Poprchává

dnes zase začnou zpívat

ty zvony v srdci mém

jdeme jako lidi splývat

v proudu slz zoufalém

a někdy se i láska chvěje

že třeba světlo neuslyší

někdy je tlukot z beznaděje

hry koček s malou myší

a zas je zvláštní smutno

žebravých mžiků bez lásky

z koček aniž by bylo nutno

zbylo pár chlupů a ocásky

a tak si na hladině hrají

světlo s tmou a poprchává

v slzách se myši vzdají

to láska byla vždy naléhavá

tátovi

Cesta pro tátu

Když nejsi a já hledám spojení.

 Venku ze svých bran.

Tak čekám, že velení.

Rozkaz bude mi znám.

Až potom v krátkém příměří.

Došla mi slova i slzy.

Jen se zešeří.

A odešel´s tak brzy.

Nezvykám, nic si nezvykám.

A ani jestli ji najdeš.

Každý jdeme sám.

S tou láskou ať dojdeš.

Michal Zachar
-----------------------
tátovi

Shalom Zachar

Nestačil jsem chytit tvuj život do dlaní.
Moje srdce je teď první v rodu.
A tak mě to tak trochu pohání.
Jak přijdeš o svobodu...

Když jsem se narodil neměl jsem nic.
Jen tvoje jméno a k tomu líc.
Strávil jsem pár let prost od všech pranic
A ještě pozděj býval jsem panic....

Až když jsi zakašlal a dech byl tak hrubý,
vypadlo panictví troubovi z huby.
Neměl jsem na výběr, předal jsi žezlo.
Vládnout je umění, víc než by se sneslo...

Závojem myšlenek probírán v sobě.
Jak je to přetěžký být prvním v rodě.
Ty jsi mne opustil a já tě posílím.
Zítra tě táto můj naposled rozptýlím...

A až si tvůj popel tiše sedne do trávy,
chci ti slíbit, že tě vždycky pozdravím.

Shalom

Muj drahý táto...

Co sem ti to vlastně chtěl ještě říct? A nestihnul jsem to...
Že jsem moc rád, že jsi byl můj táta.
Že jsem naschvál nikdy nezlobil - jenom, když jsem chtěl, aby sis mně všimnul.
Že jsem vždy obdivoval tvou zručnost a preciznost. I přes to, že jsi makal na soustruhu jsi měl cit v rukou a nejenom v rukou. To bych tady jinak nebyl...
A taky, jak jsi uměl mluvit s rybičkami v akváriu. To sem ti moc záviděl.
Jak jsi uměl mluvit beze slov. Takovou hloubku moudrosti jako ve tvých očích jsem skoro nikde jinde neviděl.
Měl jsi moc pochopit lidi kolem sebe a nikdy jsi ji nezneužil.
A i když dneska už není nějak nikdo, kdo by ti to potvrdil - taky, jak jsi uměl držet slovo. To především.
Držel jsi ho až do dnešního dne 4. 6. 2007 do 13.15.
Děkuju ti za to, že jsi žil.

Tvuj Michal