nejhorší je vstávat do bolesti
když zvoní bez mobilu hrana
když na posteli bez pelesti
počítáš ta opuštěná rána
všechno nezahojí nikdy čas
a rány bolí tak nějak znova
to vše je už navždy v nás
zhaslá lásky supernova
a vymetáš popel z ohniště
plamenem umírat své děti
viděl jsi cizí lidí pro příště
první krok jít bez paměti
že bolest prý nutí lidi lhát
a to, co bylo ještě nevinné
prázdná srdce nejde brát
a i tohle jednou pomine
že bolest prý nutí lidi lhát
a to, co bylo ještě nevinné
prázdná srdce nejde brát
a i tohle jednou pomine