pátek 10. prosince 2010

Věříme (We believe)


láska se neptá
když přemýšlíš
krása se šeptá
kdy sama spíš
strach se neptat
podstoupit riziko
krach je reptat
vykoupit oklikou
láska není přání
není ani poznání
oči změn uchrání
měníc cíl přistání
je to jen oheň
hořím každý den
výzva s bohem
planout neviděn

Michal Zachar
...........................................................................................


Tělo člověka je milování hodné dočasně, jeho duše provždy.

čtvrtek 9. prosince 2010

Zkuste spát se zlomeným srdcem (Try Sleeping With A Broken Heart)


každý máme svůj poklad
leckdy i pěkně zakopaný
vraždy jsou náš doklad
někdy jsi spěšně milovaný

každý je ničitelem světů
a zároveň zahradníkem
dráždí vůně tvých květů
osloven srdcí průsečíkem

všichni máme pochyby
nad svým úkolem dneška
ruka, co nás vede nevidí
na nás je, co chcem zmeškat

Michal Zachar
...........................................................................
Láska vám může srdce naplnit, pak zlomit, a to zlomené srdce znovu vyléčit.

Podívejte se odtud (Fly away from here)


někdy je lepší o lásce nemluvit
ryzí cit nepozná mnoho slov
možná, že zlepší krátce tvůj svit
a že přesná kopie boha je zlo
člověk je ztělesnění nejistot
a soudy o něm jsou i falešné
citově nestálý, zaměnitelný bod
jím i koněm táhnou srdečné
krev stálá ve své nestálosti
je ponurá z ctností pravidel
jakým, že hřály oči tvé dosytosti?
sakury v květech hostí málo, včel
lodivod osud ví, cos tady upekla
když vznešeně z citů děláš hrdiny
že život přenese tě z ráje do pekla
i bez limitů, té jedné jediné vteřiny

Michal Zachar
-------------------------------------------------------------------------
Učíme se zejména od toho, koho milujeme.

Blind dark angel (Stop Crying Your Heart Out)


najdeš-li to, co drží tě
nad vodou potopy
hlava ti říká vezmi z těl
než to srdce pochopí

nikdy nikdo nic nevrací
že snad uzná vaše úsilí?
pochopí nejde za prací
kdo pozná láskou opilí?

miluji tě, protože se zdáš
ve snu jsi králem pouště
a slzy jsou tím, čím zalíváš
mne, když jsem spouštěn

do nitra suchých skal
slzy vesmíru a oči obě
už jsem dávno vyplakal
abych došel až k tobě

Michal Zachar
-----------------------------------------------------
Už s chmurným mírem vchází chmurný den
a samo slunce těžkou hlavu skrývá.
Jen zprostit toho, kdo je nevinnen
a trestat provinilé ještě zbývá.
Však věčně bude srdce jímat znova
žal Juliin a bolest Romeova.

úterý 7. prosince 2010

Jediný okamžik (Angel)


někdy mě trochu děsí čas
a to tím, že pořád trvá
a to i pro epochu platí zas
že chce být jako žena - prvá

láska se nedá změřit trváním
rozhodují o ní okaMŽIKY
a nevím, co si uchráním
dnes i v loni má stejné triky

jediným se prohrává a bere
jediná noc může pamětlivo
pro lásku lákavým krupiérem
mít větší cenu než celý život

Michal Zachar
----------------------------------------------------------------
Na světě existuje jen jedno hrdinství: vidět svět takový, jaký je,
a milovat ho.

neděle 5. prosince 2010

Adventní slzy draka (Tears Of The Dragon)


tak jsem dnes hleděl ze svých střech
a čekal až poletí ten anděl kolem
a těšil se, jak mne sveze na křídlech
aby sňal smutek, co nazývají bolem

a zatím si čerti dali dostavení přímo
s anděli na ulici, která je tak malá
nevím, jestli jsem už starý a tak mimo
nechodící láska nebeská i pekla je stálá

a tak tu dál sedím za komínem střech
napůl anděl napůl čert, sám jen tak
a mrznoucí mám slzy, taky dech
a možná jsem jen osamělý drak

unést samotu rán, kdy dáváš nevítán
naplnění hluboko v hrudi ukrytých
radost čekat v dávání toho, co mám
a ve sněhu jen pár drápů vyrytých

Michal Zachar
--------------------------------------------------------------------
Láska je kouzelná. I když jsi sám kouzelník, nikdy nepochopíš její kouzla...



