Zaklínám snové obrazy

tvým ústům

zaklínám svou lásku

jak malíř v půstu

odpovídám na otázku

jsi celá nebo

jen tak trochu milá

ruka, co sebou

trhla, když tys usměvavá

našla jsi to

co jiní nedostanou

a nevzdala to

a nezůstala stranou

ty moje obrazy

jsou všechny snové

a uvěřit jim zamrazí

jsou však všechny tvoje

Michal Zachar

............................

všem malířům + kontakt na autora obrázku

Nedokážu věřit

nedokážu věřit

věřit tomu, co mě učí

neschopen změřit

jak ten, co dává rozhodnutí...

nedokážu žít

aniž neporuším pravidla

možná chci jen snít

jak by přetekla stavidla ?

moje duše

chce poznat spásu

a srdce zběsile kluše

lze nevidět vší krásu ?

radost ze všeho

co jsem, kdy učinil

to je odpověď od něho

ať už jsem jakýkoliv byl...

určitě milejší je

poctivost nežli víra tady

určitě důležitější je, že milujem

než to, že vybočujem z řady...

Michal Zachar

......................................
všem, co dýchají za ty druhé

So far away

když nemůžeš brečet

po probdělé noci

zda-li stát či klečet

a hledáš už jen pocit

lásky, která uletěla

když zbyla jenom těla

nezašeptáš, jsi skvělá

jen trochu nedospělá

vidíme jen to, co chceme

neslyšíme druhé dlaně

spát už spolu nemůžeme

životem dál odhodlaně?

MZ

...............................................

Když nejsi s tím, koho miluješ, miluj toho s kým jsi. 

Dokud ten, kterého miluješ, nepřijde na to, s kým jsi.

S láskou ubíhá čas, s časem ubývá láska...

Sweet Sacrifice (Modlitba)

VŠEMOCNÁ LÁSKO

PROSÍME O MILOST

DEJ AŤ TĚ NIKDY

NIKDO NEMÁ DOST

JSI DÁVANÁ BRANÁ

KRÁSNÁ BEZMOCI

JSI SVĚTLEM RÁNA

A TMOU DO NOCI

A HLASEM MÍRU

ZPÍVEJ NAD VĚKY

JSI SPÁSOU K DÍLU

STVOŘIT ČLOVĚKY

Michal Zachar

................................

Rozdělení člověka

Všem nám řekli.

Vstaň člověče!

A buď na věky!

Co ti uteče?

V ráji světlo.

Peklo nebylo.

Vše se hnětlo.

Aby ubylo...

Lásky sdílení.

A vidíš hada.

Rozumu trápení.

Má ho ráda?

Napadlo muže.

Co nebyl nadán.

A z člověka růže.

Je Eva a Adam.

Michal Zachar

...........................

všem, kdo věří

Úsvit

jak zjistit stav věcí?

když hledáš úsvit

slunce vstává přeci

a platíme za jeho úklid

hledáme síly na to?

proč vlastně žít

už netřpytí se zlato

stačí prý jen chtít

neplivej do zrcadla

špinavé neodráží nebe

jen bezpráví,  co nedopadla

ne na zem, ale do tebe

 

kdo silnější je?

kámen nebo květina

zrcadlo život přitahuje

a tak se za úsvitu zase začíná...

Michal Zachar

...............................

poděkování

Nothing compares

když už tak jdeš

pralesem života

víš, co doneseš

tam, kde je Golgota

na kříži vztyčen

uspěchanou lůzou

ten, co všem křičel

že láska je můzou

každý, kdo víš

co neseš si sebou

pro oči pravdivý

staň se neposedou

poslechneš život

nebo jen uspěchán

utáhneš v mysli plot

s ničím nevyrovnán

své kříže máme

a ve víře víme

když nepočítáme

že bdíme či spíme?

