do srdce se nevejde reprodukce míst
co jsme navštívili bez chuti a lásky
jak želvy, co chtějí zelný lístek sníst
poškrábat na krunýři, viditelné vrásky
míváme svůj svět nezaplněný hříchy
kde fouká vítr jenom lehce přes noc
a kostkou nehodíš ani sudý ani lichý
a udělat jeden krok v písku už je moc
hladová skutečnost požírá svoje děti
až tak, že se i želvy zastavují v běhu
neotvíráme oči a žijem jen po paměti
ztrácíš jediné, cos hledal člověče, něhu
