sobota 13. listopadu 2010

Život je jinde


nesmíme ustrnout
 v nalézání
platíme podlehnout
nejsi k mání

dojdeme k místům
který zvou
navzdory pístům
motory řvou

do života na pohled
od počátku
tady a teď na dohled
svátku svátků

nechtít být lepší
ale zjistit
co na tom větší menší
mávni křídly

středem je pochopit
naprosto klidně
a s tímhle můžem žít
život je jinde

Michal Zachar
--------------------------------------------------------
Ale žít jenom proto, aby člověk žil, to je dost málo. 
Život musí obsahovat hodnoty, pro které stojí za to žít.

Soucítění (Is this love)

photo by © ViCOOLya & Saida

žít život
dle podstaty
svého lidského já
být pilot
uniknout vraty
až ti zas zavolá

žít život
neznamená
uvidět zas jen sebe
on lodivod
ne podle jména
prostupujíce mne i tebe

život žít
vidět ho ve všem
a to je přístup k životu
dáváme být
v dobrém, ve zlém
nemajíc godota, ani golgotu

Michal Zachar
-----------------------------------------------
Na cestě nechť tě provází souputník, v životě soucit.

Za zen (tonight)


zkušenosti není nikdy dost
říkávala mi spousta lidí
a tak ode všeho prost
dívám se a nezávidím

po celou dobu života
kdy smysly konají to své
to v nás jenom kolotá
to, co každý druhý chce

a zažíváme různé věci
vidíme, slyšíme, cítíme
přemýšlíme o nich přeci
či samozřejmě dychtíme?

po zkušenosti, která zcela
promění a přetvoří náš život
dá nám věčné štěstí, je skvělá
dá věčnou slast, možná i to pivo

a tohle hledání nám brání
zažívat skutečnost jaká je
my stále jen vyrážíme za ní
a ona tu už přeci dávno je

máme problém s životem
a hledáme zkušenost osvícením
a věříme, že tam, tam za plotem
bude konec všech utrpení

jenže je to přesně naopak
a ne každý má to nadání
pochopit, že existuje slunce i mrak
přestaň hledat a skončíš shledáním

Michal Zachar
..........................................................................
Dělte se o svou zkušenost. Je to cesta jak dosáhnout nesmrtelnosti.
Dalajláma

O svícení


osvícení přicházívá
obyčejně pozdě k ránu
křesŤaň při tom zívá
a budhista je ještě v pánu...

myslím si, že počátkem
skutečného osvícení a ne krachu
je najít ten malý lem
oddělující nás našemu strachu...

pochopení světla
jako naši bytostnou prosbu
k čemu by duše vzhlédla?
jen utrhnout si tu pár hroznů?

u svícení je důvod zřejmý
každý ví hned, kam se dát!
ale náš život obyčejný
kdo je připravený ochutnat?

Michal Zachar
.....................................................................................
Pochopení svého strachu je počátek skutečného osvícení.

MUDITÁ (Radost)


já se určitě vrátím
řekla jsi a byla radost
mezi námi neztratím
ani jeden schod a dost!

život je v krátkosti
nečekat na jednoho!
a jen na velké radosti?
když jich není mnoho?

umění žít je milovat
a nikdy nemít dosti
dokázat se radovat
i z drobných maličkostí

narodíš se a jsi zde
a umřeš bezpochyby
když mezitím nalezneš
radost, co ti ještě chybí?

Michal Zachar
...........................................................................................
Zármutek sneseš sám, ale radost musí být sdílena.



Brahmavihára v pálí i v sanskrtu znamená „Vznešený příbytek“. V buddhismu se tímto pojmem označují čtyři stavy mysli (přesněji mentální formace), jejichž rozvíjení je velmi doporučováno :
  • mettá - nepodmíněná a nesobecká milující laskavost 
  • karuná - soucit ke všem bytostem bez rozdílu a úsilí být užitečný sám sobě i ostatním 
  • muditá - radost z radosti druhého 
  • upekkhá - vyrovnanost, klidná mysl 
Jsou nazývány „vznešené“, protože představují správný způsob chování k druhým bytostem. Jsou nazývány „příbytky“, protože by se měly stát stálým rysem osobnosti, spíše než místem krátkých a řídkých návštěv. Jsou také označovány za „bezmezné“ (appamaňňa) stavy mysli, protože by neměly zůstat ohraničené na jednu skupinu bytostí, ale měly by být rozvíjeny stejnou měrou ke všem živým tvorům. Jsou neslučitelné s nenávistnými stavy mysli (dosa).

Aby byly tyto kvality plně rozvinuty, doporučuje se je mít nejen za principy jednání a náměty k přemýšlení, ale také je používat jako témata systematické meditace. Ta navíc vede k hlubším meditačním pohroužením, neboli vyšším stupňům mentální koncentrace, tzv. džhánám, které dále slouží k rozvíjení vhledu do pravé povahy jevů a tím k dosažení nirvány.

Láskyplný



láska se platí mincemi
které si sama razí
a zmoženými plícemi
vynáší smrt na zápraží

láska je plamen, co zahřívá
vášeň je požár, co ničí
tak na co máme kladiva?
když kolem vítr křičí?

