uvízla duše mezi kameny
co na pramenu ti sedí
olízla suše ježíc plameny
do barvy ebenu si hledí
když se tak díváš do ráje
průzorem masky u brnění
co ti strach jidáš zahraje
obzorem lásky tvého snění
odnášíš sebou vzpomínky
kameny pramenů tvého ega
víš, že zebou i plamínky
plameny plamenů všeho třeba
dostáváš nevšední otázku
uvnitř jsi slepý, kam jdeš?
dotýkáš posledních obrázků
srdeční klepy jsou klam i lež?
Michal Zachar
---------------------------------------------------------------
Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt.