Tančící bublinky

láska je zatmění šílené noci

kůže perlí se hvězdami nebe

voníš mi a jen bez pomoci

v tobě našel jsem zase sebe

stojíme si pod sluncem tmy

naše oči schováváme stínem

hluboko uvnitř kvasilo, kdy?

a stáváš se šumivým vínem

všechny bublinky jdou pryč

stoupají společně na hladinu

že z bezmoci vyplaval klíč

lásko, nehrajem si na hrdinu

popadnem kousíček chleba

namočit do vína a tiše sníst

ze tmy ještě světlem slepá

život je kniha a chceme číst

Do konce času

někdy jsou slova na přítěž, stačí doteky
život se pod věčností pomalu stmívá
ač nejsem Alaladin, tam v dálce daleký
i kdybych umřel, zůstaneš ve mě živá

říká se, že věčnost smrti začíná láskou
když žiješ pomalu, jen po sekundách

navždycky je dech tvůj mou poukázkou
k hostině na níž si nikdo nepochutná

a tak se dáváme do tance, co nekončí
včera možná mi chyběla tvá pokora
ruka tvá pohyby srdce srdcem dokončí
z atomů skládá se zítřek jako opora

v náručí tisknout dokud zas neuvěříme
že nikdo neumřel, dokud se ještě zpívá
nazí nežli odejdem ještě se zapotíme
i kdybych umřel, zůstaneš ve mě živá

Run

poslední kapky spadly

a prach ze zvířených těl

proč nám ty lásky vadly?

kdo přišel a kdo uletěl?

otázky tanečních kroků

co v srdci volí melodie

mé rty na tvém boku

takhle se nikdo neopije

tančíme pocitem hrůzy

strachu toho, co přinese

a tak zbavuji tě blůzy

a srdce k srdci přilne se