Stíny zalévám

zaléváš světlem vod

a přitom nevidíš svůj stín

okamžik nemá vchod

jdeš podél vzdálených zdí

zaléváš cesty objevů

kroky, které jsem já učinil

 člověku říkáš neslevuj

vždyť už jsi ryzí láskou byl

zaléváš vše vesmírné

ale bojíš se lásky směsi

že to světlo nesmírné

svítí, ale ten stín tě děsí

Fénix (Will You Be There)

když jsem s tebou, tak jsem volný

spím a prosím srdce ať tě nebudí

lásky jas nemá chuť dnů smolných

a tobě zas hoří oheň pod hrudí

Pro útěchu anděla

láska je způsob vidění

co obléká tvou duši

je naší cestou k spasení

bez ohledu, co jí sluší

láska je touha srdeční

když krev ti spěchá tělem

láska je šňůra pupeční

místo, kde nejsi nepřítelem

láska je milost těla

a mostem do oblak

pro útěchu anděla

kterým jsi a naopak

Dělání světla (Amaterasu)

někdy je štěstí stav světa

někdy je to tvoje ruka

nezáleží na těch větách

stačí, že srdcem ťuká

štěstí je chvílí vlastní chůze

i když po ní bolí nohy

štěstí je pocit dechu a může

odvelet tě do zálohy

vzít rukou srdce člověka

jak klapky u klavíru

štěstí je, to nikde nečeká

z těch tónu skládat víru

Amaterasu (天照), Amaterasu-ó-mi-kami (天照大神 nebo 天照大御神) nebo Óhiru-menomuči-no-kami (大日孁貴神) je asi nejdůležitější šintoistické bohyně. Svatyně Ise, která je bohyni zasvěcena, patří mezi nejposvátnější šintoistická místa. Je dárkyně světla. Podle tradice se narodila z levého oka Izanagiho po jeho návratu z říše mrtvých, když se ve vodě očišťoval od pekelných splašků.

Skutečná věc (The Real Thing)

slunce už dávno neleží

měsíc šel zas spát 

srdci nepatříš krádeží 

už můžeš hrát? 

trháš křídla andělům 

a chutná ti i krev? 

křičíc ze mně rozděluj 

já blíženec i lev 

posvátná dcero Evina 

když uvidíš svět 

ze žebra jsi nevinná 

přišla zavonět 

proto nám dal křídla 

stále padá věž 

tys do lásky procitla 

skutečná věc

Bez tebe lásko

modlím se za barvy světa
abych viděl včas své zatmění
aby má síla ohně vzlétla
tam, kde dřív působila zranění

bez tebe hladím světlem

jen pustou zem, bez citu skály

ze země, vodou i větrem

bez tebe lásko ohněm vzplály

časem jde rozhodnutí ducha

dát dechem záchvěv Boha kameni

síla slova už navždy hluchá

slepý jen míjím zřetelná znamení

neumím hovořit s plameny

lásko ve mně nyní zase se zjev

neschopen zahojit si křídla

a pro rány Boha dát vlastní krev

Svědek (Witness)

jsme jen součástí chvíle

a život, i když trvá na věky

nemění černé v bílé

a nedělá z nás lepší člověky

jsme jen póly kompasu

otáčejíc se sami podle střelky

nakrátko i s vlasy do pasu

jsme malí v tom, že jsme velký

jsme jen ty hrozny hněvu

co dozrávají asi boží náhodou

u tebe mi není do úsměvu

když se oheň octne pod vodou

jsme jen svědci na cestě

a jdeme si než sebou seknem

spěchajíc jazyk na vestě

víme, co si na konci řeknem?

Střemhlav (Safe & Sound)

autor : Michael Parkers

často si odcházím

jen mlčím a utíkám z města ven

pořádným nesnázím

stavím zeď, z toho, co říká sen

počítám minuty a chci

ti Bože řvát přímo do obličeje

pro život pár chvil

láskou ti snad srdce pookřeje

podle svých představ

zamířil jsem, kam jsi vedl sny

žijeme prý střemhlav

zaplať Bůh, každý, kdo pochopí

Vzdávám se (Surrender)

pro milost těch dotyků

co trápí teď zbytky duše

já jsem plný zlozvyků

a srdce mé jen kluše

jsem jak koník houpací

když obracím víru na klid

vím, že se láska nevrací

tam, kde s ní nejde být

od křiku rozeznám pláč

a bývám dnem i nocí sám

píseň o naději křičí rváč

tu, co v srdci neslýchám

dotyky zbytečných ztrát

a tak ti píšu, co kdyby?

