Kovbojem

cizincem být ve svém srdci

když může bít bez pomoci

jsi líně nevítaným hostem

uprostřed síní stojíš po sté

z krve bublající řeka Somora

na neplatící je nabitá komora!

stahy pravidelně se opakující

winchester je blíže k líci!

v rachotu střel svého tepu

střílet dříve, ať to nepopletu

zpilovat úderník dnešní noci

být cizincem ve svém srdci?

Michal Zachar

........................................
Petre za její upřímnost

Souměrná

lásko má

jak svítíš

napadáš

mé žíly

jsem  to já

ten, co tě

bral z hloubek

splývání a

ty jsi svá

souměrná

skvělá jen

nezůstaneš

příběhem růží...

nevadí měl

jsem zájem

o tvou kůži

nepokradeš

jsi souměrná

od nikud nikam

jsem stále sám

Michal Zachar

................................

Láska je bytím, ke kterému
existuje jen jeden přístup,
jen jedny dveře.
Ty se dají otevřít pouze zevnitř,
nikoli vylomit zvenčí. 

Zavři oči

zavři oči má lásko

chci ti dát jen polibek

v očích máš zář jasnou

že by nezůstalo u kytek

zavři oči má lásko

je to, co já dobře vím

jsi tou poslední spásou

a tak navždy odcházím

zavři oči má lásko

sbohem se dává líp

když na očí s páskou

vytryskne palebný klid

Michal Zachar

.........................................

Řeči lásky naslouchej celým srdcem,

jinak uslyšíš jen šepot slov...

Skříň

autista jsem osamocený

neznám pojem zmámený

když hladila ruka tvá dál

nevím, že jsem nepoznal

a tak si říkám, co, že jsem

když neznámé mít dotykem

dívám se na sebe - skříň

je tu všude jako můj splín

a jako zavřený v ráji nechci

opustit skříň, souhlasně křehcí

má podoba není má skříň

kdo jsem já a kdo je míň?

Michal Zachar

..............................................

To, co považujeme za pravdu, je výsledkem toho,
jak vnímáme svět našimi pěti smysly.
Smiřme se s faktem, že každý se
v daný moment chová tak, jak nejlépe umí.

Hvězda

kde kráčíš

má hvězdo?

když tančíš

je mi tak těsno

kam se mám

vydat pro tebe?

nejsem tu sám

co myslí na nebe

vyjdi ven

a dostávám

jasem oslepen

na zemi zůstávám

Michal Zachar

............................

Každý jsme anděl s jedním křídlem.
Abychom mohli vzlétnout, musíme se obejmout.

Simple man - JEDNO DUŠE

jednoduše se lehce říká

vlastním slovem, že tak kluše

je to všechno jedna klika

že to jde z jedné naší duše

jednoduchým život není

ale stát se klidně může

když spoléháme na znamení

nevidíme ženy ani muže

nevnímáme, že jedno je

kolik si vezmem z naší nůše

a to nám nedá pokoje

kolik je vlastně jednoduše?

kolik váží duše, byť je jedna?

nežijme složitě, ať srdci sluší

jednoduše krásně neposedná

radost tak, že jde to i jednoduše

Michal Zachar

................................................

Františkovi.... Leošovi... jeanjean...

Vítr ve větru

i když odliješ se ve zlatě

nenecháš jasný otisk

duši, která hledá tě

nocí moře nálezů i ztrát

zbyde jen dotisk

knihy, co nechal adresát

jsme celí skoro dospěle

nakonec máš sny

které jsou štěstím veselé

a listujem tím seznamem

který tvrdí, že ví

že se vlastně neznáme

Michal Zachar

.................................

"Přítel, to je někdo, kdo zná píseň ve tvém srdci 

a dokáže ti ji zazpívat, když jsi, ty sám zapomněl slova."

Na paměť všech přátel, kterým ještě můžeme zpívat.

Rodinné fotky

smějící uzlíček...

svírající paže...

chechtací balíček

tvářící se blaze...

na klíně tančí...

bez viny ztrát...

a klidně jančí...

16 kilo, 50...

klid ruší smích...

tváří zlobivých...

jsi krásno v nich...

fotek rodinných...

Michal Zachar

........................................

Všem dětem, které nám připomínají, jací jsme...

Valčík za zdí

plujeme v mořích náhod

než shořím, hledám návod

shledávám děs z bolesti

očekávám i směs neřesti

spojenou s tvou touhou

a usmýkán tmou pouhou

padáme ze zdi dál světem

dýcháme, merci těm dětem

rozbíjíte zdi, co nás tvoří

jsme tolik zlí, když se boří?

tančete snadný krok k suti

kráčejte vnadným nesehnutí

náš waltz už hrají trumpetou

a ti, kdo bránu znají, se nepletou

Michal Zachar

........................................

