zase jsem spadl z větve stromu
života, co lákal k sobě šeptajíc
a já na třešně jsem dostal chuť
volným pádem letím zase domů
můj hlad po lásce si had líbajíc
kousnul do všech ochraných lhůt
polibek země postříkaný blátem
a z dlaní místo třešní teče krev
tvá ruka konejší tu bolest, pane
lidi trhaj ovoce zakázané pádem
stoupnou si k tomu třeba na rakev
kdo padl, když nekradl, zas vstane
