láska je cesta dovnitř kruhu
k tomu, aby se narodilo nic
a že nejsme všichni z druhu
v hloubce sebe najdeme víc
kdy laskavost dáváš darem
vycházejíc ze své brutality
v kuráži srdce je teď harém
jen plný vzteku a zneužitý
nestrpět ticho a klidně křič
nenasytnost dělá lakomce
plného zisku a je nyní pryč
skromnost zbývá dokonce
beze cti poběží jenom lež
na sobě trikot prolhanosti
chytrou chtěla jsi být, leč
nejde se cpát jen dosytosti
pijan, co sahá po sklence
aby si zkrášlil iluzí svět
moc měkký pro milence
když realitu chce nevidět
darem skleniček je touha
po jemnosti, bezpečí krytu
splynout se vším se rouhá
zpěněná lehce do blankytu
láska není posedlost činem
ani struktura hodnot dobra
když na svatbě křtil vínem
vodou, co přišla mu shora
zázrak bytosti světla a tmy
není v tom, že láska je Bůh
zázrak je v tom, že srdce ví
která jsi barva, v duze duh
