miluješ, protože miluješ
a bez strachu odmítáš
svou vodu pouštíš dál
když do ní srdce vhazuješ
aniž víš, kam s ním zavítáš
radost proudu je dar
teď jsem navždy uzavřený
v rakvi ze svých činů
je pozdě vrátit řeky tok
chci být v tobě utopený
ať klidně si jen plynu
kapka, co udělala krok
tam, kde je tvé srdce jsi ty
vhozený do řek, co proudí
po kamení bez pohodlí
do oceánu bytí jsou slity
a po kilometrech poutí
odvaha je strach, co se modlí
