sobota 31. ledna 2009

Bylo to v sadu


Bylo to v sadu.
A hrálo nebe barvami.
jsem byl pozadu.
A vpředu bylas TY.

Tvá ruka chtěla.
A vábila lovce do lesa.
Tehdy jsi mě měla.
Teď moje srdce neplesá.

Dneska jsou v sadu.
Dvě vzrostlé jabloně.
Sem tam jablka kradu.
A taky reju v záhoně.

Jak krása s citem.
Vloužila touhu do větví.
Teď víš, že s klidem.
V dětech uvidíme MY.

Michal Zachar
..................................
Michaele a Janovi, mým dětem, na které jsem pyšný

Na první dobrou


Na první dobrou.
Jedou někdy i u filmu.
Co ale s života točnou?
V podstatě nikdo neví tu.

Co nutí tváře krabatit?
A do očí si dávat zlost?
A bouchat jako krakatit?
Teď právě přišla lhostejnost.

Je to výchova a nebo vzdor?
Životních rozhodnutí.
Co neptají se na názor.
A tváře do škrabošek nutí?

Když z tváře do tváře.
Podíváš se rovnou.
Tak nehraj si na lháře.
A jdi na první dobrou!

Michal Zachar
...........................................
Zdeňkám a Zdeňkům

Pohádka


když princ si vezme princeznu...
tak málokdo se kněze zeptá...
otče, zda-li čistý je náš dům?
před tím než ty dva sezdáš?

jen málo z toho, co dáváme...
vstříc pohádkovým snům...
prsten a květiny a máváme...
cestám ke všem pokladům...

v přibězích dobro vítězí...
až nakonec zabije se drak!
je v nás však touha spojení?
z života knihy neudělat brak?

Michal Zachar
----------------------
všem pohádkám života

Obchodní centrum


Jak mraky chodíme.
V obchodních domech.
Sraženi deštěm civíme.
A slevy hýbou v kostech.

A někdy se kolem rozsvítí.
Až záře projasní náš mrak.
Když sluneční lidi pro lidi.
Navštíví náš sklopený zrak.

Poznáš je v chuzi, pohledem.
A když jsi nejsi jistý tak.
Mají něco, co mi nesvedem.
Úsměvem rozeženou mrak.

Dívej se kolem lidem do očí.
Ne jenom na etikety slev.
A když se ti hlava zatočí.
Tak vnímej srdce a krev.

Možná, že dnes nekoupíš.
Nic sobě ani těm druhým.
Ať odlesk slunce zachytíš.
Přeji ti a nepatříš k chudým...

Michal Zachar
.........................................
všem, co nám dávají svůj krásný úsměv

Běhání


Dívej se srdcem,
když oslepne ti zrak.
Jsi sobě běžcem,
na dalekou trať.

Na startu nával,
všichni se dívají a tak.
Tos ještě spával,
prsa, břicho, znak.

Pak dostaneš dres,
tretry a k běhu plánek.
Najdeš slovo stres
a s párky stánek.

Komplikace vstávání
na sklonku života a dne.
Jen tu chuť k běhání, 
neztrať během poledne.

Michal Zachar
..................................

čtvrtek 29. ledna 2009

Wall-e



láska je mocná energie
co se nezadýchá
a každý ji nezažije
když nedoslýchá

nadechni svit, co protéká
laskavě tebou i mnou
když dva dělají člověka
volbou svou svobodnou

teče-li proud bez příkras
vnímáním posvěcen
zažiješ vše, co znáš
tvůj svět je naplněn

Michal Zachar
-------------------
všem, co tvoří své světy

Nic nekončí


jak chutná tvuj úsměv
zakousnout hlouběji
nejde bez pomoci
jsi lásky chvalozpěv
příčina všech nadějí
co svítí dál do noci

jdou všechny naděje
kolem nás jednou
nebo i ve dvou?
dřív se i láska vysměje
když nevíš najednou
co řítí se tmou

jeden pohled, co otvírá
brány světa, co znáš
před stou nadějí
všechny bolesti začíná
nádherný pohádkář
zažiješ beznaději

topím se v smutku lásek
co vybředli na povrch
z hlouby zážitků
je těžké snímání masek
aby další neodvrh
motýla na kytku

Michal Zachar
.........................................
věnováno Benjaminu Kurasovi za knihu Mao sexu


Objetí


objímám tu radost
po přijetí polibků
když zvládneš na potřetí
proměnit se na rybku

jsou objetí, která
stojí za to pořád žít
i když to naplnění včera
není totéž, co dřív

žijme si pro objetí
objetí třebas očí a úst
a ptám se, ne už napotřetí
kdy skončíme půst?

Michal Zachar

Obejmout sám sebe


Zrcadlo svojí duše.

Vidím v tvých očích.

A srdce nám kluše.

Jak kůň na lonžích.


Kdo podívá se k sobě?

A pozná, jaký jsi?

Toužíme po podobě.

Poznat, že láska VÍ.


Zrcadlem mojí duše.

Jsem se na chvíli stal.

Ač zní to možná suše.

Jsem rád, žes tam stál.


Michal Zachar
.................................

středa 28. ledna 2009

Laskaví aneb LÁSKA VÍ



Být láskou svým.
Láskám prostým.
Co je právem tvým?
Opakujem po stý.

