kladívky prstů chytám písmenka
a kroutím jejich boky do spirál
den za dnem mi vychází Jitřenka
jako bych hvězdy z očí posbíral
sám nevím jakou vírou chci být
a zmeškal jsem si hodně chvil
když ukovat pokoušel jsem cit
údery kladívek jsem srdce ctil
a tak tóny vešli i mě do života
z toho, jak se tu se všemi sešli
že zbyla už jenom jedna nota
že zapsáni jsme v jednom verši
