Slzy v zrcadle (Tears In the Mirror)

tak se zas dívám do zrcadla

ty slzy tvořící most do tranzitu
a noc stmívám, jak propadla
srdcem bořící zlostí použitu

uchopit si sám svou vnitřní sílu
stávat se vlastní autoritou
autorem mých činů bez rozdílů
soucitu s bytostí jednolitou
než nasadím si masku moci
jak a co s ní vlastně smíme?
že láska spočívá v pravomoci
naděje způsobit, že uvěříme

Michal Zachar

--------------------------------------------------------------------------------------------

Jenom pár lidí nic nedluží své reputaci, když se k nim dostanete blíž.

Důkaz (Proof)

obrazy dne jsou důkazy snů
rozkazy tvé hrou oázy, lžu
vidíme slunce letící rychlostí
střežíme unce věřící oprostí
blýskavá světla sálají do očí
houpavá smetla prodají ji kočí
jen jízdenku srdečních cest
čten sázenku tanečních gest
opatřen razítky poskytnou třpyt
nespatřen skřítky, výhybkou být

Michal Zachar

.............................................................................

Velká láska může trvat celý život, ale přitom celý život nevyplní. Doživotní spojení dvou lidí se nesmí stát vzájemnými okovy, jež se ani čas od času neuvolní. Je třeba, aby každý, místo aby žárlil na svobodu svého druha, byl šťasten, může-li mu k ní pomoci.

Chemie (Rolling In The Deep)

hledáš klíč ke štěstí
životem plným existence
spousty čar sevřených do pěstí
na tváři výraz zasvěcence
možná se ho zeptám

smyslem je to, co udělá?
a že už dokonalí jsme, šeptám
odkrývaná chemie dospělá

odkrývám se rozvoji
toho, co si sami chceme
štěstí nachází ten, co se nebojí

výbuchu po extrémech
dávám do celého nitra
možnost výbuchů a difúzí
aby tvá duše láskou procitla
naplněna štěstím infuzí

Michal Zachar

---------------------------------------------------------------------

Jak má člověk vědět co očekává od budoucnosti,
když ani neví to, co chce od přítomnosti.

Kráčíme (Walk)

kráčíme světem oblečení

a při tom vlastně nazí

nápisy čtené z přesvědčení

v hloubce, co až mrazí

kráčíme ničíc mlčení snů

nápisy z obrazů dostav

píšící o nás vše světlo i tmu

na každou z našich postav

kráčíme spolu i sami hrát

hru, co tvoří lež světa

chce se mi brečet i smát

princezno, čím jsi zakletá

Michal Zachar

...................................................................................

Jaký má náš vzhled vlastně význam? Proč se každý den s takovou péčí oblékáme? Odkrývání tajemství výrazů obličeje, líčení, tvarů účesů a také toho, jak se oblékáme - prozrazuje make-up něco o ženách? Když se podíváme na oblíbené oblečení toho či onoho člověka, co o něm můžeme říct? Co na sebe vlastně všechno prozrazujeme svým oděvem? Co znamená, když náš postoj, gesta, způsob sezení, chůze a make-up či oblečení říká něco jiného než se snažíme vyjádřit slovy?

TO VŠE ŘEŠÍME V PEI 3 AXIS VISUAL LANGUAGE

Modelka: Lucie Hrubá

Foto: Martin Večeřa

Vizáž: Tom Yanny Polívka

Lidské hry (The Human Game)

dotknout se tak těch míst

co jsou nám tolik svatá

a že v srdcích nejde číst?

říkává mysl zaujatá

křičící radost pronikavá

zas hledá místo v nás

a že se láska nerozdává

a teď tu babu máš!

krásu těch míst si najdeš

dotyky, co uděláš si sám

a miluj ať nepokradeš

i chuť k lidským hrám

Michal Zachar

..................................................................................

Nejobyčejnější pozemské věci jsou protkány společnými nitkami, které nás vážou k sobě. A proto žádný vztah nezačíná v nebi. Ale měl by k němu směřovat...