Nemůžeme změnit minulost, ale můžeme
vnímat její stopy a akceptovat ji.

Robotkám

chtěl jsem ti toho tolik říct

až zalyká se krk

teď jenom koukám na měsíc

nos jenom tiše frk

když sklouznou tvoje šaty

do představy podob

kdo zadržuje utržené chlapy

když jim teče do bot?

jaká ideální žena je pro nás

jen trochu jiná?

jsi jako navolený rozhlas

deux ex machina

Michal Zachar

........................................

Život je boj? Tak se tu všichni pozabíjejte
a já bych z dovolením prošla...

Almeria (zas vyrážíme...)

vteřiny ženoucí hmotu

nesou náš čas

dojdeš-li na golgotu

zastavíš sebe v nás

vesmírem letí prach

odnikud nikam a dál

nesmírném v tmách

možná se bůh pousmál

otevři duši skvoucí

dveře, co zas hledám

jsi stéblo pro tonoucí

jdi rovnou a sám

Michal Zachar

...................................

Problém spočívá v tom, že se až příliš
 mnoho lidí pokouší být někým jiným
 místo toho, aby byli sami sebou.

Tanečník rok

koncept uložen

do paměti stroje

změnám umožněn

ty jsi láska zdroje...

na banket světa

spěchám ustrojen

svěží až běda

možná i navoněn

upoután svými

sny do reality dne

uznán patřičnými

že všechno lze...

taneční krok

vystoupil z řad

to zas bude rok

tak jedem hrát...

Michal Zachar

..............................

Existuje jen jediný způsob, jak si poradit s životem, 

a to najít onen soubor hodnot, 

které nepodléhají módním trendům, 

které se nikdy nemění a budou 

neustále rodit ovoce v tom smyslu, 

že nám i uprostřed velice nejistého 

světa přinesou klid, zdraví a jistotu.

Poděkování všem, kdo mi komentovali mé básničky...

• Moc diky za tve radky, budu se divat. Jeste nevim, jake jsou moje oci, ale budu se divat...
• Jo, mas pravdu, že jsem se nekdy nemodlila taky. Ale to clovek pochopi az je nekde jinde
• Hi, I liked your blog its my first time here! If you are interested...
• Hey, you have a great blog here! I'm definitely going to bookmark you!
• Wow amaizingly beautiful words and lines...
• I was about to cry man...
• you made me remeber one dear person to me that I lost 4 months ago...and I felt so sad again remebering everything all over..Iam sure that your father now is very happy , because he had such a great son as you...I'm sure that he has a big smile on his face now and that he is resting in peace in heaven...Let him rest in peace ...God bless you...beautiful job..
• NESKUTEČNĚ NÁDHERNÝ..
• Well yes smile is the most beautiful thing in life...It is the cheapest thing and at the same time the most expensive thing that we cannot pay any amount of money to buy it...But unfortunately very few people know how to smile...how to make their face even more beautiful with a smile...And unfortunately they don't appreciate or even know the meaning and the value of a smile until they CRY...Thank you for those beautiful words...And to you all people I say: Hey (KEEP SMILING)...
• Hello. This post is likeable, and your blog is very interesting, congratulations :-). I will add in my blogroll =)
• Jde o to vyjádřit to, co je vyjádřitelné jenom těžko. Je neskutečný, s jakou lehkostí vyjadřuješ to, co mě trápí celý život. Gratuluji. A díky...Dekon
• Jsi anděl...
• I like the way you wrote this kind of blog.
• The nice thing with this blog is, its very awsome when it comes to there topic.
• Máš to skvěle sladěný, myslím, že málokdy jsem viděl něco podobnýho. Tak ať se ti daří. Giorgo
• Well well well......
• Hello, I like this blog. Sorry not write more, but my English is not good. A hug from Portugal
• ...taky se snažím překročit svůj stín, váš zájem mě potěšil, hned to pošmourný nedělní ráno vypadá o něco líp...díky Pavel Bergr
• ...Ta je skutečně nádherná :c) Lenka
• Nic hezciho jsem v den mych narozenin dostat nemohla. Krasny. Dekuji Michale. Andrea
• I lick your blog. I'm waiting for your new posts.
• WAW.....NO TEDY!!To jsi mě velmi mile překvapil...krásné,moc krásné....Jana
• vynikající
• neuvěřitelné . . .
• bravo
• Moooc krásné . . .
• OKAMŽIK,kdy ti dojdou slova né proto,že není co říct, ale proto,že nemůžeš . . .OKAMŽIK,kdy se srdce,jakoby zastaví. . . naskočí a začne bít jako zvon.To nezažiješ kdekoli. TADY ANO

Děkuji všem svým komentátorům za jejich vyjádření. Vážím si jich. A moc.