Mezi řádky (Between the lines)


rozdávám jen tak lásku
netrvám na tom, že se vrací
a možná pro jedinou vrásku
stojíme někdy před rotací

která nám zamotává hlavy
z toho, co bude dál potom
nehrajeme hry, co nás baví
pořád hledáme jen proto

a co je psané mezi řádky
tím se nikdo nezabývá
asi, že vzít srdce zpátky
je to, co nám pak zbývá

nečíst dál, jen jít touhou ryzí
zamilovat se do okamžiku
prožívat jej naplno než zmizí
a požehnání přejde v erotiku

Michal Zachar
.....................................................................................................

Požehnáni budiž ti, kteří nemají co říct a drží zobák.

Láska zdarma (Lullaby)


někdy vám spadne Jeruzalém
rovnou na hlavu
to abych se nestal kanibalem
i lovnou zvěří u splavu

tak dostáváme lásku zdarma
a někdy ani ne
možná, to byla tvoje karma
co se ve mně rozvine

co slyšíme, když srdce tluče?
v hrudním koši
a razíme dál mince, já učeň
ty ostudní po rozkoši

sdílíme svět s lidmi, co milujeme
k povzbuzení třeba
jak lpět, že vlídní nemysleme
neocení lásku od placeba

Michal Zachar
--------------------------------------------------------
Není jediné lásky, jediného přátelství, které by prošlo naším osudem
a navěky ho neovlivnilo.

pro Katku

Seběhni z toho kopce (Running Up That Hill)


někdy si povídáme o dětech
o tom, že vaše děti nejsou vaše
a to tady teď i pak po letech
synové a dcery ŽIVOTA, ne naše

přicházejí skrze vás, ale ne od vás
a třebaže jsou celý život s námi
nepatří jim nic než čas, smutku i krás
nepatří nám svou duší, svými hrami

můžete dávat všechnu svou lásku
nedáte jim nikdy svoje myšlenky
můžete dát dům tělům, uhladit vrásku
nedáte nic duším, hru s písmenky?

můžete se snažit být jako ony
nedělejte z nich však sobě podobné
život nejde nikdy zpět a bez opony
co bylo včera, je už dnes nevhodné

jste luky a děti vaše vystřelené šípy
vidíte terč a míříte, aby letěli daleko
napínání rukou je vaší radostí, že štíty
proráží, aby se stali alfou i omegou

Michal Zachar
-------------------------------------------------------------
Ahoj Julie! Vzpomínáš si na mě? Jsem tvoje matka.
Taková starší žena, která tě před 30 lety porodila...

Spíš s duchy (Sleeping With Ghosts)


někdy je probuzení rána
a jindy zase pohlazení
leckdy chodívává z rána
a pointy nikde nepramení


a tak teď nevím, co říct
a to je možná dobrá zpráva
jen veď, v srdci málo míst
jak jsi zbožná? ať nepřestává


hledáním směru jednoduše
a bez bolestných pečetí
doháním tě, že srdce kluše
míjením pocestných v objetí


Michal Zachar
...................................................................................
Důvěra je nejkrásnější věc, květům lásky. Když chybí lásce živá, silná, nezvratná důvěra, tehdy je podobna pěknému silnému stromu, který má podťaté hlavní kořeny a slabý větřík ho vyvrátí.

sobota 4. prosince 2010

V bodě nula (Point Zero)


v lásce není dobro, ale ani zlo
jdou jenom naše pohyby
ona mění skulptury na sloh
jsou čtenou  básní pochyby...

tak láska rozezní se nad hromy
když je někdo naslouchající
a takhle líbezní měníme zákony
přírodní tělo chtělo nevěřící...

miluješ-li, staneš se tím, čím chceš
co bylo stvořeno i ranním deštěm
ti neodešlí, řekli smím je lež
a zbylo ti písmeno, dosti ještě...

miluješ-li, všechno se začíná dít
protože všechno bude v nás
za tu grešli chci větrem být
pomůže-li vítr, to ukáže čas...