Letadla (Airplanes)

vkládáš své srdce lásko

do rukou mých

krájím tě prudce krásnou

dnů vezdejších

vkládáš mi ústa úsměvů

do srdce svalu

poháníš láskou ke zpěvu

dny do Heimdalu

vkládáš jen jednu otázku

do očí svých

mám taky právo na lásku?

dnů nekonečných

vkládáš mi taky odpověď

do mě dopadla

samota má, má výpověď

dny letí jako letadla

Michal Zachar

------------------------------------------------------------------------

Láska, jakožto dar nebes, objevuje v každém okamžiku a ve všem zázrak.

Zloba, jakožto záležitost lidských vášní, vynalézá vždy jen na zemi peklo.


modelka: Lucie Hrubá
fotograf: Martin Večeřa
vizáž: Tom Yanny Polívka

Heimdall je jedním z nejpodivuhodnějších severských bohů. Je synem Ódina a pravděpodobně všech devíti dcer boha moře Aegira. Je nazýván bílým Ásem a též jmény Hallinskidi („ohlý roh“), Gullintanni („zlaté zuby“), Vindhlér („větrný ochránce“), Ríg a Mardall. Vlastní koně Gulltoppa.

Jeho hlavním úkolem je strážit sídlo bohů v Ásgardu. Sídlí v pevnosti Himinbjörg („nebeský hrad“) u duhového mostu do Ásgardu Bifröstu. Je statný, silný a vytrvalý, téměř nepotřebuje spát. V noci vidí úplně stejně dobře jako ve dne a to na celé míle daleko. Má sluch tak dobrý, že slyší růst trávu, a dokonce i vlnu na hřbetech ovcí. Jeho zuby jsou z ryzího zlata. Je věčně na stráži a sám zaduje na roh Gjallarhorn („zvučící roh“) v den poslední bitvy. Jeho zvuk bude tak výrazný, že zaletí do všech koutů země. Sám potom zůstane při Ragnaröku jako poslední z bohů a bude bojovat s odvěkým nepřítelem, lstivým Lokim, kde Loki ztělesňuje oheň a Heimdall déšť. V bitvě se navzájem zabijí.

Večerní modlitba (Vespers)

jsme lodi, co se potápí

na moři plném změn

jako smrt vyhlíží zpod kápí

život námi není ctěn

noříme se do hloubek

a co je nám to platné?

že snad poletí holoubek?

to je víc přání vratné

nevoláme své anděly?

a čekáme až zmizí?

snad aby trouby zazněly?

je srdce ještě ryzím?

jsi-li černá nebo světlá

teď nezáleží na vině

saraf sviť světlem vzlétla

vstříc k duše hladině

Michal Zachar

...................................................................

Do člunu lásky vždycky teče.

hudba k básni zde = http://youtu.be/JgvKMnrig74

Láskou (To já se vracím)

probíháš mnou v mlhách

toho, co vyjadřuješ city

a i když nevíš, co máš

stále jsme to my dva, já i ty

dáváme sebe bez srdce

a přístup do něj je jen v nás

a klidně se i celí shrbte

a nebo jemně zlíbejte vlas

všechno jsou naše rozměry

to, jak číhá kočka na myš

láska je nad naše poměry

nevíš, co je to sametová plyš

v kterém jsem tě potkal století

jsi poslední má láska, co mám

a než naše světlo tmou proletí

že tvých vlasů v ní se dotýkám

Michal Zachar

................................................................................................

Láska je pojmenování pro silnou emoci či vztah vyjadřující hluboké osobní zaujetí a náklonnost k subjektu lásky. V českém jazyce však toto slovo může nabývat mnoha významů. Označuje se jím především důležitý osobní vztah dvou lidí, ale také například patriotismus (láska k vlasti), nebo, v náboženském pojetí, samotná podstata veškerého bytí („Bůh je láska“). Také se jím může označovat pohlavní styk („milovat se“, „prodejná láska“), nebo spokojenost nad chvílí zábavy („miluji ten film“). Z filozofického hlediska může být láska lidskou ctností („jedná se všemi s láskou“).

