Teardop

pokaždé, když vyháníme ze stínu

dupající ježek a okovanou botou

tak ještě víc se ti k srdci přivinu

 a vnímám, co hraje mou hmotou

nikdo neví, jak blízko a jak daleko

kam se vydávají stíny za světlem

odvahu vyměnit dudlík za mléko

když ráj shořel těsně před peklem

vítězové a poražení hrající mnoho

byl jsem tam teď a už budu navždy

všechny pocity vpluli do jednoho

vážně jsem já to, že jsem každý?

Korouhvičky

že sedíme potichu, když srdce křičí?

zuby jdou trhat a skrz oči svítí tma

pyšní na to, že nejsme my nás ničí

ze stínu rytmem tance stoupá prach

je to představa, že o sobě něco víme

a zatímco tančíme smyslnými kroky

stín je, když zálohou platíme přímé

daně z pocitů sobectví hry na otroky

že začínáme nebýt za prahem vědomí?

a že pohrdáme druhými a jejich citem

samotní tvrďáci hysterie srdce lakomí

korouhvičky sympatií vrtících svitem

poskládat kroky, zatančit si společně?

ve stínu tančíme podle sebe, ven hluší

šedavé šmouhy duše tvářící se netečně

tušíce, kdo je si nepřítelem ve své duši

Z čeho Stín vzniká a co zahrnuje? Nevědomé kolektivní obsahy (předsudky a resentimenty vůči jiným pospolitostem, lidským typům, činnostem apod.), které zakrývají naši vlastní „nedostatečnost“, pýchu, nadřazenost atd.; především však vytěsněné stránky osobnosti, které jsou třeba hůře slučitelné s jinými rozvinutějšími stránkami naší duše; potlačené stránky vlastní povahy např. v důsledku rodinné tradice; rubovou stránku našich rozvinutých dispozic či vloh (např. pečující vlohy mohou být nevědomě „tyranské“, skvělé vystupování může být nevědomě sebestředné atd.); neprobuzené vlohy, které „závidíme“ čí „nepřejeme“ druhým (ale svou závist si neuvědomujeme, a tak se druzí stávají objekty naší kritiky); atd. atd.

„Zpravidla potlačujeme ty sklony, které v psychické struktuře člověka představují úhrn antisociálních prvků – já je nazývám „statistickým zločincem“ v každém z nás…“ (Jung, 182)

Najít cestu

Marie Brožová - MAB

zapletená v pavučinách sítě

spletá si ve mě tma své hry

soukáme slovní hry, jak nítě

proskočit srdcem, jedno kdy

andílci snů opatrných svíček

a mnoho květů barví červená

měsíc, není vždy jen míček

očima koček srdcem svedená

tak jsem strom, co opadává

a netopýr letící vstříc gestu

kořením, otvírám červenavá

řekl, slibuju, že najdu cestu

splýváme ze dvou polovin

a nikdo neví, co se má stát

ďábelská je chuť mlhovin

andělská, že nebudeš lhát
................
autorem obrazu Magie novoluní
je Marie Brožová

VYTRVAT (HOLD ON)

na vodní hladinu dopadá stín

k večeří snů s hříchem bez modlení
po hádce nevíme, co s tím
paprsek píchne, život se náhle změní

a ticho dopadá, jak láva vroucí
skáčou prameny, jak popel na Pompeje
výkřik je mnohdy pro tonoucí
výbuch, co vystříkl náhle z beznaděje

to světlo navléká si na hladinu

klid večerů, ve kterých jde se milovat
a moře přijímá moc endorfinu

láska je v dobré víře s láskou vytrvat