že mám tě vážně rád?

ať láska neumírá na chyby

Přemýšlejte dvakrát (Think Twice)

hledám, co je uzavřené

otvírám dveře, beru klid

samota dechu souzené

k životu v tichu stačí svit

vyprávíš příběh chtěný

o čem nikoho nezajímá

každý, kdo je zraněný

nevidí, že je cesta přímá

se strachem nad mraky

vystoupí i naše ideály

a za námi jenom oblaky

že jsme se neoddaly

Vše o mě (All of me)

jsem zabijákem představ

to, když lidem otevírám sny

rychlostí jakou měl telegraf

aniž čekám na to, že smím

nejsem si jistý tou pravdou

bezesné noci tvoří pochyby

leguána v pralese nenajdou

a já si tam vlezu, co kdyby?

být hledá důvod v smyslu já

a proto chybuji a dál se ptám

zanechávám dole vše, co zná

čeho že dosáhli, už nehledám

z vrcholku hory můžeš uvidět

je třeba dávat srdcem pozor

ztrácíš se ve mně, my jsme svět

svět velký, co široký má obzor

Dračí kůže (Lost in the world)

není jediné lásky

která by nedala směr

a slova jdou jako z pásky

z jihu stydkých bran na sever

když já byl dech

a tys mě vzala do dlaní

plamenem žhnu na zádech

když ozvěna srdce tebou vyzvání

ztraceni zajetím těl

dotyky kůže dračí si brát

už neptám se, co by muž směl

vydal jsem se k tobě, stačí milovat

Zůstanou v paměti (Stay in memory)

bez lásky nedám ani den

když podvečer jde blíž a blíž

s ocásky myšek šupajdíme ven

a v tónech houslí mi hraješ níž a níž

a nad hlavou hudba letící

ptáš se, kdo nad vším zvítězil?

a svou láskou přetvořil svět vonící

zatuchlinou myšek, neznajíc zámezí

a kdyby zpíval, jak andělé

a bez lásky honil slova hubou

tys hrála a poznání bylo sečtělé

já nevěřím, že mým srdcem škubou

to láska nikdy nepřestává

myšky mizí už v modrém oparu

život bez pravdy je chvíle namáhavá

buď šťastný, když máš někoho do páru

Saraf

vždy, když se loučíš

slyším tu radost shledání

jak mušku v síti pavoučí

zadarmo život nedá mi

sbohem ztrácí hořkost

když do slov dáváš lásku

zas vnímám tu moudrost

co srdci říká, hláskuj

saraf, že slýchávám

v snách nebo v breviáři

odevzdávám se oktávám

už s hlavou na polštáři

tak světlem ne-světlem

přicházíváme nyní spolu

sny jsou víc než větrem

vedoucí zvony do hlaholu

O Bohu

hledal jsem štěstí a našel jsem tebe

když jsem se přestal trápit sny o moci

poutajíc zvěsti o tom, že láska je nebe

odkud vždy někdo přijde k pomoci

když vidíš, co dělám větru na řasách

za to, že chtěl se jen zatočit s krásou

tys vítr rozechvěla protože máš strach

a on utíká s tou holkou černovlasou

největší štěstí je vědět, že tě miluje!

nevím, jestli jsi to řekla i tomu větru

a tak jako tvůj úsměv lásku maluje

až vítr zavál jej i k mému světlu

Do barev

hledám už dlouho

a možná, že jen tvůj pach

je to, co chvěje mou touhou

barvící tvář slovem krach

ztratit se v hojnosti

nehledajíc soulad společně

na okraj srdce se vyhostí

v krvi, co je nyní zbytečné

každý, kdo miloval

umí i ztratit lásku, zbarvovat

do barev, ale každý neschoval

kdo ztratit umí i milovat?

Já jsem zde (I'm In Here)

já jsem prostě zde

a tvořím si fantasii

o tom, že srdcem řvem

jedno zda věříš na magii

cosi tluče na dveře
a je to budoucnost
hledáš-li životního soupeře
jsi moudrosti bezmocnost

nepřipraven na život
říkám si, probuď se
láska je náš srdce lodivod
a já tady jsem, který sem

Ikaros (The Song of the Sun)

držím se svých křídel

ze kterých strach slétl

zase jsem tě kus viděl

když ze srdce jsem četl

po čele ne jedna rýha

kolikrát jdeš spát nocí?

na dlani čar pár se sbíhá

tvá pusa chutná po ovoci

vzpomínky jsou i dotyk

očí hrajících si na chaos

co do hmoty z duše noty

vypálil srdcem sám Ikaros

Vnímám jen...(Danny the dog)

vnímám jen krásu těch kroků

jdeš tiše jako myška z plyše

utíkající pro spásu od otroků

nezveš hlasy, abys byl slyšen

a celý svět se složil do atomů
molekul sfér mimo prostor, čas
chvěje se srdce pro pár tónů?
když zvon tmou tónů zvoní jas?

ty zvuky slyšíš jen srdcem
láskyplně hořím, já miska oleje
píšu ti na dno chrámu prstem
ať tě láska lásko láskou zahřeje

