Štědrý večer (Christmas Eve)

vzpomínáme rádi

na chvíle zšeřelé

kdy tví kamarádi

tě štípli v kostele

a při půlnoční mši

co odvádí ducha

kam se nenosí

smrt, co je hluchá

tu máme své milé

vždy vedle sebe

je to tvá chvíle

už se nepovede

nejen o hojnosti

vánoce 92-95

dobro ve zlosti

poskvrnilo svět

zpíváme sami sobě

koledy o míru

válka není v hrobě

sázíme na víru?

srdce se mi sevřelo

nikdo už neuvidí?

že tehdy zemřelo

na 200 000 lidí

Michal Zachar

-------------------------------------------------------------------

Věnováno padlým ve válkách v Bosně, na které si můžeme i my vzpomenout.

Nebylo to tak dlouho a ani tak daleko.

Kdo jsem? (Who Am I To Say)

někdy si tak říkám

jestli to slovo existuje

to, na počátku věků

když spánek slýchám

nežli mě tma opanuje

tak vklouzne pod deku

předchůdce člověka

byl strážce prahu světa

drak vnitřních pravd

to, co dnes už neleká

není ani věta prokletá

kterou by květ zvadl

dobýt tu tlamu draka

tím, že vyslovím jméno

a jdu do svobody s ním

pořád mě ještě láká

když vím, že nalezeno

bude, když ho vyslovím

Michal Zachar

-------------------------------------------------

Poezie podstupuje boj, aby svedla dohromady lidi.
Básník si chce zasloužit jméno člověk.

Každý dech si vzít (Every breath you take)

zas říkám ti dál

jdu spát do snů

abych se ti zdál

žhnu sluncem dnů

všechno pro sebe

my chceme si dát

kousek od nebe

jdeme tam spát

snad, že hvězdy

vyšly dnes později

někdy se ani nesní

když je zatmění

tak zase do peřin

dech platí pronájem

štěstí lásky být mým

dáváme si navzájem

Michal Zachar

----------------------------------------------------

V den, kdy přestaneš hořet láskou, mnozí zemřou chladem.

sestře

Ukaž mi nebe (Show me heaven)

ukaž mi nebe

vše za to dám

a možná i sebe

klíče odevzdám

ukaž mi nebe

v čem spí bůh?

kdy mrak zebe?

splatíme dluh

ukaž mi nebe

ať vím, co ty
na bránu klepe

padlí prokletý

ukaž mi nebe

já ti dám svět
a srdcem veden

přijmi mě zpět

Michal Zachar

............................................................................................

Bůh a ďábel nestojí proti sobě, zrovna jako dobro a zlo.

Rozsévač (Wise up)

co mi leží na srdci?

pro co jsem nadšený?

zahradníkům o krtcích

sen se zdál zamlžený

kam patřím a čemu?

co s tím v co věřím?

kousek shrnutého lemu

na kapse starých jeans

jaké hodnoty mám?

pro co jsem nadšený?

usmířit i sebe sám

dopřát si čas na ženy

a co mohu změnit?

jak žít líp než dnes?

zbytečné je teď pěnit

upřímnost trpělivě snést

čím se chci zapsat?

jak mít vyrovnaný život?

tak tedy nic naplat

LÁSKA je slovo pro osivo

Michal Zachar

.......................................................................

Je moudrost dovedeme-li moudrým naslouchat.

Stýská se mi (Miss You)

jak kočka honící myš

padá sníh třepotavě

ty vločka věřící smíš

spjatá zníš naléhavě

hra dvou bez sebe

je i není mi blízká

říkám ozvěnou tebe

lásko i mě se stýská

mám štěstí, že mohu

doufat, že tvoje tvář

tam první po bohu

má pořád svou zář

Michal Zachar

.............................................................

Běda těm, kdož milují toliko těla, schrány smrtelné.

O vše to připraví je smrt. Milujte duše a shledáte se s nimi.

