Ráno

Když ráno vystupuje stínem ze tmy
A všechno noční bytí v světle utichá
Sluneční paprsek zalije zlé sny, to abys ty
Prožil okamžik krásy, kdy ani srdce nedýchá

Pomalu šplhá do korun stromů z hor
V údolích živou rosu po kapkách si pije
Po nahých stéblech trávy skáče za obzor
To láska přišla podívat se, jak se nám tu žije

Jsme barvou, co kreslí smíchem obrazy
A štětcem v paletách, z nichž svět se tvoří
Okamžik míru skrývající pravdu až zamrazí
Tak vzplanul zase jeden den a naše srdce hoří

Time lapse (Okamžik dne)

rodíme se z popela rán

a kdy rosou zavlaží se zem

každý z nás bude zván

na místo, kde říkáme: jsem

každý den se rodíme zas

když spadne po výbuchu tma

střípky zrcadel, co z nás

udělala fénixem ta boží hra

střídáme koloběh života

spějeme do smrti okamžiku

krev Boha v nás kolotá

tak díky Bože, za tu erotiku

každý den začíná zrodem

láskou jsi v srdci zachován

a není to jen mimochodem

láska boží už je taková