Michal Zachar

..................................

 věnováno krásné dívce s krásnýma očima

Odpuštění

beru si každou příležitost

kterou mi život nabízí

jen jednou mineš a zlost

nevrátí to, co nezmizí

a někdy třeba nevrátí se

a ty stojíš a nevíš jak

změnit způsob zeptání se?

kdy vrátí se ten bílý pták?

v zobáku s malou snítkou

vyhlásit boj vší rutině

neser se tady s řečí plytkou

změnit se dá i nevinně

životem rychlým ve vteřině

poznáš, kde peklo je i ráj

když ti rozum poradil tak líně

chybu svou jsem udělal

věřím a potkávám své anděly

nebo ďábly s jejich splíny

jen ukázat, co mi život nadělí

mohou jen oni, nikdo jiný

Michal Zachar

.........................................

chyby jsou dobré, když se neopakují

Blue feat Elton John by Maddie

Probuzení ze sna

zrádná chvíle v kouřící

mlze odplouvá po řece

vzbouzíš se vonící

zaseklá kapka, co neteče

a chvíle je mouřenín

HLEDAJÍCÍ světlo tvé dlaně

láska uhasla kamením

co vrháme na spící - "hr na ně"

jsem lásky nesyta

chvějícím srdcem louskám

když usedneš do ticha

těl spletených, jak houska

jsi gejzír, který překypuje

světlem, co vhání sem svit

do očí studní, co navštěvujem

ber živou vodu, ta se dá pít

Michal Zachar

........................................

láskam našim...

Obrazy

když lásku štětcem

nakreslí tvoje ruka

tak staneš se tím hercem

v divadle sem tamťuka

co ťuká, ťuk, ťuk

na plátno své symboly

a ty si říkáš kluk

no snad se mu to zahojí

když kreslíš obrázky

na břehu rybníka

tak maluj dlaní od lásky

a odměna je veliká

ne všichni ti, kdo malují

si svoje štětce perou

tys udělal, že dávájí

lásku čistou a celou

a víme, jak se odrazí?

v očích kolem je tichá

modlitba za tvoje obrazy

dědečku, tys moje pýcha

Michal Zachar

......................................

všem, co malují pro svoje vnučky a nejen pro ně...

Co hledáme u svých učitelů

Odpovědi hledané u svých učitelů.

Kroky, co vkládáme do jejich šlépějí.

Vkládáme na ně role spasitelů.

A chceme v mrazu, ať nás zahřejí.

A to i přes to, že oni učí nás.

Že my život vnímáme si jinak.

Že třeba kopřivou nespálíš mráz.

A vzorce nepochopíš v přítmí kina.

Když vyrovnáš se s jeho těžkostmi.

A vítězstvími a uvidíš jeho kostým.

Vyučování je seznámení s možnostmi.

Učit se je učinit pro sebe něco možným.

Michal Zachar

--------------------

všem absolventům a Andree

Klíč k tajemství

Když na půdě hledáš.

Ten klíč, co odmyká.

Ta tajemství, co nemáš.

Jen prach tě polyká.

Jsi dítě, které poznalo.

Svět bolestí a smutku.

A věří, že by zůstalo.

Štastné bez zármutku.

Jak často hledáme klíč.

Co zavírá nám poklady.

Až jednou upustíš míč.

To láska ti vše napraví.

Teď máš vše i tajemství.

I ty, co tehdy byly pryč.

Dospělost není ztratit panenství.

Láska je ke všemu ten klíč.

Michal Zachar

-----------------------

všem čtenářům knihy Tajemství

Andělská tvář

energie tvého pohledu

kterou jsi mě ozdobila

naráží v drobnohledu

na sklíčka, co mne poranila

střípky maličkých dnů

co vytavila něčí zlost

zaseklé v dřeni pohledů

nejsou nám pro radost

pinzetu, skalpel a laskavá

slova, co čistí tvoji tvář

sem tam i kapka krvavá

z ruky, vytahující zašlou zář

to kapka z krve člověka

jenž neleká se střípků

uvízlá v pleti proseká

cestu ke světlým zítřkům

Michal Zachar

.......................................

všem, co dali do mlýna svou trošku

Srdeční misky

Když dotýkáš se

Dlaní horkou od lásky

Jen zalykáš se

Když prsty najdou oblázky

Na pláži těla

Stavíme hradby z kamene

A nebo skvělá

Je i z písku, vzpomeneš?

A pak náhle příboj

Spláchnul vše, cos postavil

Nikdy žádný výboj

Nezničí záznamy těch chvil

A i kdyby hrom

Proměnil vše ve sklo a písek

Vyrostl jsi v strom

V jedné z tvých srdečních misek

Michal Zachar

..............................................