Nevzdávejte se (Don't give up)

nedám tvoje oči

když se podíváš

hledám jak skočit

výš než běhá mráz

jsi nevidoucí vin 

sluneční hledající

já spadl z konvalin

sváteční nemající

komu jsi oporou

maskou sama sobě?

co najdu s tvou

láskou v téhle době?

když vyzván vstal

klekl, že neunese

smíš jít lásko dál

nevzdávejte se

Michal Zachar

.....................................................................

Až se mě jednou zeptáš,
co je pro mě důležitější,
jestli ty nebo můj život
a já odpovím, že můj život,
nezlob se, protože ty nevíš,
že můj život jsi ty.

Vypouštím to ven (Bleed It Out)

chci ti říct

že už tu jsem

kolikrát smím

zářit obnoven

když se mám

zachovat rád

nevidím krám

kde budu brát

cokoliv z krás

a pozoruji nic

orchestr hrál

a jinak už nic

hrajeme hudby

co prý jsou naše

znamení sudby

z vnějšku zhášen

a v srdci štěstí

co není jen sen

tak si cestu klestí

vypouštím to ven

Michal Zachar

---------------------------------------------------------

Když do světa vkročíte kvůli lásce, kterou vás někdo zahrnuje, nezáříte vnímáním skutečnosti, ale láskou, kterou jste od někoho příjmu-li; a ten kdosi ovládá vypínač, a až ho vypne, záře zhasne...

Paradox (Protego moi)

v klidném bodě světa

který se stále jen otáčí

přebývá oddaný i sketa

tam se bez touhy tančí

sloužit místo mamonu

láskou proti soupeření

potřeby, zisk jde nahoru

tvář proti výkonu lpění

vše má určenou chvíli

a všechny děje i svůj čas

čas zrození i umírání žili

dokud tmu nevystřídá jas

přijímám to, kdo jsem

co dotýká se všech i mě

paradox určený křtem

najít střed a zůstat v něm

Michal Zachar

---------------------------------------

Být tím, čím opravdu jsme, a stát se takovými, jakými jsme schopni se stát, 

to je skutečné naplnění života.

Vánoční katedrála (Ave maria)

vzpomínám na ticho

když zvuk vrcholí

každý je sám Jericho

a to spíš hluk nevolí

občas si říkám, kdo

je tam, kam letí

ohlas, toho, co šlo

že své dám objetí

a tak stoupá zas

zpěv, co ladí nás

mrak odsouvá hlas

a krev mládí máš

mír duši, co hledá

neóny během dne

hřmí hluší, co nedá

ty tóny sněhem žhne

Michal Zachar

....................................................................................

Láska je schodiště, po němž se blížíme k Boží podobě. A zpěv je jeho zábradlí.

Slib mi (Promise me)

zas vyšlehl plamen zářící

obloukem oblohu učesal

kráse podlehl ámen sloužící

skokem předlohu vzňal

letíš a konec bitvy nemáš

naučily i přinesly mi utrpení

víš zvonec a cinkni nejdráž

srazily a odnesly si mé snění

nejednou promarnil jsem čas

bojem kvůli nenápadným lžím

neblednou rozmarné sny v nás

shůry ohňový dech teď dštím

trpěl jsem kvůli lidem zas

i těm, co si lásku nezaslouží

tvrdě ohňový bolidem kaz

léčím, kdo si nezatouží?

teď zářím zas láskou ohně

jakou jsem nikdy nepoznal

tvářím svit slz do pochodně

packou draka živly vzňal

otevřel jsem své oči a plál

ohněm, který už slib tuší

rozevřel se a skočí, aby vzal

nakloněn smělý i tvou duši

Michal Zachar

----------------------------------------------------------------------

Život je šance - využij ji
Život je krása - obdivuj ji
Život je blaženost - užívej ji
Život je sen - uskutečni ho
Život je výzva - přijmi ji
Život je povinnost - naplň ji
Život je hra - hrej ji
Život je bohatství - ochraňuj ho
Život je láska - potěš se s ní
Život je záhada - pronikni ji
Život je slib - splň ho
Život je smutek - překonej ho
Život je hymna - zpívej ji
Život je boj - přijmi ho
Život je štěstí - zasluž si ho
Život je život - žij ho.

hudba k básni je zde...