Někdy

Michael Parker, USA

někdy si hrajem silou

někdy jsme vlastní otazníky

někdy jsme jen vílou

někdy nevíme, co s nápadníky

někdy jsme tvořící hráz

někdy jsme připoutáni k sobě

někdy zníme, jak vlas

někdy hnijeme ve svém hrobě

někdy jsme hvězd prach

někdy jsme lační po pohodlí

někdy je odvaha strach

strach, který se za nás modlí

Pilot

jsi má velká hvězda s křídly

jen kulatý odznáček z klopy

a žádná přestávka mezi jídly

i žena, kterou asi nepochopím

a marná je tvá spotřeba lásky

na ty sny, co si sami k tobě letí

kolikrát stáhneš srdce z pásky

cílové, když řekneš si budu třetí

je teď jen slovo milující život
a říká ho mé já jen ústy muže
to ty jsi lásko ten, kdo je pilot
tak leť, ať vidíš, co láska zmůže

Záléváš

vytváříš tmu

vytváříš den

jen sklopením rtů

krásných, jak sen

vytváříš dějiny

vytváříš splíny

v tvé kráse krajiny

najdu tě pro jediný

okamžik lásky

vytváří lásku

a všechny hlásky

života do obrázku

Komu teď zpívám?

komu teď zpívám?

o čem život píše do srdcí?

na co se dívám?

život s tempem zbrklým

komu tu zpívám?

o splývání tvé lásky v nás

hlasu, co hřímá?

a líbání vzal sebou čas

komu, teď zpívám

jsi sázka, co zraje hrou

na co se dívám?

že láska zahraje tu svou

Láska lásky

Láska jsou šaty ze sněhu a mlhy

Láska jsou víčka přivřená

Láska je díky pro něhu za návrhy

Láska jsou nahá ramena

Láska mě tiskne srdcem k hrudi

Láska je jablkem i hadem

Láska tě hřeje a taky někdy studí

Láska se sdílí volným pádem

Slzy (Tears)

výměnou za to ráno nadějí

vzýval jsem Boha z krás tebe

odměnou psáno neuspějí

bývalá touho, že ptám se sebe

výměnou za záře plamenů

prosil jsem krásu jednoho ducha

skloněnou do tváře pramenů

bosi jdem pro spásu a srdce hluchá

výměnou za lásky jednoho

dostávám klid úpění splavu a brzy

spadnu si z nebe pro nikoho

mám povzbudit zranění davu a slzy

pro všechny Jitřenky

Zekharija

zvedni se a vstaň

když čekáš na prince

v řece života hrou

mokrou máš dlaň

vytrhnout se z blázince

zůstáváš mi tmou

zvedni se a vstaň!

a podívej se do řeky!

na posvátno chvil!

že voda je i zbraň!

vnímáme svoje doteky!

láskou jsem tě křtil!

Michal Zachar

Povídej pro pár květů

pro pár květů z louky

voňavých možná jen chvíli

stačí být trochu hloupý

zas uvěřit na kvítkové víly

když křehká dostáváš

krásu, co je pár květů z louky

se skřítky květů povídáš

a nehledáš ve květech brouky

kam srdce květů jdou?

když trháme se plni své lásky

pro pár chvil být i tou

milující vše, i sedmikrásky

Michal Zachar

Hledačky štěstí

míváme okamžiky

kdy se v srdci zastavuje čas

stačíme si říct díky

 a pozdravit radost mrknutím řas

krátká je chvíle nebe

to když sestupuje v tobě na zem

jak vítr trávy kolébej

a já jdu dál, šťastný, jak ten blázen

bez větru a bez žen

ta loď nevypluje a nepohne se muž

zůstáváš a jdeš sem?

hledajíc venku štěstí, pokolikáté už?

Michal Zachar

Láska je šance (love is chance)

láska je šance na hod

kamenem, co nikdo nevyloví

po moři spěchá tvá loď

s otázkou, co nikdo neodpoví

srdce máš jako tu loď

kolik se vejde vody do džbánu

na všechno říkám pojď

nabírám do něj hlavně po ránu

s džbánem jak v moři

na lodi plovoucí lásky otazník

v pohodě anebo v bouři

naplnit, vytáhnout, pohladit a dík

Michal Zachar

Po obloze (Beyond the sky)

jsi cestou dlouhou

a nejsi od sebe ani daleko

vrátíš se na pouhou

vteřinu mezi alfou a omegou

ukazuješ cíl bez cesty

my jdeme sami i když v bázni

to za pochvaly i tresty

jdem tam, kam jdou jen blázni

vracíš se na chvíli zpět

vítr ženeš svým vzdušným bolem

a chceš se i srdcem chvět

zapomenout cesty a běžet polem

láska je cesta k člověku

a vede tě rovnou skrz tvou duši

za všechny cesty poděkuj

jdeš stejně jen tou, kterou tušíš

Michal Zachar

-----------------------------------------------------

Cesta dobrého člověka je skutečně poseta květy, ty však se objeví za šlépějemi, kterými kráčel, a nikoli před nimi.

Křídla deště

prší, to když Bůh pláče

a po střechách stéká jeho klid

tak budí ze mě spáče

a nutí mě tak život pochopit

naslouchám letícímu snu

kapkám jdu vstříc, když tančí

dopadnu-vší na to, že lžu

když tvrdím, že už nezatančím

a tak jen prosím dávej

v kapkách vody směje se Bůh

člověče nepřestávej

otvírej láskou, jsi v duze duh

Michal Zachar