Život znamená v běžné řeči období od narození člověka nebo živočicha do jeho smrti. Někdy se za jeho počátek pokládá už oplodnění vajíčka (početí).
Kromě toho může život označovat také souborný celek, tvořený všemi živými organismy v celé historii Země a charakterizovaný zejména evolucí. Ta část planety Země, kde se živé organismy vyskytují, se nazývá biosféra.
Vědeckému zkoumání života se věnuje biologie, která život chápe jako soubor signálních a sebeudržovacích procesů v těle určitého organismu, které zajišťují například látkovou výměnu, dráždivost nebo reprodukci.
V přeneseném slova smyslu může být slovem život označováno cokoliv, co žije, co je živé. Z ekologického pohledu se jedná o živou přírodu, ve společenském slova smyslu pak jakákoliv struktura, která vyvíjí nějakou činnost (společenský život).
V páli síla, v sanskrtu šíla je indický termín používaný v hinduismu a buddhismu, který je do češtiny většinou překládán jako morálka nebo etika. Vychází z úmyslu nepůsobit druhým bytostem utrpení. Nejedná se jen o soustavu zákazů určitého špatného nebo neprospěšného jednání učiněného tělem a řečí. Ale síla také znamená, že v každém okamžiku je přítomno čisté vědomí a záměrné sebeovládání nespáchat neprospěšný čin přicházející v úvahu a s tím současně vyvstávající rozhodnutí.
zabij mou lásku a klidně běž pro Míšu a její klidný spánek
Mettá (pálí, maitrí v sanskrtu) je buddhistický termín pro nepodmíněnou a nesobeckou milující laskavost zaměřenou na všechny bytosti bez rozdílu. Často se překládá také jako dobrotivost. Je přirovnávána k rodičovské lásce, protože jí nejde o vlastní prospěch, a zahrnuje také přátelství a upřímné přání, aby byly všechny bytosti šťastné.
tehdy jsi o sobě nevěděla a co šepot, když mi nahá očima dáš slitování kůže, že je tuze drahá a srdce říká, vítej na ní moc rozumu ať nezaclání otázkou k milování Bohu mám dávat braním? to když jsi ženou, má paní
kam mlha lesů padá co smečka už nepochopí jak děsíš se mít ráda a jazyk s hebkou slinou čechrajíc trávu děsí jak kapky krve plynou ber na vědomí, kde jsi
svlékají z pravidel končící s nepohodou jako by Bůh je neviděl duše jsou zátky z lidí aby voda nevytekla to moře nikdy neuvidíš bez vody, abys nelekla a z nebe se voda snáší já kus maličké zátky co k nebi zase stoupá já jdu jen tam a zpátky