Svět ještě stojí... (Concierto de Aranjuez)

přes všechny křivdy světa

co se stane, aniž za to můžeme

přestože nemáme právo veta

srdce plane, že tu budeme

cítíme, že nemůžeme měnit

to špatné v lidech a ve světě

vidíme, že lásku nejde směnit

za žádné na téhle planetě

láska je stále silnější

pomáhá obilí i nám si růst

krkavci jsou stále drzejší

nadváha ega udržuje půst

neexistuje nic kromě lásky

držící svět i nás v pohybu

odhazujme soukromé masky

na nebi ještě hvězdy svítí tu

Michal Zachar

.....................................................................................

Věřte, láska je touha po kráse.

Jsem nemocný (Je suis malade)

láska hýbá nebem

hvězdami, lidmi i květy

praská teplo ledem

chvilkami vlídní, ty světy

umluví každého z nás

kráčet věčným ledem

přinutí strach, že ho máš

a hráče, že nepodvedem

a tak dýchám do ledu

a říkávám si ať popraská

vánoční mívám koledu

mimikám vrať se na maskách

 jak mrzne ukázal mi rozeznít

já snášel sytost ledu bezmála

srdcem dokázal se otevřít

a našel bytost, co to přijala

Michal Zachar

........................................................................................

Lidské sny jsou to, co dělá lidem problémy. Když nebudete mít sny, nebudete mít problémy, protože budete brát prostě jen to, co je. Ale pak budete postrádat lásku, protože láska je nalézání svého snu v lidech, kteří jej nemají.

Šťastnější svět (Fix you)

když nevíš, co ještě opravit

chceš prostě jen jít bez cíle

láska se zvedá jako štít

zbývá jen dno a tvá chvíle

chvátáš teď skoro zbytečně

protože není už kam jít

můžeme se tvářit netečně

že svět je šťastnější svit

a že bude, tím se konejším

když se láskou ozdobí

osudem svým šťastnější

dvě, pouhé dvě osoby

Michal Zachar

---------------------------------------------------------

Svět dělá žena. Je v něm panovnicí - nic se v něm neděje než skrze ni a pro ni. Žena je tedy velkou vychovatelkou muže. Učí ho půvabným ctnostem, zdvořilosti, diskrétnosti a té hrdosti, která se bojí přijít nevhod. Učíme se u ní, že společnost je složitější a jemněji uspořádána, než soudí myšlenka, že citové sny a šero víry jsou nepřekonatelné, a že to není rozum, co vládne lidmi.

U mě doma (In my place)

hodně lidí nechce milovat

možná je ve hře mnoho

nenávidí to, mít se rád?

zaměřit se na jednoho?

budoucnost s minulostí

bojující v čelních lalocích

bezmocnost nevyprostí

kupující lži o prorocích

chci si najít společnost

a dívat se na soumrak

šli spolu jeden krok?

že zpívat je i milovat?

takže jsem na světě

zpěvem si lásku křtil

abych v té jediné větě

s tím, koho miluji i žil

Michal Zachar

.......................................................................................

Když se vytratila veškerá naděje, když nikdo nepřichází na pomoc a krásy života vyprchaly, zjišťuji, že pomoc přece přichází, i když nevím jak a odkud.

text písně jsem našel až po tom, co jsem tu básničku napsal:


Na mém místě
Byli hranice, které jsem nemohl změnit
Byl jsem ztracen, oujé

Byl jsem ztracen, byl jsem ztracen
Překročiv hranice, za kterými jsem měl zůstat
Byl jsem ztracen, oujé

Jak dlouho na to musíš čekat?
Kolik za to musíš zaplatit?
Jak dlouho na to musíš čekat?

