Čekárna na EKG

Přijali za své rozhodnutí.

A možná s povděkem.

Že je na nic to plutí.

Řekou, co nesjedem.

Složili pádla a taky ruce.

Když spadlí do klína.

Přesně po záruce.

Život nějak nespíná.

Směřovat kroky, když.

Nohy neposlechnou hlavu.

Zachvět se už smíš.

Očí křičí, jsem v právu.

A bolesti plná je malá.

Místnost i tvá hlava.

Řeka, co není zdravá.

V zdech, kde se nesedává.

Rádi i neradi berou.

A říkají si, že vlastně.

Když za kliku skvělou.

Zatáhnou a dost neštastně.

Vnímají života světy.

Jak vysoko je cíl?

A nikdo z nich už neuletí.

Sobě nedají dost sil...

Michal Zachar

------------------------------

všem, kteří věří, že stáří není věc těla, ale ducha

Všímavým

když oči vidí řeku, tam, kde neteče

popotáhneš deku, sen ti však uteče

v závojích uléháš, dýcháš z brokátu

pochybuješ a nálézáš, chvíli na tátu

i my máme právo pochybit i zavrhnout

náš rod je právo údělu nezapomenout

tak jsi viděl zázrak, řeku, co neteče

realita je na frak, chyť ji nežli uteče

Michal Zachar

....................................

všem setkáním třetího druhu a Petrovi

Studna

silou trápení, vzýváme své

muka snažení, o to netrápit se

voda zkoušek, stoupá po okraj

chceš doušek a vzplane stáj

koní, co nechodí ke studni pít

hoď lásku do vody uzdravíš snít

roky tu čekáš na svobodu

stačí, že teď máš čistou vodu

Michal Zachar

........................................

Kdo čistí ve vašich studních?

Odpovědi III.

Byl jsem mladý a slivovice.

Teď, když ohlížím se zpět.

Modlitba, co šla do palice.

Bože dej, mi sílu změnit svět.

Po polovině života završil.

A nezměnil ani jednu duši.

Modlil se za rodinu a byl.

Ochráncem aniž, kdo tušil.

Teď jsem zase starší a dny?

To občas vídám dveře do nebe.

Kratší jsou a má modlitba zní:

Dej mi sílu, změnit se sám pro sebe.

Michal Zachar

Máslo na lásku

V tlukotu srdce

neslyšíš hlásky

dýcháš jen prudce

malou porci lásky

milujem zřídka

tak jako chleba

uvnitř je střídka

tak trochu bledá

med a chleba

dáváme sázku

co je ještě třeba?

máslo na lásku?

Michal Zachar

Plamenem vody

Jsem plamen vody.

Co chutná životem.

Svlažuje ty plody.

Visící nad plotem.

Jak dýchá kapka?

V dlani tvé sedící.

Jsi srdcem laskán.

Co rodí se na líci.

Pijeme sami sebe.

Je ta voda dobrá?

Pod hladinou zebe.

Křišťálově modrá.

Jsem ohnivá voda.

Ve studní života.

Když ji někdo podá.

Uhasne golgotha.

Můj pramen hoří.

Touhou nechat se pít.

Rty se dotknou.

A přinesou klid.

Michal Zachar

------------------------

Kdo nechává své rty žíznit?

Nejmenší cukrárna

dneska je den

opouštíš, osmělíš

své sny v jeden

jsi dospělý

jak chutná 

den, kdy tvá

bolest smutná

už není nutná?

pamatuj si

jak jsme sešli

kde jsou rysy

a my jsme věční?

jsou místa

kde svých pár

chvil jsi si jistá

že láska je dar

dávám ti dlaň

a ty jsi užaslá

že kavárna naň

vejde se překrásná

Michal Zachar

........................................

Marice Gombitové

The white crow

VRÁNOU JSI BYLA

NECHTĚNÁ SVÝMI

SPANILE BÍLÁ

MEZI ČERNÝMI

SKONČILA RÁNA

VŽDY PLNÁ OBAV

DOBRÁ JSI BRÁNA

DLE POČTU PONRAV?

JAK LETÍ BÍLÁ?

A JAK I ČERNÁ?

JEN TVOJE SÍLA 

BYLA TI VĚRNÁ

JINÁ JSI BYLA

NECHTĚJ TĚ SNÉST

FURT STEJNÝ PŘÍPAD

AMARE VIDERE EST!

Michal Zachar

...................................

všem, kdo se nechtějí za každou cenu lišit a už tím jsou jiní

Distorted love

rovnou váhu hledám už roky

nechci snahu, chci pokroky

k vážení všech duší, práce nelehká

aniž, kdo tuší, hledám člověka

jsou totiž lidi, co neváží nic

kdo vidí nevraživost, nenávist?

když ji najdou, přiškočí kilo dvě

hledáš-li pravdou, srdce laskavé

když nenajdou, ocenit musím sám

jinak nezačnou, show výpravnou mám

polepit cedulku, já málem zapomněl

podepsat zásilku - archanděl Michael

Michal Zachar

........................................

inspirováno obrázkem Lucie Filimon

Nadsázka

neumím zázraky

ale co je zázrak?

vyletět nad mraky?

spravit si náš zrak?

pohladit bolest dlaní

co umí dávat lásku

a drsnou kůži saní

vyhladit do oblázků?

jsme někým, to MY

umíme taky sobě

chtít najít kameny

co nehladíme k zlobě?

dáváme si oblázky

a nebo radši chceme

žít trochu z nadsázky

toho, co dobudeme?