Jen chci abys věděl (I Just Want You)

když jsme se rozdělily

od počátku, jenž jeden

to zase hlavy blábolily

až´s hadím srdcem veden

každého z nás jsi složil

a to ze dvou jiných osob

a v misce osudu množil

až´s nabyl těchto podob

Bůh a člověk v pasti těla

v prostorech nad mraky

a tam, když nejsi bdělá

až´slastně děláš zázraky

a tak abych odpověděl

už nikdy žádnou slzou jdi!

jen chci, abys to věděl

až´s zbudeš Bože poslední

Michal Zachar

..........................................................................

Být člověkem znamená, být vždy věřícím. Být vždy věřícím znamená, nebýt nikdy lhostejným. Nebýt nikdy lhostejným znamená, všímat si pozorně. Všímat si pozorně znamená, posvětit posvátnost bytím.

Comeback

díváš se do hloubky

skrz srdce, co si kluše

utahujíc si za šroubky

s nápisem jedno duše

žijeme životem lidí

ale nemáme své duše

co si z nás Bůh sklidí?

vidoucí bez výztuže?

bojíme se samoty tam
kde zář probouzí přívod
co je to za roli být sám?
jednání, image, život?

Michal Zachar
------------------------------------------------------

Dej každému dni příležitost, aby se stal nejkrásnějším dnem tvého života.

Cestou k sobě (Fallen)

o smrti se člověk nedozví nikdy všechno
i když mnoho lidí ji má dávno za sebou

nikdo se z ní nevrátil, aby nám řekl, je to peklo
ti kdo zemřeli zůstávají tam, kam odešli cestou
a my tady neuvidíme druhou polovinu kruhu 

smrt není zkušenost, protože je koncem života
a zkušenosti získáváme v životě svého druhu
a viděno jen z jedné strany, oko je despota
to vše mít na dosah svého vnitřního světa
to být zde znamená mít na dosah i svět vnější
a to je láskyplný zázrak a ne jen jedna věta
okamžikem svobody opustit není nejmódnější
věčnost není místo, jen odlišný stav bytí

duše nikam neodchází, protože žádné jinde není

jediný rozdíl mezi námi a mrtvými je v skrytí

v tom, že my nevidíme jejich bytí každodenní

máte-li však jemnou duši víte, že tu jsou

to protože není prázdné místo ani vzdech

a všechen prostor je vyplněn přítomností

nás všech...

Michal Zachar

....................................................................................
všem těm, kdo jsou s námi a my s nimi...

Fallen X.

když držím tvou ruku

dotek je vodítkem

rozluští tajemství zvuku

setkání s medvídkem

moc dotýkání ducha

co drží mě v jednotě

tak jsi klesla hluchá

sama v našem životě

konstelace hvězd

myšlenek pocitů tvých

mě svedla boží zvěst

o zatracení samotných

a tak jen lehce slyš

já se tě teď dotýkám

ty jsi mi Bože blíž

než jsem si já sám

Michal Zachar

..................................................................................

Bůh dovede žertovat a mást. To ďábel je slavnostně vážný, ďábel je logický. Uspává naši nedůvěru všemi kličkami rozumu. A ďábel řekl, věřte ve mně, avšak Bůh řekl, věřte mi.

Kdysi se pro lásku...(Once was Love)

kdysi se pro lásku umíralo...
dnes v ní už prostě nikdo nevěří...
to se to z lásky ustýlalo...
dnes umělé cucky nejsou pápěří...
kdysi se pro lásku hrálo...
dnes si jen tak cinknem na city...
hrálo se, protože se hrálo...
dnes stačí, že se někde rozsvítí...
kdysi se pro lásku žilo...
dnes už tohle nemá obdoby...
srdce se srdcem potěšilo...
dnes hledáš sobě, kdo tě ozdobí?...

kdysi se pro lásku smálo...

dnes málokdo se na ni zaměří...

stálo to málo, co se zdálo...

a ty dnes hledáš bistro s večeří...

