šeptám ti stužkou do ucha
píšu na nepopsanou kůži
láska těl je srdce záducha
mozek už střílí ven kůží
džbánek vína stál na stole
tvoje ňadra byla jen kapkou
a já tvůj oceán nahoře dole
stávat se z andělů šlapkou
stavitel mostů do tvé země
pluli jsme přes úžiny boků
do vína zasedlo i tvé sémě
utichl hluk vášnivých kroků
stojící já, krása bez dechu
a tu zaklapla smrtící past
slýchávám o ní z doslechu
vítr chimér jménem slast
z dopisů zbyl jenom popel
a melodie, co byla mostem
je vzpomínka na letní hotel
aniž přijímán natož hostem
v laciných obrazech světa
občas zas někam vnikám
spícím Růženkám zakleta
láska jde odnikud nikam
