neděle 21. prosince 2008

Schody do nebe


když hledáš 
schody do nebe
a nevíš, k výšlapu
se nemáš
studené zazebe
co tam dostanu?

jsou všechny
schody studené
a když ne, tak proč?
stačí-li dech mi
jdu, jdu a ne, že ne,
říkám si, jen skoč...

kam noha
vkročí, kdo myslí
na to, co bude zítra?
život je vzpruha,
že nejen kyslík
chce, ten, co dýchá...

a potkáváš lidi
jdou nahoru a dolů
silným proudem!
každý tě vidí,
umíme se najít spolů
v tom, co chcem?

Michal Zachar
.......................................

středa 17. prosince 2008

Otakárek


řekni mi své jméno
a odpověď máš jemnou
víš své a já taky
co světlo a co mraky

řekni mi své jméno
a stačí mi jen jednou
neplatíš za písmeno
jedno jakou abecedou

řekni mi své jméno
a já ti řeknu taky své
vybral jsem si, kterou
to moje nezklame

řekni mi své jméno
a dýchej na běláska
co na zelí upředeno
to taky může být i láska

MZ

................

pondělí 15. prosince 2008

I když...


Jsou večery, jak lampa,
mihotá svůj plamen,
i když elektrický...

Jsou dny, kdy i santa,
má svůj zájem,
i když nostalgický...

Jsou kapři i jim mrzne,
co nikdy nedoplujou,
i když nechtěli...

Jsou bratři, kterým smrskne
cenu přemrštěnou,
i když rozdělí...

Jsou svátky, kdy srdce
roky zatvrzelá rozmrzají,
i když nesměle...

Jsou lásky, kterým slunce
přiložíš, tak v ohni tají,
i když v kostele...

MZ
...................................................

neděle 14. prosince 2008

Goodbye Milky way...


Je s bohem, co uzavírá?
Hvězdný prach, co vál?
A taky to, co neumírá
a můžeš klidně dál...

Co je to s bohem?
Ať už je jaké je!
V každém pro den
je i noc naděje...

MZ
................................

Komentář k výsledkům ankety ZS 2008

K výsledkům ankety Zlatého slavíka
za rok 2008 jen tolik:

No comment.


Izolace - TAROT


nedávej najevo bolest
ať jsi žena nebo muž
říkala nám pověst
jen tak můžeme být už

uzavíráme své dveře
všem bolestem co jsou
a mrznem na dvoře
v bolestech co jdou

a když je naše bolest
zvláště hluboká až u dna
jak uslyšet srdce šelest
když hluboká je studna?

duhové slzy proudí ke dnu
a lámou ledy v nás
jdi průlomem v ledu
okovy vytáhneme zas

Michal Zachar


sobota 13. prosince 2008

Projekce - TAROT


když vzájemně si hledíme
a hladíme své tváře
vypadáme, že si ladíme
ale jsou to ony nebo snáře?

jsem schopen tu tvou tvář
co zbarvila se duhou nelehce
vidět jasně a bez příkras
a nebo je to jenom projekce?

když plátno před očima
chrlí snímek za snímkem
a ve skutku ten snímek zívá
protože promítač je za oknem

když mysl vytváří tvůj sen
a ty chceš vidět svojí realitu
vypoj si mozek, třeba na týden
a zjistíš kolik světla, kolik stínu...

