Probuzení

našel jsem tvou láhev sprchového gelu

a v ní posledních pár kapek tebe

vůni, co mě zasáhla, jak neřízenou střelu

namísto nebe, mě v žilách zebe

ublížit si slovem, co láme, šlo jaktěživo

co bylo pevné, jsou teď destičky

zase běží tělem, jak husté rudé oběživo

místo nevěst přicházejí družičky

zas přišla nečekaně, ta vůně tvojí kůže

proto se nezamilujeme do krásy

jsi už dávno pryč a já vím, co se může

tyhlety vzpomínkové zápasy

vidím posledních pár kapek, co kapou

jsou jako tehdy všechny slzy

nespěchej ze snu do života za atrapou

možná, že se budíme moc brzy

Na křídlech snů

fotolink

na křídlech snů nejsou k probuzení vrátka

když vyvoláš si ze sna sen a postavíš ho

že každá chvíle života je bez něj krátká

opřít se o nic je výsada srdce věřícího

každá chvíle je dlouhá jako věčnost denní

do smrti nás zatahuje noc svou chutí krve

uskutečnit život je jak brzské probuzení

a málokdo to zvládne rovnou napoprvé

udělat radost třeba jen jedinému člověku

tou druhou možností probuzení je smrt

že lásku dáváš klidně srdcem bez vděku

veškerou bolest těla, duše tu teď strp

to, že každý den je jako jeden malý život

tak pravda tvoří vše a láska byla snění

na křídlech snů usnul bych a jaktěživo

bych nikdy nechtěl dojít k probuzení

VĚNOVÁNO JOGAMATKÁM EVY MAŠÍNOVÉ

Probuzení

tiše se probouzím k ránu

a vnímám myšlenek tok

co zaplavují mysli bránu

potěšen tím, jaké jsou

udávám jejich krok

líbí se mi, že tiše jdou

kolikrát den tak začínáš

a přitom si vědomě syslí

nevíš, ani co v hlavě máš

když přestanem hledat sen

sami sebe v naší mysli

nastane klidné ráno i den

Michal Zachar

-------------------------------

Mnoho lidí se domnívá, že myslí,
ač jenom nově řadí své předsudky.