link na foto ZDE |
když všechna slova rozplynou se
v bolesti
a pohyb vzduchu pálí, jak rozžhavená
pec
tak jako kdysi, když jsem se chytal
pelesti
a mým cílem bylo dojít jen na
konec
tak potkávám v sobě všechen ten
strach
co vede hluboko do krve
k nadechnutí
pramínky krve tečou tiše
v peřinách
každému, kdo ho dal, tak dýchají
nesehnutí
oči neslyšně pláčou a ne jen pro
bolest
vzpomínám na tu holubici, co letí
s nadějí
a to, co nese není jen tak malá
ratolest
je to kus světa, kam půjdem, ne však
raději
v bolesti
a pohyb vzduchu pálí, jak rozžhavená
pec
tak jako kdysi, když jsem se chytal
pelesti
a mým cílem bylo dojít jen na
konec
tak potkávám v sobě všechen ten
strach
co vede hluboko do krve
k nadechnutí
pramínky krve tečou tiše
v peřinách
každému, kdo ho dal, tak dýchají
nesehnutí
oči neslyšně pláčou a ne jen pro
bolest
vzpomínám na tu holubici, co letí
s nadějí
a to, co nese není jen tak malá
ratolest
je to kus světa, kam půjdem, ne však
raději
mé sestře Blance