Michal Zachar
----------------------------------------------------
Láska je jak dým, jak vdech se rozplyne,
láska je plamen, který v očích žhne,
láska je moře vyplakaných slz,
láska, jak každý ví, je
zákeřný jed i balzám hojivý.


pátek 3. prosince 2010

Srdeční klepy (Fly)


uvízla duše mezi kameny
co na pramenu ti sedí
olízla suše ježíc plameny
do barvy ebenu si hledí

když se tak díváš do ráje
průzorem masky u brnění
co ti strach jidáš zahraje
obzorem lásky tvého snění

odnášíš sebou vzpomínky
kameny pramenů tvého ega
víš, že zebou i plamínky
plameny plamenů všeho třeba

dostáváš nevšední otázku
uvnitř jsi slepý, kam jdeš?
dotýkáš posledních obrázků
srdeční klepy jsou klam i lež?

Michal Zachar
---------------------------------------------------------------
Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt.

úterý 30. listopadu 2010

Nic (Nothing)



někdy si připadáš
jak Sisyfos
těžkou práci máš
chodit bos

a tím víc nadšení
nosí láska
a i kdyby kamení
šlapeš, mlaskáš

nevědomost je nic
co vlastní zlé
blud je zhoubný víc
scestí neznámé

jen když si myslíš
že ty jsi víc
nadarmo se divíš
bez lásky nedáš nic

Michal Zachar
-----------------------------------------------
Život vždycky stál a stojí a bude stát za to, aby byl dožit. 
Ono se s ním popravdě ani nic víc dělat nedá.

Schopnost milovat



co vyjadřuje lásku?
a co už je závislost?
kráčíme na otázku
odpověď je dospělost

otročíme si pouty
lásky hedvábnými
vítr fouká kouty
druhými žárlícími

pán jeden druhému
otravujíce se jedem
měnící ctné sprostému
sladíme více medem

ale pořád se smiluj
nad těmi, co se bojí
říct druhému miluj
ať to stojí, co to stojí

ne jméno, co kolotá
že prý stačí mít rád?
mou podstatou života
je schopnost milovat

Michal Zachar
---------------------------------------------------
Moudře milovat bude jen ten, kdo pozná sám sebe, 
ten jenž každičké dílo vykonává podle všech svých sil.

pondělí 29. listopadu 2010

To pro mě nyní srdcem hraj (Do It For Me Now)



ležíme spolu a ticho
klepe nám na srdce
klíčem pro Jericho
je žít až do konce

vzkříšení světa krás
nacházíme k ránu
kdy změním se snáz
v muže a ty v dámu

čekám nadechnutí
ležící v úkrytu
tiše a bez mrknutí
zběsile tepe mi tu

srdce člověka milující
drobná pozornost
rozpaky překvapující
co ji nikdy není dost

Michal Zachar
..............................................................................................................
Srdce lidí si nenakloníme velkými činy, jež uvádějí v rozpaky,
nýbrž drobnými pozornostmi, jež dojímají nebo překvapují.

sobota 27. listopadu 2010

Ztroskotání (Cast Away)


ztroskotání je způsob
jak si zvědomit
že ani ty nemáš proč
svůj ani náš život zastavit

najít soubor hodnot
co nepodléhají
trendům, co bonmot
za nic nemění a klid ti dají

uchopit do hlavy
ty sveřepé síly
je fakt uměním najít
ve tmě toho, kdo je bílý?

štěstí se najít nedá
lze jím pouze žít
a kdo si teď říká běda
se může rovnou zastřelit

Michal Zachar
----------------------------------------------------------
Na tonoucích lodích zůstávají nejen hrdinové - také neplavci a ti, kteří se bojí na vlny.

pátek 26. listopadu 2010

Nosiči


vidím lidskou lásku
jak sama se sebou cvičí
říkám si, že do obrázku
chybí ti, co nejsou ničí...

vázáni do vzorců
spřátelenými spoty slin
hladovějících ledoborců
ostřelující poslední z min...

čím více stoupáme
na žebříčku dění života
vynášíme sami vnímáme
sebe jako nejlepšího pilota...

až jednou pochopíme
co jako člověk vlastně mám
jsme nosiči bytostí, víme
větších než jsem já sám...

Michal Zachar
....................................................................................
Kdo vášnivě miluje, nežije již v sobě samém, nýbrž v milované bytosti.
Čím více opouští vlastní bytost a takřka přechází v toho,
jejž miluje, tím větší rozkoš pociťuje.