nejde už takhle dál žít napořád
stejně, jak čeká společnost
kdo z nás je hodný a kdo neřád
skáču z myšlenek pro radost
chutnáme s drogou přijetí
úspěch je dotáhnout to daleko
nebo být v novinách vzápětí
být šéfem nejen nad Seinou
když toužíme po své droze
a nikdo nepřizná si závislost
psi připoutaní řetězem k noze
podupává do taktu, že nemá dost
pravdivé peklo jsou ostatní lidé
a lež ztratila kabát s převlečníkem
chovejte se líp, nejlépe neubyde
chovají se ti, co zbláznily se smíchem
závidím zvířatům, co nemají rozum
co nehodnotí sami sebe metrem
etikety, která teď hraje pozérům
co neběhají s děravým svetrem
když nevím, kam už s tím jít
tančete na hudbu, které máte dost
vždyť nemusíme sami sebe bít
a tvrdit, že přeci nám jde o radost
Michal Zachar
..............................................
Davidovi
Strach z utrpení je horší než utrpení samo.
A žádné srdce nikdy netrpělo,
když se vydalo hledat své sny.