Byl jsem vyděšený, byl jsem vyděšený
Znavený a nepřipravený
Ale čekám na to

A když půjdeš, když půjdeš
Zanechej mě tu samotného
Pak na tebe budu čekat

Jak dlouho na to musíš čekat?
Kolik za to musíš zaplatit?
Jak dlouho na to musíš čekat?
Ach, za to

Zpívej prosím, prosím, prosím
Vrať se a zpívej mi
Zpívej mi

No tak to zazpívej, teď, teď
No tak zpívej
Zpívej mě
Vrať se a zpívej

Na mém místě, na mém místě
Byly hranice, které jsem nemohl změnit
Byl jsem ztracen, oujé
Oujé 

Věříme (We believe)

láska se neptá

když přemýšlíš

krása se šeptá

kdy sama spíš

strach se neptat

podstoupit riziko

krach je reptat

vykoupit oklikou

láska není přání

není ani poznání

oči změn uchrání

měníc cíl přistání

je to jen oheň

hořím každý den

výzva s bohem

planout neviděn

Michal Zachar

...........................................................................................

Tělo člověka je milování hodné dočasně, jeho duše provždy.

Zkuste spát se zlomeným srdcem (Try Sleeping With A Broken Heart)

každý máme svůj poklad

leckdy i pěkně zakopaný

vraždy jsou náš doklad

někdy jsi spěšně milovaný

každý je ničitelem světů

a zároveň zahradníkem

dráždí vůně tvých květů

osloven srdcí průsečíkem

všichni máme pochyby

nad svým úkolem dneška

ruka, co nás vede nevidí

na nás je, co chcem zmeškat

Michal Zachar

...........................................................................

Láska vám může srdce naplnit, pak zlomit, a to zlomené srdce znovu vyléčit.

Podívejte se odtud (Fly away from here)

někdy je lepší o lásce nemluvit
ryzí cit nepozná mnoho slov
možná, že zlepší krátce tvůj svit
a že přesná kopie boha je zlo
člověk je ztělesnění nejistot
a soudy o něm jsou i falešné
citově nestálý, zaměnitelný bod
jím i koněm táhnou srdečné
krev stálá ve své nestálosti

je ponurá z ctností pravidel

jakým, že hřály oči tvé dosytosti?
sakury v květech hostí málo, včel
lodivod osud ví, cos tady upekla
když vznešeně z citů děláš hrdiny
že život přenese tě z ráje do pekla
i bez limitů, té jedné jediné vteřiny

Michal Zachar
-------------------------------------------------------------------------
Učíme se zejména od toho, koho milujeme.

Blind dark angel (Stop Crying Your Heart Out)

najdeš-li to, co drží tě

nad vodou potopy

hlava ti říká vezmi z těl

než to srdce pochopí

nikdy nikdo nic nevrací

že snad uzná vaše úsilí?

pochopí nejde za prací

kdo pozná láskou opilí?

miluji tě, protože se zdáš

ve snu jsi králem pouště

a slzy jsou tím, čím zalíváš

mne, když jsem spouštěn

do nitra suchých skal

slzy vesmíru a oči obě

už jsem dávno vyplakal

abych došel až k tobě

Michal Zachar

-----------------------------------------------------

Už s chmurným mírem vchází chmurný den
a samo slunce těžkou hlavu skrývá.
Jen zprostit toho, kdo je nevinnen
a trestat provinilé ještě zbývá.
Však věčně bude srdce jímat znova
žal Juliin a bolest Romeova.

Jediný okamžik (Angel)

někdy mě trochu děsí čas

a to tím, že pořád trvá

a to i pro epochu platí zas

že chce být jako žena - prvá

láska se nedá změřit trváním

rozhodují o ní okaMŽIKY

a nevím, co si uchráním

dnes i v loni má stejné triky

jediným se prohrává a bere

jediná noc může pamětlivo

pro lásku lákavým krupiérem

mít větší cenu než celý život

Michal Zachar

----------------------------------------------------------------

Na světě existuje jen jedno hrdinství: vidět svět takový, jaký je,
a milovat ho.