všude tam, kde jsem doma, něco začíná
v těch chvílích okamžiků síly
moc lásky je stálá, jak hurikán a jediná
dívám se na život a jeho díly
a tak popadám dech, když šlapu schody
najednou se to vše prodlužuje
život má smysl, když chci dát do svobody
všechno, co ho tady nebuduje
veliký medvěd mávající velkými tlapami
jak ptáci, co odlétají na podzim
to dobré, za co stojí být ještě není za námi
a tak ti to dávám, to neuprosím
člověk není nic jiného než to, čím se udělá
objevili jsme všechno, jen ne, jak žít
a tak říkávám ji, své duši, nebuď zbabělá
do pravé ruky meč a levá bude štít
