jsme andělé, co tančí po křídlech
a zašlapavají si sobě pírka nejistot
ruku v ruce jsoucí za jeden dech
hledáme v srdci druhých svůj kód
kloužeme hbitě po prostoru časem
a nezdvihneme se dál než gravitace
každý z nás zpíváme komu, já jsem
žádný není Herkules, ale jen imitace
pomalé pohyby a ty, co tvoří lásku
údery srdce, jako kladiv a kovadlin
z vystřelených koulí udělají pásku
co drží zbytky, co jsme ne rozkradli
krademe sami v sobě až nezbude nic
křičící zloději z palub pro tonoucí
chvěje se to, co zbylo z plných plic
sbíráme zrnko za zrnkem, žhnoucí
