Kdy lišíme se od sebe jako orel a vzduch?
Jsme plni napětí svých smyslů, hor a much.
Žijeme s tvary, pachy, barvami a dotyky.
Kdo z nás má schopnost odvrátit se? Ty?
Necháváme být si orla v hrudi jako srdce.
Umíme vzduchem spočinout něžně a prudce?
Nemíchat dohromady orla a vzduch; hlínu a oměj?
Říkáme nejde, vždyť narodil se pro něj.
Orel je orel a vzduch je vzduch!
Kdo neumí být, zustává mu puch.
Kdo nechce vidět jednotu ve věci samé?
Vyžaduje hodnotu v nemožném a popelavém!
Tak jako orel není vzduch a vzduch není orel.
Ten, co chce vše vlastnit, je budoucí popel.
Vzdejme se jen k tomu být a zbytek přijde.
Něco sem letí. A slunce zase vyjde...
................................................
