když zničíš pýchu princezny
a vidíš úsměv líbezný
co po moci tu zbyl...
a víš, že najde cestu do arény
až, když skončí pobořeny
ten úměv mě ozdobil...
o životy bojují a jde to skvěle
to když umřou nepřátelé
kdo ti však ještě zůstal?
jak bolí tvoje pýcha spasitele
když nežli před kostelem
je před tebou duše pustá?
cesta do arény vyvolává děsitele
co nesou smrt a v davu spokojeném
může být někdo optimista?
slitování nad svým osudem
co bude až tu nebudem?
kdo přinese nám?
přátelství nevinnosti není jen
tím, že tlučem na buben
ale pýchu přiznávám...
Michal Zachar
...........................................
Ačkoliv bohatství, rozum a krásu dostáváš darem,
samotná pýcha vše zničí, když stále ti průvodcem bude.
