vkládáš své srdce lásko
do rukou mých
krájím tě prudce krásnou
dnů vezdejších
vkládáš mi ústa úsměvů
do srdce svalu
poháníš láskou ke zpěvu
dny do Heimdalu
vkládáš jen jednu otázku
do očí svých
mám taky právo na lásku?
dnů nekonečných
vkládáš mi taky odpověď
do mě dopadla
samota má, má výpověď
dny letí jako letadla
Michal Zachar
------------------------------------------------------------------------
Láska, jakožto dar nebes, objevuje v každém okamžiku a ve všem zázrak.
Zloba, jakožto záležitost lidských vášní, vynalézá vždy jen na zemi peklo.
modelka: Lucie Hrubá
fotograf: Martin Večeřa
vizáž: Tom Yanny Polívka
modelka: Lucie Hrubá
fotograf: Martin Večeřa
vizáž: Tom Yanny Polívka
Heimdall je jedním z nejpodivuhodnějších severských bohů. Je synem Ódina a pravděpodobně všech devíti dcer boha moře Aegira. Je nazýván bílým Ásem a též jmény Hallinskidi („ohlý roh“), Gullintanni („zlaté zuby“), Vindhlér („větrný ochránce“), Ríg a Mardall. Vlastní koně Gulltoppa.
Jeho hlavním úkolem je strážit sídlo bohů v Ásgardu. Sídlí v pevnosti Himinbjörg („nebeský hrad“) u duhového mostu do Ásgardu Bifröstu. Je statný, silný a vytrvalý, téměř nepotřebuje spát. V noci vidí úplně stejně dobře jako ve dne a to na celé míle daleko. Má sluch tak dobrý, že slyší růst trávu, a dokonce i vlnu na hřbetech ovcí. Jeho zuby jsou z ryzího zlata. Je věčně na stráži a sám zaduje na roh Gjallarhorn („zvučící roh“) v den poslední bitvy. Jeho zvuk bude tak výrazný, že zaletí do všech koutů země. Sám potom zůstane při Ragnaröku jako poslední z bohů a bude bojovat s odvěkým nepřítelem, lstivým Lokim, kde Loki ztělesňuje oheň a Heimdall déšť. V bitvě se navzájem zabijí.
