bylo převzato do řečtiny: Κρανιου Τοπος (Kraniou Topos) i latiny: Calvariae Locus, ze kterého počeštěním vzniklo slovo kalvárie.
Podle některých křesťanských a židovských tradic je to místo lebky Adama – prvního člověka.
