možná, že létat opatrně
dá se s přistřiženými křídly
to když se zpoza zbraně
vynoří vlasy, co dávno zřídly
sypou se jako slunečnice
hladové zapomenuté ve tmě
a touha je naše učebnice
ze stínu hledáme se v světle
havrani ztrát nosící plášť
neřeknou, co život v nás tvoří
láska je pochodeň a pláč
a dobře je, když čím víc hoří
