létáme v oblacích a hlavami u země
šíleně hledáme kudy vedou naše zdi
bavit se dovedem jen ne o naší ceně
a nevím, kdo překročit je vlastně smí
chodíme jako ty malé obrněné hrady
s příkopy, na stráži u dveří dva draci
z hradeb si rychle na skok do zahrady
dáváme rande s tím, kdo se sem vrací
stavíme slova a nespouštíme mosty
až kolem se z vody slz mlha zvedá
tak slepý naráží další člověk už po stý
do srdce se stejnou barvou, co je šedá
chodíme obtíženi vším, co neumíme
a přitom chceme, aby slunce hřálo
a my neviděli, co vlastně vymodlíme
do ticha stromů, šeptáme své haló?