Obálka našeho krbu

jsem vnitřní tváří hnán

co když už není krásná?

a láskou byls rozpoznán

být, jak ta hvězda jasná?

zapomeň sám na sebe

v krbu života se hřej

a milovat tě skrz tebe

to vždy na paměti měj

když se srdce probudí

hledá a není cesty zpět

dotknout se, to nestudí

neústupným je teď svět

nadáváš kompromisům

s rozumem na milost

touhy svého srdce dnům

kdy řekneš smutkům dost

jsme tváře srdcí svých

a koukáme na ně zvenku

tak do krbu láskyplných

přidej pár polen, na chvilenku

bez času je naše sázka

když vnímáme se na dálku

a v našem magazínu Láska

máš pořád celou obálku

Michal Zachar

................................

všem vydavatelům