Time lapse (Okamžik dne)

rodíme se z popela rán

a kdy rosou zavlaží se zem

každý z nás bude zván

na místo, kde říkáme: jsem

každý den se rodíme zas

když spadne po výbuchu tma

střípky zrcadel, co z nás

udělala fénixem ta boží hra

střídáme koloběh života

spějeme do smrti okamžiku

krev Boha v nás kolotá

tak díky Bože, za tu erotiku

každý den začíná zrodem

láskou jsi v srdci zachován

a není to jen mimochodem

láska boží už je taková

Tati

link na foto

se školou lži jsem do světa šel

a nakonec ztratil svůj rozum a cit

marnil jsem čas a to bohužel

asi nikdo z nás nebyl na tom líp

květy učil jsem trhat před jarem

a v té touze po krvi už není utišení

co všechno je v štěstí vrtkavém

to které dává jen nálepku poražení

a tak chci prostorem dál unikat

chtěl bych křídla mít, ne pro okrasu

Bůh prodává draze mám tě rád

před šípy dvou očí najít chci spásu

za letu, když vítr mírný si vane

a tys řekla jen má dala jsem, dáti

že láska ve slámě, co vzplane

že teď shoří na popel jako ty, tati

Stopy popela

padaly stopy popela

z rozpálených lidí

do míst, která zmizela

a co už nikdo neuvidí

padaly stopy popela

kam dohlédli oči

k čemu láska vzhlížela

teď padá tiše se točíc

padaly stopy popela

takový lásky spad

to slza k slze pršela

a každá je vodopád