Michal Zachar

Přijímání - TAROT


naslouchat i tomu co nemá uši?
jsme vládci i s tím, že jsme hluší?
naslouchat znamená zapomenout
jen tehdy si můžeš nevzpomenout

když nedokážem zapomínat na sebe
když předstíráme svoje zájmy
když kýváme hlavami - ano - ne
když předstíráš, ale neposloucháš MY

náš svět je nastavený jako muž
a naslouchání je přitom celá žena
kdo z nás, chce čekat až se nůž
otázky zeptá, kdy budeš rozdělena

nebojme být taky někdy pasivní
i muže nemůže o moc moci urazit
když zjistí, že naslouchání není lascivní
způsob, jak být branou pro cit

MZ
............................
aneb, když se řekne A má se i dodat Z

Uzdravování - TAROT


ne všechna zranění jsou stejná
ne všechny nemoci jsou naše
ale jsou stejně bezejmená
když tryskají z naší duše?

ty si nosíš sebou stíny
i když na tebe nic nečíhá
léčíš si svoje propadliny
hrstkou slibů, co ulpívá

ty si je stále nosíš sebou
i tam, kde nikdo nečíhá
chodíš k nim na zapřenou
do kouta, kde hnije kobliha

ten, kdo je whole, jen celý
může snít o sobě bez ran
nepomáhej svému utrpení
tím, že chceš být zraňován

uvědom si klidně na sedmou
jdi ke kořenům beznaděje
svrhni si hlavu z ramenou
a zkus přijmout vše, co se děje

MZ

Sen - TAROT


všichni říkali to samé
sami přicházíme na svět
a jako poupě nežli plané
rozvine se na květ

myšlenka na to stát sami
proti světu je dost bolavá
tak jako vůně omamného květu
je i samota tvá dost měňavá

svou samotu utopit chcem
ve vztahu, tu k otci či bohu
a nebo oba navzájem
a nikdo neřekl nám mohu

mít rád, ale ne proto
že chci nebýt sám
díváš se do tváří a na to
že v nich svou taky mám

není druhá polovina duše
jak květy a básníci slibují
jen dvě půlky tveho srdce
co ze samoty se milují

nikdo nemá za povinnost
nosit mi moje štěstí pod nos
ani nemůže, i kdyby chtěl
laska není zavislostí na kost

i kdybych do morku ji chtěl
laska je skutečná až tehdy
když nahradí závislost, cos měl
co bude s dnem, když setmí?

láska je rozdávání hodná
když ve mně má své kořeny
laska je pro lidi ta vhodná
když slyšíš ani já či ty, ale MY

Michal Zachar
...................................................
Paulovi a všem, kdo chtějí rozdávat lásku za sebe a své sny

pátek 12. prosince 2008

Dva břehy


netrapte smutkem svoji duši
to ani v čase srocení
vždyť smutek slzám málo sluší
spíš radost slzu ocení

a v tělech, k nimž jsme hluší
je vody jenom 5 litrů a dost
srdce má v sobě ocel kuší
tak stejně tluče pro radost

změníme v sobě slzy smutku
a nebudou už nikdy zvaný host
kdo by chtěl lkát po zármutku
ať vezme z misky psovi kost

MZ
........................................................
všem rybičkám

Vzkazy


vzkazy psané rukou
z kury zalité smůlou
jdou ven, aby řekli
třeba nebuď vzteklý

na stromech je rosa ranní
se slzy z našich přání
co vyrytá jsou námi
a vzdáváme se sami

vzdáváme se však 
a nebo probudí se drak?
co spálí naše slzy
že bylo to moc brzy?

MZ
----------------------------
všem skálám (Petrům), díky kterým rostou takhle krásné borovice


čtvrtek 11. prosince 2008

Gatekeeper


všechny, kdo vešli
do tvých bran
uvítej chlebem a solí
jsou všichni sešlí
a energie z ran
utíká pryč a bolí
všem podej ruku
a usmívej se na ně 
možná jako blázen
važ si i smutku
co odevzdají bráně 
a radost pošli na zem
vstupují bosí pryč
od pořádku davu
co je ještě straší
a našli klíč 
jak odemknout hlavu
a říci si, jste naši
vzdálenost ke štěstí
se silně prolomila
když otevíráš srdce
nedbej nic na zvěsti
že zbyde ti jen nula
na pravé straně sloupce

MZ
-------------
otvírej srdce své
všem, kdo chtějí vejít
protože stát v samotě
dokáže jen prevít