naříkám, ležící do ticha
já nedýchám, bežící do břicha
proklínám, tu vzdálenost
k vagínám, co nikdy nemaj dost
zhasínám, bez plamene
a hodinám říkám nezapomene?
přijímám se, svou touhu
objímám se, čtou mě mému Bohu
zatínám, se naproti dešti
zaklínám, despoti, kdo to tu třeští?
sahám si tam, kde drhne
dostávám sám úplné zatmění srdce