že láska je hra s vášní
jdeš za ní, jak za znamením
být vášeň je zvláštní
bez lásky je totiž utrpením

Michal Zachar
..............................................................................
Život je vlastně celkem jednoduchý a zkomplikuje se jen tím,
že sami na komplikovanosti trváme.

Svítání (daybreak)


úsměv je světlo
a stačí pohled, co má
sílu naznačit, že vzlétlo
tady je srdce doma

světlo je tou první
láskou tvého života
ještě ti oči trochu zrní
před tebou cosi kolotá

spolu s tvým smíchem
vzlétnout nejen do očí
bloudit tmavým tichem
kde ti leccos doskočí

a tak umíráme hříchem
nedůstojní svého tvůrce
pochopit svým smíchem
že láska je světlem srdce

Michal Zachar
.........................................................................
Miluji lásku! Ale prahnout po lásce není ještě milovat.

pátek 12. listopadu 2010

Pouze hluk (only noise)



zase chodím a zkouším
poslouchat kolemjdoucí
hledám jen lásku, prosím
kde jsou ty srdce skvoucí?

tak chodím a neslyším nic
jen ticho a pravidelný hluk
v lidech brodím, plných pizz
čekám na ten jedinečný zvuk

tak čekám, jako na tramvaj
tam na zastávce u Tesca
neslyším, že lidi srdce MY
možná, ho velká voda odnesla

Michal Zachar
------------------------------------------------------
Nemohu usnout, slyším pulsující srdce polštáře.

Okenice (Crack The Shutters)


ideály potřebují křídla
to, aby mohli vzlétnout
a taky pevná sídla
kde si mohou usednout

a cena ideálů stoupá
říkají ti, co je prodali
úspěšně kývá hloupá
hlava, tvoje zpovzdálí

a když jedni umírají
kvůli ideálům svým
ozývá se rána zbraní
jsi navždy mým

a tak možná, že rána
šla rovnou do palice
znáš? pomohla sama
otevřít i tvoje okenice

Michal Zachar
--------------------------------------------------------------------
Neměníme skutečnost, aby odpovídala ideálu. 
Měníme ideál - to je pohodlnější.


- věnováno RADIMOVI a FRANTIŠKOVI - 



Modré srdce


když vynechává srdce
hravě si možná vzpomeneš
láska tluče mává prudce
protože je z modrého kamene

a když máme své dny
nespoutané naším chtěním mít
říkám mu, bij za sny
tluč odhodlaně, jsi toužící být

hřející tvými doteky
zpráva mi jen letmo podaná
modré srdce bezděky
tluče svými tepy a dozrává

Michal Zachar
...............................................................................................
Láska je jen dar, a proto se jen dává.
Kdo však chce lásku dostat, nikdy nedostane dost.



úterý 9. listopadu 2010

888



tak se ti zase dívám
 dál až do očí
miluji tě, tobě říkám
křičím, pro co žít

jak říct chci tě vidět
šťastnou spát
líbám tě až sním tě
lásku si dát

pak zhasla náhle, stín
ta svíčka snů
ze tvých rtů bere splín
vstříc andělům

spojením snů navždy
dáváme životu
smysl a nebýt prázdný
hledáme golgotu

všechny iluze jsou zítřka
důvody rozchodů
v srdci o štěstí zpíváš
lásky našich snů

Michal Zachar
...........................................................
Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství
a snad jediný recept na štěstí.


Zakletý anděl



bolest mě nutí brečet
láska zase smát
tak tu teď chci klečet
a něco málo ti dát

a ať už nás spojí cosi
třeba i láska
snadno nalézáme osy
zase vše praská

hledáme kolem sebe
jen ne v sobě
díváš-li se - hledáš nebe
těžko jen v tobě

srdce je zakletý anděl
a ve tvém těle
když hledáš, cos našel
lásku či nepřítele?

Michal Zachar
--------------------------------------------------------
Moudré je milovat anděly a vycházet z čerty.



Každý den (everyday)


začínáme zas 
jako každý den
řekla´s vstáváš
ať se milujem
když se vstává
s pocitem krásy
to, že ti dává
náš kus spásy
až když svítá
z tvých očí jas
srdce mi kmitá
až zruší čas
toho, kdo jsi
stvoříme tím
co dáváme si
svým objetím
každý den máš
za co děkovat
vstáváš, usínáš
zkus milovat

Michal Zachar
-------------------------------------------------------------------

Co chceš?



a tak ti říkám
vypni
svý srdce si
skřípni
je to jen tak
že nic
je prostě pak
tak víc
očima uvidíš
nadechni
než jen když
den poslední
postavíš se mu
světlem,
chceš dům
či betlém?

Michal Zachar
.........................................................

Fyzikům nezbývá nic lepšího než chodit s ustaranými tvářemi a smutně si stěžovat, že v pondělí, ve středu a v pátek musejí na světlo hledět jako na vlnu, zatímco v úterý, ve čtvrtek a v sobotu ho berou jako částici. A v neděli se prostě modlí...