Michal Zachar

........................................................................................................

Kdo ví jakou cenu má láska? Jenom ten, kdo miluje, a ten, koho nikdo nemiluje. Život měříme příliš jednostranně; podle jeho délky a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to, jak život prodloužit, než na to, jak ho opravdu naplnit. Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že sami a mnoho jiných žijí jen položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti.

Mám to v sobě (If Time Is All I Have)

mám to v sobě

lásku, naději i důvěru

co nepodléhá době

hláskuj dospěji v závěru

mám to v sobě

když se vdáš a ohlédneš

vyber si z toho v tobě

možná, že snáz zahlédneš

mám to v sobě
vzpomínky, něžnosti a slzy

to ty podobná stopě
s plamínky vyprostíš je brzy

mám to v sobě
černota času je, co mám

tvé sny dát obhajobě
na tebe všechen vyplýtvám

Michal Zachar
-----------------------------------------------------------------------------
věnováno Andree

Milovat se se ženou a spát se ženou jsou dvě odlišné vášně. Nejen rozličné ale i protikladné. Láska se neprojevuje touhou po styku, což zahrnuje nekonečné množství žen, ale touhu po sdíleném spánku, touha omezená na jednu ženu.

Michalovi Pú - P. P. (Přítel Prasátkův), S. K. (Soudruh Králíčkův), O. S. T. (Objevitel Severní Točny), I. U. a N. O. (Ijáčkův Utěšitel a Nálezce Ocasu)

dávám si něco menšího

když obraz kývá hlavou

píšu soav slovy bližního

hledám, jak slzy plavou

a skoro chytám dech

nad porcí medu přítele

co si usnul na zádech

a s bodlákem na čele

nekýchej tygře, spadnu

zas spadnu do vody

jak ijáček si chladnu

to za ty svoje podvody

králičích způsobů msty

co Pů nikdy neocení

ten met tu najdeš vždy

v lásce slov každodenní

jsem prasátko zamotané

v klokanici vzpomínek

slonisko jednou dané

kryštůfek roo blázínek

Michal Zachar

......................................................................................

Pú je nejbohatší pohádkovou postavou. Ročně vydělá 5,9 miliardy dolarů. Púovy knihy doprovázely spory o jeho vlastnictví. Nebyla vyřešena práva na video, DVD a počítačové hry. V dubnu 2007 však soud rozhodl, že Walt Disney je v právu. Studiu Disney se medvídek zdá příliš starý. Studio Disney chce natočit nová animovaná dobrodružství s novými postavami. Původní charakter Medvídka Pú se začíná postupně ztrácet.

Legenda o návratu (Legend of Bagger Vance)

život je hra

co se nedá vyhrát

ale jen hrát

bez moudrých výhrad

hledáme sebe

jako prostor kolem
trháš chlebem
a solíš lásko bolem


nezdá se mi
a teď to asi přijde
máme na zemi 
naučit se žít jako lidé

Michal Zachar

-------------------------------------------------------------------------

věnováno všem golfistům a Míše

Život se nepíše, život se žije. Až když se k němu vrátíš v pohybu a srdci svého prostoru, který netvoří jen tvá mysl. Toho tvého prostoru, který tvoří tvé bytí.

Po lásce (after love)

po lásce zůstávají těla

choulící svůj rozum do dlaní

před chvílí ještě zněla

teď ukazují všechno bez ptaní

po lásce zůstávala radost

když srdce si jen skočí do skoku

v čem dneska žije mladost

v tanečním reji šoků z žraloků?

po lásce zůstávají zblitky

toho, co trápí nás až do dna těl
možná není čas na výčitky
splnění toho, co by každý tolik chtěl

po lásce ti zbývá života

vždycky jen tolik, kolik do ní ty dáš

hraješ světlo si temnota?

kolik ti dá Jidáš zdraví na guláš?