Michal

Učitelům života

jak dlouhou rukou

jsem po lásce sáh

i když se zárukou

měl jsem strach

co vlastně znamenají

ta slova, že MY jsme

světu se možná zdají

až příliš nápadné

co, ale říká ruka tvá

bouřící se tiše mojí

jsou skály, že je tma?

my hrajeme hru svojí!

kdyby si nota řekla

já sama hudbu nedělám!

a kdyby slova tekla

jedno je prý klam!

a když kámen spadne

že tak nepostaví zeď!

a kapka nedosáhne

v tok řeky hned teď!

obilné zrno si vzdechlo

jak samo oseju si lán?

mému projevu neuteklo

jedna láska, že je klam!

ale bez té tvé jediné není

symfonie, kniha ani dům

bez kapky oceánu snění

obilní pole zrn zázrakům

a když řekneš, že tvá

láska není ani trochu MY

ne ani trochu upřímná

nikdy bys nežil těmito dny

člověče, čím jsi vyjimečný

všichni, potřebujem tebe

tam, kde jsi, buď jedinečný

ať ti náš dar srdce tepe

Michal Zachar

.........................................

… Milovat znamená vstoupit k druhému,
pokud ti otevře branku do své tajné zahrady,
kde v úžasu zašeptáš:
To jsi tedy "ty"?

Kronikář

z písniček běhá mráz

a sníh je zase pryč

možná, že s lidmi snáz

ze chtění, že bude chtíč

když někdo sebe opouští

aby se vydal zas a znova

tak klidně třeba na poušti

běžíš i s nohama od olova

co zůstane mi v paměti

jen obludy s "tou" pravdou

miluji tě v srdci vzápětí

svobodu napětí ti kradou

Michal Zachar

...........................................

Leošovi a tomu, co je...

Juliet...

jak vnímám se sám

čím přispěchám

víru událostí

pyšný autogram

nejde klam

vložit zlostí

jsou dny spánku

které sténají

napnutím

zavírám schránku

oči šeptají

zalknutím

vzpomínky lžou

mozku rády

s vidinou

opouštěn tmou

k světu zády

nevinnou

čekání na lístek

vzdává klid

nádraží

splývání bolístek

bolí v nich

odrážím

Michal Zachar

..........................................

k poctě kapele Futurum a Romanu Dragounovi zvlášť

a taky Lence...

My way IV.

Abych se každým dnem

netřásl ve svitu lásky.

A víc se stával člověkem,

odpovědi znal na otázky.

Nebyl jsem tím vším,

kdo se vždy přizpůsobí.

Já to už dávno vím

a tebe to neozdobí.

Milovat není vybrat si,

co chci si z tebe vzít.

Neumím poručit ani počasí.

Vím, co ze mně můžeš mít.

A teď jen vědět komu.

Je nutné pořád bojovat?

My chceme k sobě domů?

Kdo z nás umí milovat?

Michal Zachar
..............................................

Milovat znamená chtít vší silou dobro druhého,
a to dokonce víc než dobro vlastní,
a dělat všechno pro to, aby milovaný rostl
a později se plně rozvinul.
Aby se každým dnem víc stával člověkem,
jakým má být, a ne někým,
koho chceš přizpůsobovat představám
ze svých snů.

Šlápoty

Sníh mě vždy učí,

hledat si nové z cest.

I když občas mučí,

že jej musím i smést.

Do polí sněhu mám,

vložit totiž své stopy.

A jsem na to sám,

co možná nepochopí.

Nevidíš nic než bílou,

pláň mrznoucích slzí.

Z tváře, co je tak milou.

Promiň, teď není brzy.

Šlápnutím udáváš směr.

Poselství rozpustí úsvit!

Na jih nebo na sever?

Neváhat, stačí jen jít...

Michal Zachar

------------------------

Ať nám svým životem dokazují:
že jedinou řečí lásky není řeč těla,
protože tělo jednou zmlkne,
zatímco srdce bude zpívat věčně,
že život může být koneckonců darován
jinak než v těle
a že každá existence je plodná v té míře,
v jaké je prodchnuta láskou.