naslouchám tvým očím
když vyháníš mě z noci
do srdce jen si vkročím
kde mám tě v mé moci
ruka je schovaná dnem
logika posvátných míst
skrz srdce jde krev ven
do tváří, kam jdu tě číst
jako on proudí do světa
aby nám všem pohyb dal
člověka láska je rozseta
a srdce ze mě dává cval
Michal Zachar
.......................................................................................
Jednání člověka je plno tajemství. A přebývá v něm síla ráje.