Vychází z hvězd.
Vždy za úsvitu.
Vrací nás kvést.
Vnímání do blankytu.

Jsme spřízněnci duší.
Těl a dotyků.
Láska nám sluší.
Duším v zákrytu.

Michal Zachar
....................................
Tereze za to, že dvě hodiny jejího života
tak pomohli nejen tomu mému - kontakt

pondělí 26. ledna 2009

Over and out


proti všemu bojujem
aniž víme všechno
další, co jenom jdem
až tam kam nic neuteklo

náš odpor k životu
vzdaluje nás od toho 
co jsme mlčky tu
přijali jako, kdo z koho

namísto strádání a boje
cizinci si přišli
když táhnou další voje
k zápasům své mysli

namísto marného odporu
co v nás životu vadí
dej klidně nohy nahoru
a všimni si, kde tě mají rádi

Michal Zachar
...........................................
nemám ty divočiny moc rád, ale vlastně proč ne,
ono když se to zabalí do veršů...

sobota 24. ledna 2009

Pro radost




pro krásu žít
a snít jeden sen
o tom, že být
lze i v společném
spojení dvou srdcí
a těl, co dostanou
možná i víc porcí
toho, co láskou zvou
když nad sebou
společnou píseň
zaznít dovedou
to, aby jejich tíseň
zmizela s tmou
jenž si naráží
tiše nad hlavou
k hvězdám zápraží
touhou společnou
i pro radost svou

Michal Zachar
....................................

Vzpoura Lycanů


Když vlkodlakem jsi!
Sám v sobě otrokem!
Tak nechceš žít!
Světlem, tmou, úskokem!

Upíři proti tobě!
A míří do krku!
Obojek je k zlobě?
Pomůže k pokroku?

Když už nic nehledáš!
A příjmeš jen to, co je!
Stačí pak otčenáš?
Ke chvilce pokoje?

Nikdy to není řešení!
Žít jen tak v díře!
Jsi ten, co zuby vycení!
Zuby, jak zvíře!

Až příjdou upíři šílení!
Chtějí sbohem ti dát!
Snadné je v díře trápení!
Jsem vlkodlakem rád!

Jak málo stačí!
Klíč k svobodě z pout?
Je nehledat snažší?
Bojuj, chceš-li obejmout!

Michal Zachar
....................................
na motivy filmu UnderworlD a Andree

pátek 23. ledna 2009

Loučení


V noci světla srdcí
nejsou vidět.
Ve dnech, kdy končí
jeden příběh.

Jsou místa světa,
kdes nebyl.
Jsou okamžiky veta,
cos pohřbil.

Jdou paprsky slunce
vstříc dnům.
Kruh uzavřel se
jdeš ke kořenům.

Pohřbíváš-li to, cos viděl
k sobě do očí.
Každý pochopí, že přišel
čas se rozloučit.

Michal Zachar
--------------------
Radaně a všemu, co milovala

Maminkám a tatínkům


Co zůstane v nás?
Během věku?
Zápal, v očích jas?
Spousta vděku?

Jak měníme sebe?
Lžící a nožem?
Zvykem, jenž z nebe,
je listonošem?

Píšeme těly pocity!
A jsou svými!
Tvoříme slovy! I ty!
Až potom činy!

Co dáme do vínku?
Sobě i dětem?
Hodnou maminku?
Uštvanou světem?

Michal Zachar
.............................
všem, kdo věří na zavolání

čtvrtek 22. ledna 2009

Všem svalům mého srdce


všechny svaly mého těla
vším, co je v mém srdci
i když jsi toho tolik chtěla
neumím jít bez pomoci

padáme volným pádem
do výšin svých představ
když sami sebe najdem
skoky srdcí střemhlav

řádem pravdy nahodilé
když poskládáme sliby
o tom, co je černé a bílé
kdo pere ponožky a slipy

spíme si v životech nazí
a dáváme radost golgotě
plaveme v našich vztazích
a umíráme díky dobrotě

jen ta bdělost ve vnímání
až uslyšíš dýchat naše těla
zbavujem sebe zhasínáním
toho, co naše srdce chtěla

Michal Zachar

středa 21. ledna 2009

Zapalovat ohně...


chtěl bych tobě lásko říct
co vlastně, všechno je rozdané
jsme sami jenom s klidem
nevíme, jak naložíme s citem
který se vrací a odléta ne
jsme spolu od jara do léta
ale co podzim a zima?
když jsme si dali to slovo
netušil jsem, jak je to ono
když plašila jsi moje chutě
a ted zním asi taky dutě
jsme si sice dáni světem
máme však, co sobě dát
když už nevíš kudy k dětem
budem si zas síly brát
jsme jen lásky plní snílci
co si spletli svoji cestu
když jsem řekl pro nevěstu
netušil jsem, co zvládne čas
a to asi v žádném z nás
chtěl jsem jen zapalovat ohně
pro život v srdcích hořících
a místo toho pokořil jsem srdce
paradoxně právě to své
když máte srdce bez ohně
a žijete z darů srdcí ostatních
chtějte vidět sebe vlídně
a ostatním neste smích

MZ