Michal Zachar

-------------------------------------------------------------------------

Domnívajíc se, že je láska není nic jiného než sex, možná se jako civilizace usouložíme k smrti. Je to také přirozené, rozletět se mylně za štěstím bez citu k citu. Avšak láska je v životě jen jedna. Hluboká jako moře a bez břehů. Ale je-li světlo prvním sexem života, zda-li pak tvá láska není sexem tvého srdce?

Prohráno (Dream on)

promítám si své dny

a zachycuji oka mžik

abych si sundal sny

co z prahů krvavých chci smýt

prohrané bitvy velikonoc

to když nedokážem

a místo slova pomoc

jsem mesiášem bojujícím o moc

vklady a své výběry

dávajíc bitvu o žal

připomínáme si záděry

které mi tvůj dar vzal i s úvěry

krvácíme si na prahu

upomínáme pomstu

upíři srdečních slev

teď i za tebe si loknu čerstvou krev

Michal Zachar

..................................................................................

Hluboký žal je vždy určitou formou pomsty. A pomsta je jen bitva, kde hoří bitva o moc. A o ní my často bojujeme. Odpusť lidem, o kterých se domníváš, že ti zlomili srdce. Odpusť i sobě. Nepoužívej jiné k tomu, aby ses sám mohl držet zpátky. Protože prožíváme-li hluboký žal, znamená to, že jsme se ocitli na konci prohrané bitvy o moc.

Chybíš? (Piano Man)

věříme na cestu

do země zaslíbené

tančíme v atestu

to, co je nacvičené

zpíváme do dlaní

držící prázdno v nás

pliváme místo líbání

máš víc, že jsi zhas

kolikrát kroky jdou

na kostky dlažební

jen proto, že žhnou

kdo ví, že potřební

ducha jsou pryč

když dávají sliby

stín místo nás vztyč

kdo pozná, že chybíš?

Michal Zachar

---------------------------------------------------------------------

PRINCIPIUM OMNIS REI MAXIMA PARS - Nejtěžší je vždy začít.

Začít znova hledat člověka v sobě.

Pravda je BÝT (Another me)

stíny jsou světlem

a světlo je tmou

já lehce si vzlétlo

jiným o mě lžou

stojícím ve středu

sebe a směr je cíl

žít pravdu dovedu

neklid je probudil

pohodlím si spící

ty pravda popouzí

poslušné a věřící

žít pravdou ostouzí

uváznu-té rolemi

slídiči povinností

spářící se všemi

jed spravedlností

pokrok nedělá čas
krok pravdu vdech

že pravda o nás

je pravdou všech

Michal Zachar
-----------------------------------------------------------------------

Chovej se k sobě pravdivě. A díky tomu, že žiješ v souladu s pravdou, chováš se pravdivě ke všem. Přestože fakt, že žijeme svou pravdu ostatní probouzí a popouzí, tak v zrcadle pravdy nejde o to MÍT pravdu, ale BÝT pravdou.

Autentická (Question)

někdy jde jen o tělo

a dál zas trochu o duši

a co komu srdce nechtělo?

že láska netuší

někdy jen představy

to omílají vnitřní neklidnou

to planetou, když se zastaví?

po nás dvou

někdy jen ta setkání

bolestí radost až exotická

žízní života ven otázkou uhání

jsi autentická?

Michal Zachar

....................................................................

Je tolik slyšet, kdo jsi, že neslyším, co mi povídáš.

To, co je už za námi a to co je před námi

jsou maličkosti ve srovnání s tím, co je uvnitř nás.

Procitám (Fallen)

procitám ze svých snů

jdouc pouští lhostejných

aby zřídla našich dnů

pokrýval dech zřejmých

procitám prý padlým vstříc

kroužícím mystérium zla

a dobru sloužící se mstíc

spadlá propustka pekla

procitám, pro kterou iluzi?

krajiny života, co známe?

srdce je klíčem k čemusi

a lásky kryptogramemem

Michal Zachar

.......................................................................................

Jsme jen my a my jsme láska. Života a k životu. To ostatní jsou iluze.