Michal Zachar
----------------------------------
co rozdáváme? ohlazené kameny
nebo kameny hladíme své blízké k bolesti?

obrázek od Jaroslavy Fišerové je z Galerie V- ATELIER

Šrotovné aneb národem k sobě...

No comment...

Zen

když dáváš stranou sebe

a tišíš hladiny svých přání

nečekáš pomoc z nebe

a ani nedíváš se za ní...

opravdové ticho nesnadně

se láká do duše, kde není klid

žijem asi moc příkladně

ale když já neumím to líp...

ať chceš a nebo se jen snažíš

jdem stále se záští, nenávistí

asi to byl jen sám Ježíš

kdo zvítězil láskou nad spisky

o nic méně přesvědčení ve mně

že existovat bez tohoto míru

je osoba nenaplněná zevně

kde nechal ten tesař tu díru?

Michal Zachar

Wolf Rain

když poraní tě láska odvržená

je jedno zda muž či žena

jsou tvoje dny něčím jiné

a tvé sny tak rozpustilé

zůstávají v těch dnech

jen tak ve čtyřech zdech

bojíš se ze dveří vycházení

bojíš se přijmout pohlazení

bojíš se další bolesti, co křičí

když tvá ostatní srdce mlčí

všechny svá srdce do jednoho

dej a všechno je povidlovo

máš svůj smysl života v štěstí

štěstí těch druhých, ale ne pěstí

a když nejde postarat se o ně

ani jedním srdcem tě nedostane

ani segafredo, abys jim ublížil

to je moje krédo, pro to jsem tu žil

Michal Zachar

.......................................................

pro mého kamaráda Petra na motivy písně kapely Rammstein,
o které řekl, že na ni nikdo básničku napsat nemůže

Kolikrát

A jednou jsem zažil.

Až jednou aniž chtěl.

A jednou dostal napít.

Až jednou víc než měl.

A dvakrát líbal dítě.

Až dvakrát řekl jdem.

A dvakrát viděl sytě.

Až dvakrát za sbohem.

A třikrát jsem směl.

Až třikrát vidět víru.

A třikrát zapomněl.

Až třikrát poznat míru.

Až po čtvrté se rodím.

Až po čtvrté jdu spát.

A po čtvrté se hodím.

Až po čtvrté znám řád.

A po páté jsem doma.

Až po páté jsem syt.

A kdo našel, co má.

Až ten ví, jak chce žít.

Michal Zachar

...............................................

všem Františkům a Františkám (i františkánům),
 i to těm, co už nevoní ani na vánoce...

Já vím, co mi chceš říct...

když rozplyne se temnota

a ty překonáš i smrt

tak víš, co je to slepota

a život pádí jako chrt

kdo sám je před svým

zrakem uchován celý

kdo nepodlehá tvým

přáním pustit si decibely

života blíž než je zdrávo

ztrácíme v sobě souzvuk

hledáme místo něj právo

akord lásky nedal ani muk

a já jsem holka, ty jsi kluk

svůj akord života hrajem

neříkej mi prosím ani muk
chceš přeci poznat chuť ráje

Michal Zachar
..............................................
autorem fotografie je Petr Bokvaj - www.bokvaj.cz

Sedím si na uhláku...

zalykáš se mnou

splývajíc s tmou

a jedeš si dál a dál

sám bych se tady bál

stvoření srdce je

spojením koleje

zástávky možná taky

srazí se všechny vlaky

na zemi vzdálenou

ví Bůh, né spálenou

přijede noční vlak

naskoč si na uhlák

zástávek touha

hrstka je pouhá

láska a malá naděje

uhlí je než dojedem

Michal Zachar

..........................................

všem, kdo jedou jedním vlakem

S něžná sova

NESLYŠNĚ LETÍCÍ

MÝM ŽIVOTEM

VZPURNÁ I TRPÍCÍ

NĚKDY I ZA PLOTEM

BÍLÁ JAK PEŘINA

SNĚHU ZÁVĚJE

KDYŽ KONČÍŠ ZAČÍNÁ

JEŠTĚ SE USMĚJE

STÁLÁ S PŮLNOCÍ

VŽDY CHCE BDÍT

PŘILETÍ S POMOCÍ

DĚLAT TI KLID

KROUŽÍCÍ LESEM

VZPOMÍNEK ZNOVA

LOVÍ TY S DĚSEM

TVÁ SNĚŽNÁ SOVA

Michal Zachar

--------------------

Velikonoce, všem ženám, které procházejí našimi životy.
My si o těchto svátcích všímáme, že se nám zase narodil chlap.
No bóže, no. To je toho.
Kolik životů nám darovaly ženy kolem nás?

Tikání

tep tiká tempem

hodin zrychlených

svlékl jsem květen

z bílých jabloní

pohlazení z rukou

hladivých až běda

chvíli být tak slukou

co se chytit nedá

letět jen tak výš

a tvůj úsměv hledat

křičet když neslyšíš

svíci bláznům nedat

zářit pro tu chvíli

hledat vhodné dárce

toho, že jsme byli

na blízko i v dálce

Michal Zachar

.................................

no comment